Podle jejích zdrojů nejde jen o údery přímo na konvoje, ale také na železniční uzly a silniční mosty, kterými by Rusové narušili pozemní spojení mezi západem a východem Ukrajiny. Letecky výzbroj a munici dopravovat nelze, protože Rusko ovládá vzdušný prostor.
Ruské ministerstvo obrany několikrát uvedlo, že dodávky zahraničních zbraní zasáhlo, ale není jasné, zda se tak skutečně stalo. Například ruské tvrzení o údajném zásahu protiraketového systému S-300, který dodalo na Ukrajinu Slovensko, označily Bratislava i Kyjev za nesmysl. V neděli Moskva zase hlásila zničení skladu zbraní ve Lvově.
Žádná ze zemí vyzbrojujících Ukrajinu ani samotná ukrajinská vláda samozřejmě nezveřejňují detaily o tom, jak a kudy dodávky zbraní ze Západu putují. Naprostá většina z nich míří nejprve na letiště v Řešově na východě Polska a následně po zemi přes hranici. Maďarsko transport přes své území odmítlo. "Slovensko ani Rumunsko nejsou vzhledem k hornatému terénu kolem hranic pro přepravu velkých nákladů příliš vhodné," vysvětlil rozhlasové stanici Deutsche Welle analytik Ed Arnold z londýnského Royal United Services Institute.
Deník Aktuálně.cz oslovil bývalého důstojníka československé armády s dotazem, jak podle jeho zkušeností může vypadat přeprava materiálu tak, aby se minimalizovalo riziko ruského útoku a zničení zbraní. Muž si nepřál zveřejnit své jméno.
"Dělá se to v noci, ideálně za špatného počasí a nízké oblačnosti, kdy je snížená možnost účinného zásahu proti takovému konvoji. Většinou se v takových případech používají různé železniční a silniční koridory, ne pouze jeden. Používají se i falešné konvoje, aby se snížila možnost úderu na ten správný. Dokážu si představit, že konvoje podle všeho doprovází obsluhy protiletadlových kompletů Stinger," popsal.
Zasáhnout transporty zbraní podle něj není pro útočící sílu snadné. "Rusové sice ostřelují takzvanými chytrými raketami ukrajinská města na západě země, mnohem hůře se to ale dělá na pohybující se cíle. Jejich navigace přesných zbraní není navíc na takové výši jako například americká," dodal bývalý důstojník.
Nevýhodou pro Ukrajinu momentálně je, že bojiště na Donbase, kde Rusové spustili velkou ofenzívu, se nachází velmi daleko od polské hranice. Zbraně tak musí urazit dlouhou cestu: například trasa po silnici ze Lvova do Slovjansku měří přes 1200 kilometrů. To je zhruba stejně daleko jako z Prahy do Londýna.
Masivní dodávky
Britský analytik Ed Arnold uvedl, že očekával od začátku agresivnější ruský postoj vůči konvojům se zbraněmi ze zahraničí. "Domníval jsem se, že se Rusové pokusí výpadem z Běloruska přetnout klíčové silnice ze západu Ukrajiny na východ. Že na kolony se zbraněmi zatím moc neútočili, bylo možná dané tím, že přece jen nechtěli eskalovat konflikt se Západem," domnívá se expert.
Ze Západu na Ukrajinu proudí nejen protitankové a protiletadlové střely, ale také obrněná vozidla, houfnice a například z Česka i tanky. Zbraně dodávají nyní Ukrajině i Švédsko, Norsko, Nizozemsko, Kanada, Austrálie nebo Rumunsko. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu vyzvala členské státy EU k rychlým dodávkám.
Rusko v tomto týdnu mezitím diplomatickou nótou formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést "nepředvídatelné důsledky". Prahu Kreml informoval, že prý nesmí nikomu prodávat zbraně sovětské nebo ruské výroby. České ministerstvo zahraničních věcí to označilo za nesmysl.
