Roskosmos ohlásil "nestandardní situaci" při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ). Operátoři s modulem ztratili spojení o 47 minut později. "Když bylo třeba připravit se na přistání, musela se dráha změnit na elipsu, přičemž nejbližší vzdálenost k Měsíci měla být 18 kilometrů a nejdelší 100, taková protáhlá elipsa," řekl ruský odborník na vesmírnou techniku Ilja Ovčinikov.
Podle něho se sondě nepodařilo vypnout motory, překročila počet sekund, po které byl motor zapnutý s určitým tahem. "Vytvořila takovou dráhu, že její nejkratší vzdálenost nebyla 18 kilometrů, ale ukázalo se, že je menší než nula, což znamená, že dráha se protnula přímo s povrchem Měsíce," dodal Ovčinikov, jehož názor sdílela agentura Reuters. Ovčinikov ale tvrdí, že to nebude vnímáno jako velký neúspěch a že tým, který na misi pracoval, se bude učit ze svých chyb.
"Důvodem může být softwarová chyba. Někdo prostě zadal špatné údaje: například rychlost a souřadnice. To se při výzkumu vesmíru stává. Nikdy nemůžeme vyloučit lidskou chybu," prohlásil další ruský odborník na kosmonautiku žijící v zahraničí Vitalij Egorov. Podle něho mohla být na vině i hardwarová závada: například palubní elektronika, navigační systém. Vývojáři se nemohli po zavedení sankcí v roce 2014 dostat k západním součástkám a museli vymyslet, čím je nahradí.
Sonda Luna-25 měla na Měsíci přistát v pondělí, jejím úkolem bylo analyzovat půdu a pátrat po vodě v oblasti kolem jižního pólu. Na projektu se měla podílet i Evropská kosmická agentura, která ovšem po ruském vpádu na Ukrajinu s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.
"Budeme muset s největší pravděpodobností změnit přístup k tvorbě nových modulů, protože za 47 let, které uplynuly od startu toho předchozího, se mnohé změnilo. Budeme muset poněkud zmírnit své ambice a uvědomit si, že se budeme muset všechno učit znovu," citoval ruský ekonomický list RBC Alexandra Železňakova, odborníka na raketový a kosmický průmysl a historika kosmonautiky.
Další ruský vědec, dnes devadesátiletý Michail Marov, jedna z vůdčích osobností sovětského vesmírného programu, řekl RBC, že musel být po šoku ze zprávy o havárii hospitalizován. "Je smutné, že se nepodařilo přistát. Pro mě to možná byla poslední naděje, že se dočkáme oživení našeho lunárního programu," dodal pro časopis Marov. Luna-25 navazovala na sovětský projekt Luna-24, který v roce 1976 na Měsíci úspěšně přistál, odebral vzorky a vrátil se zpět na Zemi.
"Pro Kreml a prezidenta Vladimira Putina osobně to byla propagandistická mise. Měla ukázat vysokou úroveň země ohledně vesmírného programu. Že se dotahujeme na Indii a jsme za Čínou a USA," myslí si Egorov, který vidí další problém ve financování projektu ruských letů na Měsíc. "Argument bude znít: proč financovat něco, co havaruje, a my se budeme globálně ztrapňovat? A to je zásadní argument," dodává Egorov.
Rusko vypustilo měsíční sondu ve snaze nalézt vodu na Měsíci (11. 8. 2023)
