Izrael vyslal do Gazy pozemní síly. Mrtvých přibývá

Zahraničí Zahraničí
4. 1. 2009 12:31
Boji nadále trpí civilní obyvatelstvo
Pásmo Gazy je už řadu dní pod palbou, nyní vpadli na palestinská území i vojáci
Pásmo Gazy je už řadu dní pod palbou, nyní vpadli na palestinská území i vojáci | Foto: Reuters

Gaza - Izrael vyslal po osmidenním bombardování do pásma Gazy i pozemní jednotky.

Vojáci židovského státu už se podle očitých svědků na několika místech střetli s ozbrojenci z hnutí Hamás.

K těžkým bojům došlo mimo jiné i na předměstí města Gaza. Na straně Palestinců je zatím nejméně 24 mrtvých ozbrojenců, izraelská armáda hlásí kolem třech desítek zraněných.

Podle Izraele je útok na Gazu odpovědí na ostřelování jeho území hnutím Hamás a má zabránit dalšímu ostřelování jižní části Izraele.

Pozemní vojenskou akcí se dále zhoršuje už nyní vážná situace civilistů v Gaze. Podle palestinských zdravotníků zemřelo během izraelských útoků takřka 500 lidí a 2000 bylo zraněno. V mnoha případech přitom podle dostupných zdrojů jde o civilisty včetně dětí (OSN odhaduje, že civilisté tvoří nejméně čtvrtinu ze všech obětí).

Podle palestinských lékařů Izrael v neděli dopoledne ostřeloval i centrum města Gaza a z místa jsou hlášeny civilní oběti.

Děla, letáky, přesuny

Už před pozemní akcí Hamás oznámil, že případná izraelská pozemní ofenziva bude čelit porážce. "Pokud uděláte tu hloupost, že začnete s pozemní ofenzivou, čeká vás temný osud," citovala televize Al-Džazíra nejvyššího vůdce organizace Chalída Mišála.

Izrael už v průběhu týdne v okolí Gazy shromáždil své pozemní síly a povolal rezervisty. Podél hranice bylo před útokem rozmístěno na deset tisíc vojáků. Nyní Izrael mobilizuje další desetitisíce záložníků včetně tankistů, dělostřelců a členů speciálních komand.

V sobotu shodil Izrael na severní Gazu letáky, ve kterých tamní obyvatele vyzývá, aby území v zájmu vlastní bezpečnosti opustili. "Naším cílem nejsou civilisté, jen militanti z Hamásu," zopakovali pak postupující vojáci na hranici to, co stálo v letáku. V té chvíli protestovalo proti bombardování v evropských a asijských městech až několik desítek tisíc lidí.

Už v pátek Izrael dovolil třem stovkám obyvatel se zahraničními pasy opustit pásmo, které jeho letectvo bombarduje již více než týden; šlo především o příbuzné palestinských občanů.

Podle pozorovatelů šlo ve všech případech o signály toho, že se blíží pozemní ofenziva na místa, ze kterých se Izrael stáhl v létě 2005.

Blogeři o konfliktu:

Foto: Aktuálně.cz
Václav Hořejší:
Masakr v Gaze
Foto: Aktuálně.cz
Jiří Zlatuška:
Jednostranná kritika Izraele není oprávněná

Izrael: Libanon se nesmí opakovat

Izraelští analytici hovořili o tom, že případná akce musí být rychlá a tvrdá. Dobře si pamatují problémy, do jakých se armáda židovského státu dostala na závěr války s Libanonem v srpnu 2006: při čtyřdenní operaci nedosáhla žádných taktických výsledků a v bojích s hnutím Hizballáh přišla o víc než 30 mužů.

"Pozemní operace musí být rychlá, s velkou palebnou silou na místech střetu s Hamásem," napsal vojenský analytik největšího izraelského deníku Yediot Ahronot Alex Fishman. "Cílem je vynutit si zaplacení vysoké ceny v počátečních stadiích operace a rychle ji ukončit."

Zemřel jeden z vůdců Hamásu

V noci na sobotu izraelské letectvo útočilo na údajné sklady zbraní, výcvikové tábory i mobilní odpaliště raket a a těžce ranilo jednoho z vůdců Hamásu Abúho Zakaríju Džamála. Ten později zemřel.

Džamál měl být zodpovědný právě za výrobu raket, které z Gazy létají do jižních částí Izraele. Během poslední eskalace násilí si "kassámy" vyžádaly čtyři oběti na životech. Počet obětí na druhé straně je mnohonásobně vyšší. Jeden ze sobotních leteckých útoků zasáhl mešitu a zabil nejméně deset lidí.

Ke konfliktu se v sobotu poprvé vyjádřil končící americký prezident George Bush, který je považován za silného izraelského spojence. Odmítl další "jednostranné příměří" a vyzval k vytvoření "monitorovacích mechanismů", které by zajistily, že "pašování zbraní teroristických skupin v Gaze skončí".

Pozorovatele na hranicích mezi Gazou a Egyptem již několik let prosazuje Evropská unie, za kterou přijede v neděli do oblasti o situaci jednat ministr zahraničí předsedající země Karel Schwarzenberg.

EU znovu vyzvala k příměří

Ten jako předsedy rady ministrů zahraničních věcí EU vydal v sobotu večer k invazi prohlášení: "Vstup pozemních izraelských sil do pásma Gazy není překvapivý, již delší dobu byly indikace, že Izrael zvažuje tento krok. Ani nepopiratelné právo státu na svou obranu však nedovoluje akce, kterými především trpí civilní obyvatelstvo. Vyzýváme proto, aby byla umožněna humanitární pomoc obyvatelům pásma Gazy, a v souladu se závěry setkání ministrů zahraničních věcí EU v Paříži z 30. 12. 2008 vyzýváme k nastolení příměří."

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval v sobotu večer k okamžitému zastavení pozemních akcí a v telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Ehudem Olmertem vyjádřil "hluboké znepokojení nad humanitární situací". V noci na neděli se rovněž sešla Rada bezpečnosti OSN, na jednotném závěru se však její členové neshodli.

Lidskoprávní aktivisté kritizují Izrael za to, že těžkou technikou útočí v hustě obydlených oblastech a jeden a půl milionu obyvatel Gazy je už léta "kolektivně trestáno" i omezováním dodávek potravin, ropy, léků a elektřiny.

Do věci se nyní opět vložil Egypt a pokouší se zajistit zastavení palby. Poslední příměří mezi Izraelem a Hamásem, které sjednali právě egyptští diplomaté, trvalo půl roku a skončilo 19. prosince.

 

Právě se děje

Další zprávy