Do listopadu 2008 by měla Izrael a palestinská území dělit hranice, nikoliv jen plot.
- Izrael, stručný historický přehled - NAJDETE ZDE
"Pro Izrael je nutné zachovat si svoji vlastní tvář a tudíž se oddělit od palestinského obyvatelstva na Západním břehu. A to i za cenu, že bude nutné stáhnout se z území, které nám momentálně náleží," prohlásil premiér, obávající se rostoucí demografické nerovnosti mezi židovskou a arabskou populací.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Hranice Izraele. Otázkou je: Kde a kdy?
- Kadima, most mezi snem a realitou
- Izrael:Terčem je každý člen vlády Hamasu
FAKTA:
- Bezpečnostní plot oddělující Izrael od Západního břehu na 95 procentech kopíruje hranici z roku 1967.
- Mezinárodní trestní tribunál v roce 2004 rozhodl, že stavba plotu na okupovaných územích je protizákonná, měla by být ukončena a zeď zbořena.
- Mezinárodní společenství považuje všechny osady na Západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, za ilegální.
- Západní břeh je uzavřené území nepatřící žádnému státu. Izrael považuje toto území za sporné, OSN za okupované Izraelem.
"Soustředíme se do nejdůležitějších osad a zachováme jednotný Jeruzalém," dodal.
Hranice je vyhlášením války
Ambiciózní izraelský plán má však celou řadu chyb. Především se proti němu staví palestinské vedení.
Kontroverzní otázku Jeruzaléma se jen těžko podaří vyřešit navrhovaným způsobem a palestinská vláda určitě nepřipustí jednostranné kroky Izraele.
Nereálné je také stažení židovského státu zpět k hranicím z roku 1967, které Palestina požaduje, stejně jako návrat palestinských uprchlíků do země, což přímo odporuje Olmertovu plánu na separaci obou stran.
Zatímco umírněný prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás vyzývá k návratu k mírovému plánu známému jako cestovní mapa, radikálnější člen vládnoucího Hamasu Chalíd Mišál považuje "jednostranný plán izraelské strany na vytyčení hranice za vyhlášení války palestinskému lidu."
Své odpůrce má Olmert také v Izraeli
"Nemůžeme si dovolit i nadále kontrolovat území, kde většinu obyvatelstva tvoří Palestinci," trvá přesto na svém Olmert.
Na každý Izraelec však s návrhem úřadujícího premiéra souhlasí.
Z dvou set tisíc Židů na Západním břehu totiž po vytvoření hranice zůstane na palestinské straně přibližně osmdesát tisíc.
Březnové parlamentní volby ale jasně ukázaly, že podpora pravicových stran, které odchod z okupovaných území odmítají, klesá. Snem řady Izraelců se tak stává nepropustná hranice a s tím spojený konec palestinského teroru na židovském území.
Izraelská vláda se proto pomalu, ale jistě stahuje z dříve okupovaných území a "bezpečnostních zón".
Po Libanonu a Gaze přichází Západní břeh
V roce 2000 ukončila izraelská vláda osmnáctiletou okupaci "bezpečnostní zóny" v jižním Libanonu, která měla zabránit pronikání ozbrojených povstalců do Izraele.
Tehdejší vláda přijala plán na stažení "jednomyslně" a protesty veřejnosti byly pouze ojedinělé.
S odchodem z Gazy a Západního břehu počítala již třináct let stará dohoda z Osla. Po neúspěchu v roce 2000 byly její cíle opuštěny a Izrael znovu zahájil výstavbu osad na okupovaných územích.
Teprve premiér Ariel Šaron rozhodl o stažení z Gazy, k němuž došlo v létě loňského roku. Tentokrát se vzbouřili nejen obyvatelé samotných osad, ale také přívrženci pravicových stran.
Kromě Západního břehu trápí Izrael dlouholetá neúspěšná syrsko-izraelská jednání o stažení z Golanských výšin, které Izrael okupuje od roku 1967. Přes příznivý vývoj konce devatesátých let byla jednání v roce 2000 ukončena bez úspěchu.
