Šaronova strana zvítězila i bez něj

Martin Novák Martin Novák
29. 3. 2006 8:17
Tel Aviv - Strana Vpřed (Kadima), založená loni Arielem Šaronem, zvítězila s dvaadvaceti procenty v úterních parlamentních volbách.
Ehud Olmert při vhazování lístku.
Ehud Olmert při vhazování lístku. | Foto: Aktuálně.cz

Ve stodvacetičlenném parlamentu obsadí osmadvacet křesel.

A to i přesto, že její zakladatel Ariel Šaron leží v komatu v nemocnici.

Premiérem se tak zřejmě stane Ehud Olmert, Šaronův nejbližší politický spolupracovník.

Jde o výsledky po sečtení 99,5 % hlasů. Zbývající půlprocento by již na rozložení sil v parlamentu nemělo nic měnit. Konečné výsledky voleb však budou vyhlášeny až v pátek.

Debakl pravicového Likudu

Levicová Strana práce získala 20 mandátů za patnáct procent hlasů.

Na třetím místě je ortodoxní strana Šas s třinácti křesly a za ní s dvanácti mandáty radikálně pravicová strana Israel Beitenu (Izrael je naším domovem), kterou volí hlavně přistěhovalci z bývalého Sovětského svazu a odpůrci rušení židovských osad v Gaze a na Západním břehu Jordánu.

Předchozí vítěz voleb Likud, oslabený odchodem mnoha politiků do Šaronovy strany, získal pouze 11 mandátů. To je velkým neúspěchem bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, který stojí v čele strany.

"Je to velmi těžký večer pro Likud. Takovou krizi dosud nezažil," řekl v první reakci poslanec strany Danny Naveh.

Do Knesetu naprosto nečekaně pronikne i Strana důchodců (GIL), v jejímž čele stojí bývalý šéf tajné služby Mossad Rafi Ejtan a která v něm bude mít sedm zástupců.

Koalice Národní náboženské strany-Národní jednoty získala devět mandátů, Jednotný judaismus tóry šest a strana Merec čtyři.

Tři arabské strany obsadí dohromady deset křesel.

Základem budoucí vládní koalice vedené Olmertem zřejmě budou Kadima a Strana práce.

Nejnižší volební účast v historii 

Účast byla nízká. K urnám přišlo jen 62,3 procenta oprávněných voličů, nejméně v dějinách Izraele. 

Doma v kuchyni.
Doma v kuchyni. | Foto: Aktuálně.cz

Izraelci hlasovali ve více než osmi tisících volebních místnostech, kde byl každý důkladně prohledán - kvůli obavám z teroristických útoků.

Na bezpečnost dohlíželo po celé zemi 22 tisíc policistů a vojáků. Na jih země ale brzy ráno dopadla raketa typu kaťuša, odpálená z pásma Gazy. Je to vůbec první palestinské ostřelování Izraele kaťušou, která má dolet přes 20 kilometrů.

K útoku se přihlásila organizace Islámský džihád,  která na rozdíl od Hamasu neuzavřela se židovským státem příměří.

Rozhodování o hranicích a židovských osadách

Foto: Aktuálně.cz

Volby mohou rozhodnout o tom, jaké budou konečné hranice židovského státu. Olmert o nich hodlá v souladu s plány Ariela Šarona rozhodnout do roku 2010, kdy se mají konat další volby.

Olmert chce po stažení židovských osadníků z Gazy zlikvidovat i další osady na Západním břehu Jordánu a ponechat jen ty, které budou stát na západní straně izraelské ochranné bariéry. Ta by tak měla tvořit hranici mezi izraelským a palestinským územím.

Zůstat by tak mělo jen několik velkých osad, řada menších nejspíš zanikne. Nyní žije na Západním břehu Jordánu zhruba 240 tisíc židovských osadníků. 

V Izraeli se dělí pravice a levice častěji podle přístupu k Palestincům než podle ekonomického programu.

Pravice je proti ústupkům Palestincům a příliš nepřeje myšlence vzniku palestinského státu. Levicová Strana práce se přes všechny problémy snaží o dialog a vyjednávaní s Palestinci.

Olmert chce s Palestinci mluvit, ale nikoliv s Hamasem. Nového palestinského premiéra Ismáila Haníju označil v předvečer voleb za nepřítele.

Neúspěšný voják, dobrý právník

Šedesátiletý Olmert postrádá charisma, které měli dřívější vrcholní izraelští politici. Na rozdíl od mnoha z nich nikdy nebojoval ve válce. Trpěl zdravotními problémy,  léčil se na ortopedii.

Infobox

Izraelské volby - Ve stínu Šarona

Izraelští premiéři

1948 - 1953 a 1955 - 1963

David ben Gurion (Strana práce)

1953 - 1955

Moše Šarett (Strana práce)

1963 - 1969

Levi Eškol (Strana práce)

1969 - 1974

Golda Meirová (Strana práce)

1974 - 1977 a 1992 - 1995

Jicchak Rabin (Strana práce)

1977 - 1983

Menachem Begin (Likud)

1983 - 1984 a 1986 - 1992

Jicchak Šamir (Likud)

1984 - 1986 a 1995 - 1996

Šimon Peres (Strana práce)

1996 - 1999

Benjamin Netanjahu (Likud)

1999 - 2001

Ehud Barak (Strana práce)

2001 - 2006

Ariel Šaron (Likud, od loňska Vpřed)

Od ledna 2006

Ehud Olmert (Vpřed)

Do politiky vstoupil jako poslanec pravicového bloku Likud už v roce 1973 a byl aktivní při potírání organizovaného zločinu. Zároveň si budoval kariéru úspěšného advokáta.

"Pokud vím, tak zvítězil v každém soudním sporu, který vedl," sdělil agentuře Reuters izraelský politický komentátor Šimon Šiffer.

Izraelská média často popisují Olmerta jako muže, který nikomu příliš nevadí, ale na druhé straně vzbuzuje u málokoho nadšení.

"Není to charismatická osobnost, ale je považován za pokračovatele Šarona. Člověka, který mu byl nejblíž a který i bez Šrona prosadí jeho vize. Názor, že je třeba zlikvidovat v zájmu bezpečnosti Izraele další osady a jasně definovat hranici bariérou, sdílí s Olmertem převážná část Izraelců," řekl Aktuálně.cz bývalý velvyslanec České republiky v Izraeli Daniel Kummermann.

Přistěhovalci ze SSSR volí spíše doprava 

Na rozdíl od Šarona ale Olmert není tak populární mezi přistěhovalci z bývalého Sovětského svazu, jejichž početné hlasy do výsledků výrazně promlouvají.

Tito přistěhovalci mají blízko k předsedovi pravicové strany Israel Beitenu a rodákovi z Moldavska Avigdoru Liebermanovi, který je podle prvních odhadů velkým překvapením voleb. Naopak Stranu práce volí málokdo z nich, protože jsou po letech strávených v SSSR alergičtí i na pouhé zmínky o socialismu.

Olmert byl několik let ministrem, po lednovém kolapsu Šarona se stal zastupujícím premiérem.

Olmert při nedávném setkání s herečkou Sharon Stoneovou.
Olmert při nedávném setkání s herečkou Sharon Stoneovou. | Foto: Aktuálně.cz

V devadesátých letech byl zvolen starostou Jeruzaléma, proslul velkým přátelstvím s bývalým newyorským starostou Rudolphem Giulianim. Ve své funkci navštívil před šesti lety i Prahu.

Doma byl ale kritizován, že postu využíval pro svoji další politickou kariéru a problémy města ho příliš nezajímaly.

Chybělo ale málo a Omert by dnes neměl šanci stát se ministerským předsedou. V roce 2001 měl pracovní snídani v jeruzalémském hotelu David´s Citadel a odešel jen chvilku předtím, než ve vstupní hale explodovala silná nálož.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Při explozích bomb na tržišti v Afghánistánu zemřlo 14 lidí

Dva výbuchy na tržišti v afghánské provincii Bámján zabily nejméně 14 lidí a dalších 45 zranily. Informovala o tom s odvoláním na místní policii agentura Reuters. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Nálož vybuchla před hlavní tržnicí ve městě Bámján ve středním Afghánistánu. Mezi oběťmi jsou dva dopravní policisté, zbytek jsou civilisté, řekl šéf provinční policie Zabardast Safaj. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. Hnutí Tálibán uvedlo, že za výbuchy nestojí.

Další zprávy