Šaronova strana zvítězila i bez něj

Martin Novák Martin Novák
29. 3. 2006 8:17
Tel Aviv - Strana Vpřed (Kadima), založená loni Arielem Šaronem, zvítězila s dvaadvaceti procenty v úterních parlamentních volbách.
Ehud Olmert při vhazování lístku.
Ehud Olmert při vhazování lístku. | Foto: Aktuálně.cz

Ve stodvacetičlenném parlamentu obsadí osmadvacet křesel.

A to i přesto, že její zakladatel Ariel Šaron leží v komatu v nemocnici.

Premiérem se tak zřejmě stane Ehud Olmert, Šaronův nejbližší politický spolupracovník.

Jde o výsledky po sečtení 99,5 % hlasů. Zbývající půlprocento by již na rozložení sil v parlamentu nemělo nic měnit. Konečné výsledky voleb však budou vyhlášeny až v pátek.

Debakl pravicového Likudu

Levicová Strana práce získala 20 mandátů za patnáct procent hlasů.

Na třetím místě je ortodoxní strana Šas s třinácti křesly a za ní s dvanácti mandáty radikálně pravicová strana Israel Beitenu (Izrael je naším domovem), kterou volí hlavně přistěhovalci z bývalého Sovětského svazu a odpůrci rušení židovských osad v Gaze a na Západním břehu Jordánu.

Předchozí vítěz voleb Likud, oslabený odchodem mnoha politiků do Šaronovy strany, získal pouze 11 mandátů. To je velkým neúspěchem bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, který stojí v čele strany.

"Je to velmi těžký večer pro Likud. Takovou krizi dosud nezažil," řekl v první reakci poslanec strany Danny Naveh.

Do Knesetu naprosto nečekaně pronikne i Strana důchodců (GIL), v jejímž čele stojí bývalý šéf tajné služby Mossad Rafi Ejtan a která v něm bude mít sedm zástupců.

Koalice Národní náboženské strany-Národní jednoty získala devět mandátů, Jednotný judaismus tóry šest a strana Merec čtyři.

Tři arabské strany obsadí dohromady deset křesel.

Základem budoucí vládní koalice vedené Olmertem zřejmě budou Kadima a Strana práce.

Nejnižší volební účast v historii 

Účast byla nízká. K urnám přišlo jen 62,3 procenta oprávněných voličů, nejméně v dějinách Izraele. 

Doma v kuchyni.
Doma v kuchyni. | Foto: Aktuálně.cz

Izraelci hlasovali ve více než osmi tisících volebních místnostech, kde byl každý důkladně prohledán - kvůli obavám z teroristických útoků.

Na bezpečnost dohlíželo po celé zemi 22 tisíc policistů a vojáků. Na jih země ale brzy ráno dopadla raketa typu kaťuša, odpálená z pásma Gazy. Je to vůbec první palestinské ostřelování Izraele kaťušou, která má dolet přes 20 kilometrů.

K útoku se přihlásila organizace Islámský džihád,  která na rozdíl od Hamasu neuzavřela se židovským státem příměří.

Rozhodování o hranicích a židovských osadách

Foto: Aktuálně.cz

Volby mohou rozhodnout o tom, jaké budou konečné hranice židovského státu. Olmert o nich hodlá v souladu s plány Ariela Šarona rozhodnout do roku 2010, kdy se mají konat další volby.

Olmert chce po stažení židovských osadníků z Gazy zlikvidovat i další osady na Západním břehu Jordánu a ponechat jen ty, které budou stát na západní straně izraelské ochranné bariéry. Ta by tak měla tvořit hranici mezi izraelským a palestinským územím.

Zůstat by tak mělo jen několik velkých osad, řada menších nejspíš zanikne. Nyní žije na Západním břehu Jordánu zhruba 240 tisíc židovských osadníků. 

V Izraeli se dělí pravice a levice častěji podle přístupu k Palestincům než podle ekonomického programu.

Pravice je proti ústupkům Palestincům a příliš nepřeje myšlence vzniku palestinského státu. Levicová Strana práce se přes všechny problémy snaží o dialog a vyjednávaní s Palestinci.

Olmert chce s Palestinci mluvit, ale nikoliv s Hamasem. Nového palestinského premiéra Ismáila Haníju označil v předvečer voleb za nepřítele.

Neúspěšný voják, dobrý právník

Šedesátiletý Olmert postrádá charisma, které měli dřívější vrcholní izraelští politici. Na rozdíl od mnoha z nich nikdy nebojoval ve válce. Trpěl zdravotními problémy,  léčil se na ortopedii.

Infobox

Izraelské volby - Ve stínu Šarona
Foto: Aktuálně.cz

Izraelští premiéři

1948 - 1953 a 1955 - 1963

David ben Gurion (Strana práce)

1953 - 1955

Moše Šarett (Strana práce)

1963 - 1969

Levi Eškol (Strana práce)

1969 - 1974

Golda Meirová (Strana práce)

1974 - 1977 a 1992 - 1995

Jicchak Rabin (Strana práce)

1977 - 1983

Menachem Begin (Likud)

1983 - 1984 a 1986 - 1992

Jicchak Šamir (Likud)

1984 - 1986 a 1995 - 1996

Šimon Peres (Strana práce)

1996 - 1999

Benjamin Netanjahu (Likud)

1999 - 2001

Ehud Barak (Strana práce)

2001 - 2006

Ariel Šaron (Likud, od loňska Vpřed)

Od ledna 2006

Ehud Olmert (Vpřed)

Do politiky vstoupil jako poslanec pravicového bloku Likud už v roce 1973 a byl aktivní při potírání organizovaného zločinu. Zároveň si budoval kariéru úspěšného advokáta.

"Pokud vím, tak zvítězil v každém soudním sporu, který vedl," sdělil agentuře Reuters izraelský politický komentátor Šimon Šiffer.

Izraelská média často popisují Olmerta jako muže, který nikomu příliš nevadí, ale na druhé straně vzbuzuje u málokoho nadšení.

"Není to charismatická osobnost, ale je považován za pokračovatele Šarona. Člověka, který mu byl nejblíž a který i bez Šrona prosadí jeho vize. Názor, že je třeba zlikvidovat v zájmu bezpečnosti Izraele další osady a jasně definovat hranici bariérou, sdílí s Olmertem převážná část Izraelců," řekl Aktuálně.cz bývalý velvyslanec České republiky v Izraeli Daniel Kummermann.

Přistěhovalci ze SSSR volí spíše doprava 

Na rozdíl od Šarona ale Olmert není tak populární mezi přistěhovalci z bývalého Sovětského svazu, jejichž početné hlasy do výsledků výrazně promlouvají.

Tito přistěhovalci mají blízko k předsedovi pravicové strany Israel Beitenu a rodákovi z Moldavska Avigdoru Liebermanovi, který je podle prvních odhadů velkým překvapením voleb. Naopak Stranu práce volí málokdo z nich, protože jsou po letech strávených v SSSR alergičtí i na pouhé zmínky o socialismu.

Olmert byl několik let ministrem, po lednovém kolapsu Šarona se stal zastupujícím premiérem.

Olmert při nedávném setkání s herečkou Sharon Stoneovou.
Olmert při nedávném setkání s herečkou Sharon Stoneovou. | Foto: Aktuálně.cz

V devadesátých letech byl zvolen starostou Jeruzaléma, proslul velkým přátelstvím s bývalým newyorským starostou Rudolphem Giulianim. Ve své funkci navštívil před šesti lety i Prahu.

Doma byl ale kritizován, že postu využíval pro svoji další politickou kariéru a problémy města ho příliš nezajímaly.

Chybělo ale málo a Omert by dnes neměl šanci stát se ministerským předsedou. V roce 2001 měl pracovní snídani v jeruzalémském hotelu David´s Citadel a odešel jen chvilku předtím, než ve vstupní hale explodovala silná nálož.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Ministr zdravotnictví USA má koronavirus, pozitivní test mu vyšel v Berlíně

Americký ministr zdravotnictví Xavier Becerra, který je na návštěvě Berlína, měl ve středu pozitivní test na koronavirus. Informovala o tom jeho mluvčí.

Ministr je plně naočkovaný proti covidu-19, vykazuje mírné příznaky a bude pokračovat v práci z izolace, uvedla jeho mluvčí. Naposledy byl v Bílém domě před týdnem a nepřišel do rizikového kontaktu s prezidentem Joem Bidenem.

Nyní je ministr v Berlíně, kde se měl ve čtvrtek a v pátek setkat se svými protějšky ze skupiny velkých světových ekonomik G7. Jednání se podle agentury AP budou věnovat ponaučením z pandemie, ochraně zranitelných skupin a neočkovaných před covidem-19 a ulehčení zdravotnickým systémům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy