Jeruzalém - Izraelci volí nové vedení své země. V předčasných parlamentních volbách, vyvolaných neshodami v současné koalici, rozhodují, zda se nynější premiér a předseda středo-pravicové strany Likud Benjamin Netanjahu dočká rekordního čtvrtého mandátu v čele židovského státu.
Proti sobě má však silného soupeře - středo-levicový Sionistický svaz, tvořený labouristy Jicchaka Herzoga a stranou Pohyb političky Cipi Livniové.
Právo volit má okolo 5,5 milionu občanů a předvolební výzkumy slibují velmi těsný souboj. Přečtěte si, jak mohou úterní volby změnit židovský stát.
Když vyhraje Netanjahu
Z hlediska mezinárodní politiky by triumf Netanjahuova Likudu velmi pravděpodobně žádnou podstatnou změnu nepřinesl. Izrael by dál zdůrazňoval nebezpečí, spočívající v íránském jaderném programu.
Vztahy s tradičními spojenci, především Spojenými státy, by nadále zůstaly dobré, avšak oproti dřívějším rokům spíše chladnější.
Pokračovalo by zřejmě i osidlování palestinských území, zejména na Západním břehu Jordánu. Strategických míst v této části země se Netanjahuův kabinet nehodlá vzdát za žádných okolností, ani v případě mírové dohody s Palestinci, protože by to podle něj znamenalo bezpečnostní riziko.
Platí, že v otázce palestinsko-izraelského konfliktu nelze od Netanjahua očekávat výraznější posun.
Pokud jde o vnitropolitickou situaci, slíbil současný ministerský předseda ekonomické reformy směřující k nastartování hospodářského růstu, svobodnějšímu trhu, privatizaci státních podniků a narušení monopolního postavení některých firem. Zazněl i slib zachování stávající míry zadlužení země.
Když vyhraje Sionistický svaz
V otázce postoje k íránskému jadernému programu panuje na izraelské politické scéně shoda. Židovský stát jej považuje za nejvýznamnější ohrožení národní bezpečnosti a podle toho k němu přistupuje. Na tom by se v případě vítězství středo-levicové koalice nic nezměnilo.
Posun by se však dal očekávat při jednání s Palestinci. Labourista Jicchak Herzog slibuje, že by jako premiér inicioval nová jednání s jejich samosprávou. Sionistický svaz se nechal slyšet, že bude v případě vítězství ve volbách podporovat jen osidlování těch území, která hodlá Izrael dlouhodobě kontrolovat.
Nejvýraznější změny však středo-levicový pakt nabízí na vnitropolitické scéně. Kampaň postavil na příslibu snížení cen bydlení, jež hodlá limitovat "zákonem o spravedlivém nájmu", a na dostupném vzdělání i zdravotní péči pro všechny. Plnění těchto slibů by patrně znamenalo vyšší výdaje ze státního rozpočtu.
Jak volby dopadnou?
Průzkumy veřejného mínění podle izraelských sdělovacích prostředků naznačují, že se čeká mimořádně vysoká účast. Počítá se až s 80 procenty.
Poslední odhady dávají Likudu naději na zisk 22 ze 120 křesel v zákonodárném shromáždění (Knesetu). Soupeřům ze Sionistického svazu předpovídají 26 mandátů.
Před volbami se krom toho sjednotily partaje zastupující arabskou menšinu a podle očekávání mohou získat okolo třinácti křesel.
Kdy bude jasno?
Zhruba 5,5 milionu voličů může hlasy odevzdat do 21 hodin našeho času. Hned poté televize odvysílají první předběžné výsledky, takzvané exit polly. Konečné výsledky by mohly být známy ještě v noci, ale oficiálně je má prezident Reuven Rivlin oznámit až 25. března.
Poté se čekají vleklá koaliční jednání, takže Izraelci nemusí znát svou vládu a jejího předsedu možná i několik týdnů po dnešním hlasování. Na sestavení kabinetu bude mít prezidentem pověřený politik 28 dní s možností čtrnáctidenního prodloužení.
Pokud by byl sestavením vlády pověřen Herzog a uspěl by, byl by prvním levicovým předsedou vlády od roku 2001. Podle dohody by se po dvou letech v čele kabinetu vystřídal s Livniovou.
