Reykjavík - Island byl donedávna země ekonomických zázraků a splněných snů. Pak se kvůli finanční krizi situace rychle otočila a země čelí obrovskému růstu nezaměstnanosti.
V posledních týdnech tráví sobotní dopoledne občané třísettisícového státu demonstracemi proti vládě u jejího sídla. I přes studené počasí se jich tam schází několik tisíc.
Protest se uskutečnil i o uplynulé sobotě, kdy vůbec poprvé došlo k násilné potyčce mezi demonstranty a policií. Informoval o ní server BBC.
Demonstrantům totiž vadilo, že policie nepropustila muže zatčeného při předchozí demonstraci. Poté, co se někteří z nich pokusili dostat se do budovy stanice, použila policie slzný plyn.
Pět z demonstrantů si odneslo lehká zranění. Několikasethlavý dav se oddělil od tisícové skupiny demonstrantů požadujících rezignaci vlády.
I tento incident svědčí o tom, že se frustrace lidí prohlubuje, přičemž konec krize je stále v nedohlednu. Všichni jsou si naopak spíše vědomi toho, že se situace ještě zhorší.
Přitom ještě v loňském roce islandské firmy expandovaly do zahraničí, na což si půjčovaly hlavně od tří největších bank v zemi, které je zase kryly půjčkami od zahraničních bank, jež měly výhodnější úrokové sazby.
Po vypuknutí krize však banky neměly z čeho úvěry splácet a raketovým tempem se blížily k bankrotu. Situace se i přes znárodnění tří největších bank nijak nezlepšila, následky krize se naopak stále prohlubují.
Minulý měsíc dosáhla nezaměstnanost - na tento malý ostrov rekordních - dvou procent. Podle odhadů se přitom míra nezaměstnanosti do jara vyšplhá na 10 procentních bodů.
Jako za války: Šetřit, kde se dá
Velká část islandských domácností tak musela najet na úsporná opatření. Je mezi nimi i Lara Omarsdottirová z Mosfellersbaeru, městečka vzdáleného 11 kilometrů od Reykjavíku.
O příběhu této novinářky a matky pěti dětí informoval zpravodaj televize Al-Džazíra. Domácnost s pěti potomky byla vždy plná aktivit a hluku, v období před nadcházejícími Vánocemi však celý dům strašidelně utichl, uvádí ve své reportáži.
Laru totiž její dosavadní zaměstnavatel, jeden z největších islandských deníků, vyplatil z práce. Její manžel, který je manažerem ve společnosti vyvíjející software pro počítače, dostal krátce nato oznámení, že v práci skončí k 1. únoru i on.
Rodina proto najela na "úsporná opatření", která mimo jiné obnášejí nákup co nejlevnějších potravin nebo stáhnutí kohoutků u topení. Zkrátka vědí, že jim život v blízké budoucnosti přinese krušné chvíle.
Lara přitom podle svých slov nastalou situaci očekávala, prý se to dalo předpokládat už od počátku století.
"Nikdy jsem neinvestovala. Věděla jsem, že se střídají vzestupy a pády, a to, co se dělo, bylo moc pěkné na to, aby to byla skutečnost," citovala ji Al-Džazíra.
Ani to, že se nenechala opít islandským ekonomickým zázrakem, ji však před pádem nezachránilo.
"Můžeme přežívat do dubna, množná do května. Pokud se to nezlepší, odejdeme odsud. Možná do Norska. Musíme živit naše děti, takže musíme mít práci - když ne tady, tak někde jinde," hodnotí nastalou situaci.
Na otázku, kdo nese za krizi zodpovědnost, odpovídá racionálně. "To mě v tuto chvíli nezajímá, na to odpoví čas. Teď musí politici krizi vyřešit, pak se můžeme hádat, kdo je za to zodpovědný."
