reklama
 
 

Islámský stát dává dvě třetiny z rozpočtu na vojsko. Peníze mu vydrží několik let, nežije jen z ropy

18. 12. 2015
Deník Financial Times otiskl několik investigativních reportáží o financování teroristické organizace. Vyslechl členy irácké vlády, pracovníky západních i arabských rozvědek, lidi žijící pod vládou Islámského státu a také bývalé bojovníky hnutí, kteří dezertovali. Z výpovědí vyplývá, že i značně zničená ropná zařízení jsou islamisté schopni s pomocí odborníků, kterým dobře platí, rychle opravit. Navíc velkou část rozpočtu IS tvoří daně uvalené na obchodníky a majitele zemědělské půdy či dobytka. Na území pod kontrolou džihádistů nyní žije přibližně deset milionů lidí, zahrnuje více než polovinu rozlohy Sýrie a třetinu Iráku.
Doporučujeme

New York – K porážce Islámského státu je nezbytné nechat ho vykrvácet ekonomicky. Cesta k tomuto cíli ale není ani snadná, ani rychlá.

Ze dvou důvodů. Zaprvé: Islámský stát (IS) je minimálně provázán s globální ekonomikou za hranicemi. Nelze ho příliš postihnout sankcemi na dovoz či vývoz zboží, nelze mu zmrazit peníze v bankách.

Ani bombardování ropné infrastruktury s cílem omezit možnosti islamistů těžit a prodávat ropu navíc nemusejí mít bezprostřední efekt. IS získává peníze i z daní a rekvírování obyvatel pod svou kontrolou.

Dostává peníze i od soukromých dárců v zahraničí a stále žije také ze zabavených peněz a majetku, ke kterým se dostal v bankách, podnicích či soukromých domech v dobytých částech Iráku a Sýrie.

Rada bezpečnosti OSN schválila v noci na dnešek rezoluci vyzývající k větší hospodářské izolaci Islámského státu a k zablokování všech kanálů, kterými k němu míří peníze.

Součástí rezoluce je žádost, aby vlády nevyplácely výkupné za propuštění svých občanů ze zajetí džihádistů. Všechny země mají také podle rezoluce učinit vše pro to, aby zamezily obchodování s ropou z polí, která ovládá IS.

Odhad ročního zisku Islámského státu z prodeje ropy je odhadován na téměř půl miliardy dolarů. Surovinu přepravují prostředníci v cisternách do okolí. Dostává se tak do Turecka, do iráckého Kurdistánu, do Kurdy kontrolovaných oblastí severní Sýrie i na západ, stále ovládaný režimem Bašára Asada.

Deník Financial Times otiskl několik investigativních reportáží o financování teroristické organizace. Vyslechl členy irácké vlády, pracovníky západních i arabských rozvědek, lidi žijící pod vládou Islámského státu a také bývalé bojovníky hnutí, kteří dezertovali.

Z výpovědí vyplývá, že škody na ropných zařízeních jsou islamisté schopni s pomocí odborníků, kterým dobře platí, rychle opravit.

Navíc velkou část rozpočtu IS tvoří daně uvalené na obchodníky a majitele zemědělské půdy či dobytka. Na území pod kontrolou džihádistů nyní žije přibližně deset milionů lidí, zahrnuje více než polovinu rozlohy Sýrie a třetinu Iráku.

Financial Times vyvozuje z názorů diplomatů a pracovníků zpravodajských služeb, že Islámský stát má dostatek zdrojů na to, aby udržel svůj "chalífát" při životě minimálně tři roky.

Bojovníci organizace loni získali zlato a peníze z bank v části Iráku, kterou rychle dobyli.

Zhruba dvě třetiny rozpočtu jdou na ozbrojené síly, jejich jádro tvoří asi třicet tisíc dobře vycvičených vojáků a také bývalých důstojníků irácké armády z doby diktatury Saddáma Husajna.

Každý, kdo žije pod vládou IS, musí odevzdávat dvě a půl procenta ze svého příjmu ozbrojeným složkám.

Na zdravotnictví a některé sociální účely islamisté dávají menší částky, i když dotují ceny pečiva nebo zajišťují odvoz odpadků či provoz nemocnic.

Islamistům nahrává, že vláda některé služby dál poskytuje i na teritoriu pod kontrolou IS. Například elektřina je zčásti dodávaná ze západu Sýrie a také z přehrady u Mosulu, kterou kontrolují iráčtí Kurdové.

Banky za svými hranicemi Islámský stát nepoužívá.

"Mezinárodní bankovní systém těžko postihne do sebe uzavřenou ekonomiku, založenou na hotovosti, jakou praktikuje Islámský stát," uvedl pro BBC Daniel Glaser, který má jako náměstek na americkém ministerstvu financí na starost boj proti financování terorismu.

Dlouhodobým problémem při odhalování toku peněz pro teroristy je systém hawála, praktikovaný v mnoha muslimských zemích.

Na jednom místě dostane pracovník firmy či agentury peníze od doručovatele, na jiném je stejná částka vyplacena jeho kolegou příjemci. Takovým způsobem dostávala v minulém desetiletí peníze Al-Káida od některých dárců z bohatých ropných monarchií v Perském zálivu.

autor: Martin Novák

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama