Aktuálně.cz: Francouzský premiér Manuel Valls před měsícem - těsně po teroristických útocích v Paříži - varoval, že islamistům se mohou do rukou dostat chemické zbraně. A že je mohou použít i proti Evropě. Jde skutečně o reálnou hrozbu?
Jiří Gajdoš: Pokud připustím, že by je mohli mít, tak si na druhé straně neumím dost dobře představit, jak by je mohli přepravit například ze Sýrie do Evropy. Jakákoliv manipulace s nervově paralytickou kapalinou, jako je sarin, či zpuchýřujícím plynem yperit je totiž velmi složitá a nebezpečná i pro prvotřídně vycvičené specialisty v ochranných protichemických oděvech a maskách.
Navíc - efektivita těchto bojových otravných látek je spojena s velmi specifickým způsobem použití. Když je například odpálíte výbuchem, tak víc než polovina shoří.
A.cz: Nevím, třeba rozlít sarin někde na náměstí z kanystru...
I to je velmi zkreslená představa o efektivním chemickém útoku. Nejúčinnější je postřik, anebo použití v aerosolu - a to se bez poměrně složitých technických příprav neobejde. Jak by bylo možné něco takového utajit?
A.cz: Pokud by se ale islamistům přesto podařilo bojové otravné látky do Evropy přepravit...
Řekl jsem už, že o tom pochybuji. Kdyby se jim to nicméně přesto povedlo a použili je s vysokou efektivitou, tak jsme tu něco tragicky zaspali a podcenili.
A.cz: Řekl jste postřik? A co když tedy islamisté použijí tlakové nádoby na zahrádkářský postřik, třeba někde v metru či uzavřeném prostoru?
Museli by se do toho metra anebo na fotbalový stadion i s těmi postřikovými soupravami především dostat. Pochybuji, že by se jim to podařilo v současné době nepozorovaně.
Rozprašovač s tlakovou bombou se nicméně v garáži sestrojit dá - v tom případě by se jeho nasazení, například v metru či nemocnici, rovnalo katastrofě... to přiznávám.
Ale jak říkám, museli by je použít teroristé v ochranných oděvech. Byť by se jednalo o ty, jimž je vlastní život lhostejný. Jinak totiž nemají šanci - kvůli agresivitě a účinnosti - bojové otravné látky efektivně použít.
Panika? Stejná hrozba jako jedy
A.cz: Jestliže je tedy přeprava a manipulace s yperitem, sarinem či jinými bojovými otravnými látkami tak komplikovaná, mohou být snad použity průmyslové chemikálie? Například chlor byl v první světové válce zneužit jako bojová otravná látka...
To je pravda. Pokud tedy islamisté zvažují chemické útoky, tak podle mě nikoliv velmi toxickými látkami, které spadají do kategorie zbraní hromadného ničení, ale právě průmyslovými chemikáliemi, které by mohli získat zde v Evropě.
Podobných průmyslových a mimořádně jedovatých škodlivin je celá škála. A v městské aglomeraci mohou mít dost podobný účinek jako bojové otravné látky.
Teroristé se v každém případě snaží získat v poslední době kvalifikované experty, kteří by jim vyrobili otravnou chemickou látku. A určitě ne proto, aby ji jen skladovali. Jejich použití při teroristickém útoku proto nemohu vyloučit. Ale opět - vzhledem k tomu, v jakých klimatických či bojových polních podmínkách operují, si myslím, že je pro ně mnohem jednodušší dostat se k průmyslovým technickým látkám. Třeba k různým jedům, anebo k tomu chloru.
A.cz: Jak by mohly být použity?
Promiňte, ale rozhodně tu nebudu dávat návody k masovému použití nejrůznějších jedů. Ta škála je hodně široká a pestrá.
Jedno bych ale zdůraznil: panika, která může mezi lidmi vzniknout při hrozbě nasazení chemických látek, může způsobit stejné, či mnohem větší oběti na životech než samotné jedy. Téhle paniky - pokud vůbec připustím, že mohou být zbraně hromadného ničení teroristy ve městě použity - se velmi obávám.
Nejlepší ochrana: prevence
A.cz: Jakou ochranu tedy jako expert NATO doporučujete?
Kontrolu, důsledný monitoring a ještě jednou preventivní kontrolu. Policie, ale i běžní občané by si měli všímat neobvyklých věcí. Nechci, aby byli v neustálém stresu a napětí z chemického útoku, neuškodí však, pokud budou všímavější k tomu, co se kolem nich děje. Jde sice o jednoduchou, ale velmi účinnou prevenci.
A.cz: Jen připomínám selhání (těžko říct čím a kým zaviněné) Američanů, ale i Britů, když v roce 2003 v tažení proti Saddámu Husajnovi zdůvodňovali tuto akci zbraněmi hromadného ničení na irácké straně. Pak se ale žádné takové prostředky nenašly.
Je to tak. Tohle ale říkali politici a já to nechci komentovat. Ještě jednou říkám: za podstatné v této chvíli považuji to, že bojové otravné látky typu sarin či yperit není tak jednoduché použít v Evropě bez speciálního vybavení. Neříkám, že je to nemožné. Dají se ale podniknout takové kroky, aby k tomu nedošlo. V opačném případě bych to považoval za selhání státního aparátu.
A.cz: Jak je na tom v protichemické ochraně Česká republika?
Naše protichemické vojsko patří již tradičně k absolutní špičce. I proto je koneckonců ve Vyškově alianční Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení. Nestalo se to náhodou. Jen politici ale mohou rozhodnout, zda mohou být například liberečtí armádní chemici nasazeni, pokud bude hrozit chemický útok.
A.cz: Existuje univerzální rada, jak se při takovém útoku zachovat?
Žádné takové doporučení není. Jde o naprosto nepředvídatelné a těžko představitelné situace: ať již kvůli počasí, či směru a síle větru... Bojové otravné látky jsou bez zápachu a chuti. Do lidského těla se mohou dostat vdechnutím, kapkou na pokožce...
Nesmíme proto za žádnou cenu dovolit, aby byly použity. A tomu musí odpovídat i všechny myslitelné preventivní kroky. Zbraním hromadného ničení se věnuji celý život, avšak hrozné důsledky takového útoku si neumím představit. I kvůli již zmíněné šílené panice, kterou by to mezi lidmi spustilo.
