Zbraně hromadného ničení islamisté v Evropě zřejmě nepoužijí. Útok chemikálií ale není vyloučen

Jan Gazdík Jan Gazdík
14. 12. 2015 19:39
Francouzský premiér Manuel Valls nedávno varoval, že islamisté mohou na Evropu zaútočit chemickými či biologickými zbraněmi. Jiří Gajdoš, ředitel aliančního Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení, si však něco takového dokáže jen těžko představit. Teroristé však mají jiné možnosti, upozorňuje. Nahradit je mohou například průmyslovými chemikáliemi - třeba chlorem. "Důsledky takového útoku, pokud by ho doprovázelo davové šílenství lidí, by byly tragické," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeden z předních aliančních expertů na zbraně hromadného ničení.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Francouzský premiér Manuel Valls před měsícem - těsně po teroristických útocích v Paříži - varoval, že islamistům se mohou do rukou dostat chemické zbraně. A že je mohou použít i proti Evropě. Jde skutečně o reálnou hrozbu?

Jiří Gajdoš: Pokud připustím, že by je mohli mít, tak si na druhé straně neumím dost dobře představit, jak by je mohli přepravit například ze Sýrie do Evropy. Jakákoliv manipulace s nervově paralytickou kapalinou, jako je sarin, či zpuchýřujícím plynem yperit je totiž velmi složitá a nebezpečná i pro prvotřídně vycvičené specialisty v ochranných protichemických oděvech a maskách.

Navíc - efektivita těchto bojových otravných látek je spojena s velmi specifickým způsobem použití. Když je například odpálíte výbuchem, tak víc než polovina shoří.

A.cz: Nevím, třeba rozlít sarin někde na náměstí z kanystru...

I to je velmi zkreslená představa o efektivním chemickém útoku. Nejúčinnější je postřik, anebo použití v aerosolu - a to se bez poměrně složitých technických příprav neobejde. Jak by bylo možné něco takového utajit?

A.cz: Pokud by se ale islamistům přesto podařilo bojové otravné látky do Evropy přepravit...

Řekl jsem už, že o tom pochybuji. Kdyby se jim to nicméně přesto povedlo a použili je s vysokou efektivitou, tak jsme tu něco tragicky zaspali a podcenili.

A.cz: Řekl jste postřik? A co když tedy islamisté použijí tlakové nádoby na zahrádkářský postřik, třeba někde v metru či uzavřeném prostoru?

Museli by se do toho metra anebo na fotbalový stadion i s těmi postřikovými soupravami především dostat. Pochybuji, že by se jim to podařilo v současné době nepozorovaně.

Rozprašovač s tlakovou bombou se nicméně v garáži sestrojit dá - v tom případě by se jeho nasazení, například v metru či nemocnici, rovnalo katastrofě... to přiznávám.

Ale jak říkám, museli by je použít teroristé v ochranných oděvech. Byť by se jednalo o ty, jimž je vlastní život lhostejný. Jinak totiž nemají šanci - kvůli agresivitě a účinnosti - bojové otravné látky efektivně použít.

Panika? Stejná hrozba jako jedy

A.cz: Jestliže je tedy přeprava a manipulace s yperitem, sarinem či jinými bojovými otravnými látkami tak komplikovaná, mohou být snad použity průmyslové chemikálie? Například chlor byl v první světové válce zneužit jako bojová otravná látka...

To je pravda. Pokud tedy islamisté zvažují chemické útoky, tak podle mě nikoliv velmi toxickými látkami, které spadají do kategorie zbraní hromadného ničení, ale právě průmyslovými chemikáliemi, které by mohli získat zde v Evropě.

Podobných průmyslových a mimořádně jedovatých škodlivin je celá škála. A v městské aglomeraci mohou mít dost podobný účinek jako bojové otravné látky.

Teroristé se v každém případě snaží získat v poslední době kvalifikované experty, kteří by jim vyrobili otravnou chemickou látku. A určitě ne proto, aby ji jen skladovali. Jejich použití při teroristickém útoku proto nemohu vyloučit. Ale opět - vzhledem k tomu, v jakých klimatických či bojových polních podmínkách operují, si myslím, že je pro ně mnohem jednodušší dostat se k průmyslovým technickým látkám. Třeba k různým jedům, anebo k tomu chloru.

A.cz: Jak by mohly být použity?

Promiňte, ale rozhodně tu nebudu dávat návody k masovému použití nejrůznějších jedů. Ta škála je hodně široká a pestrá.

Jedno bych ale zdůraznil: panika, která může mezi lidmi vzniknout při hrozbě nasazení chemických látek, může způsobit stejné, či mnohem větší oběti na životech než samotné jedy. Téhle paniky - pokud vůbec připustím, že mohou být zbraně hromadného ničení teroristy ve městě použity - se velmi obávám.

Nejlepší ochrana: prevence

A.cz: Jakou ochranu tedy jako expert NATO doporučujete?

Kontrolu, důsledný monitoring a ještě jednou preventivní kontrolu. Policie, ale i běžní občané by si měli všímat neobvyklých věcí. Nechci, aby byli v neustálém stresu a napětí z chemického útoku, neuškodí však, pokud budou všímavější k tomu, co se kolem nich děje. Jde sice o jednoduchou, ale velmi účinnou prevenci.

A.cz: Jen připomínám selhání (těžko říct čím a kým zaviněné) Američanů, ale i Britů, když v roce 2003 v tažení proti Saddámu Husajnovi zdůvodňovali tuto akci zbraněmi hromadného ničení na irácké straně. Pak se ale žádné takové prostředky nenašly.

Je to tak. Tohle ale říkali politici a já to nechci komentovat. Ještě jednou říkám: za podstatné v této chvíli považuji to, že bojové otravné látky typu sarin či yperit není tak jednoduché použít v Evropě bez speciálního vybavení. Neříkám, že je to nemožné. Dají se ale podniknout takové kroky, aby k tomu nedošlo. V opačném případě bych to považoval za selhání státního aparátu.

A.cz: Jak je na tom v protichemické ochraně Česká republika?

Naše protichemické vojsko patří již tradičně k absolutní špičce. I proto je koneckonců ve Vyškově alianční Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení. Nestalo se to náhodou. Jen politici ale mohou rozhodnout, zda mohou být například liberečtí armádní chemici nasazeni, pokud bude hrozit chemický útok.

A.cz: Existuje univerzální rada, jak se při takovém útoku zachovat?

Žádné takové doporučení není. Jde o naprosto nepředvídatelné a těžko představitelné situace: ať již kvůli počasí, či směru a síle větru... Bojové otravné látky jsou bez zápachu a chuti. Do lidského těla se mohou dostat vdechnutím, kapkou na pokožce...

Nesmíme proto za žádnou cenu dovolit, aby byly použity. A tomu musí odpovídat i všechny myslitelné preventivní kroky. Zbraním hromadného ničení se věnuji celý život, avšak hrozné důsledky takového útoku si neumím představit. I kvůli již zmíněné šílené panice, kterou by to mezi lidmi spustilo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Hoffenheim smetl Kolín pěti góly, ale zranil se Kadeřábek

Fotbalisté Hoffenheimu v dnešní předehrávce osmého kola německé ligy rozstříleli 5:0 Kolín nad Rýnem. V dresu vítězů kvůli zranění zápas nedohrál český obránce Pavel Kadeřábek.

Devětadvacetiletý reprezentant nejprve rozjel akci, po které v 31. minutě Ihlas Bebou otevřel skóre, vzápětí ale musel střídat. Kadeřábek fauloval Kingsleyho Ehizibuea, jenž mu nepříjemně spadl na pravou nohu.

Bebou poté ve 49. minutě přidal druhý zásah a na 3:0 zvýšil o dvě minuty později Christoph Baumgartner. V závěru debakl dokonali Dennis Geiger a Stefan Posch. Hoffenheim se díky výhře posunul na osmé místo, Kolín je sedmý.

Německá fotbalová liga - 8. kolo:

Hoffenheim - Kolín nad Rýnem 5:0 (31. a 49. Bebou, 51. Baumgartner, 74. Geiger, 87. Posch).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 7 5 1 1 24:7 16
2. Leverkusen 7 5 1 1 20:7 16
3. Dortmund 7 5 0 2 19:13 15
4. Freiburg 7 4 3 0 11:5 15
5. Wolfsburg 7 4 1 2 9:8 13
6. Union Berlín 7 3 3 1 10:9 12
7. Kolín nad Rýnem 8 3 3 2 13:14 12
8. Hoffenheim 8 3 2 3 17:11 11
9. Lipsko 7 3 1 3 15:7 10
10. Mohuč 7 3 1 3 7:5 10
11. Mönchengladbach 7 3 1 3 9:10 10
12. Stuttgart 7 2 2 3 12:13 8
13. Eintracht Frankfurt 7 1 5 1 8:10 8
14. Hertha Berlín 7 2 0 5 8:20 6
15. Augsburg 7 1 2 4 3:13 5
16. Bielefeld 7 0 4 3 3:10 4
17. Bochum 7 1 1 5 4:16 4
18. Fürth 7 0 1 6 5:19 1
Aktualizováno před 7 hodinami

Další dodavatel energií končí. Po Bohemia Energy oznámili konec i A-PLUS a Kolibřík

Po Bohemia Energy končí v Česku s dodávkami elektřiny a plynu další dodavatelé. V pátek konec dodávek elektřiny a plynu oznámil Kolibřík energie s 28 000 klienty, ve čtvrtek se rozhodla ukončit dodávky plynu firma A-PLUS Energie se 150 odběrnými místy. Vyplývá to z oznámení společností a informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Kolibřík energie dnes oznámila pozbytí možnosti dodávat elektřinu a plyn od úterý 19. října. Dodávky plynu od společnosti A-PLUS se zastaví od pátku 22. října. Zákazníci firem bez energií nezůstanou, dodávky jim zajistí takzvaný dodavatel poslední instance.

Kolibřík energie jako důvod ukončení činnosti uvedla stávající energetickou krizi v Evropě, kterou symbolizuje raketový růst cen. Krize je pro firmu extrémně složitá. "Kolibřík energie byl založen coby komunitní projekt, který preferuje společenskou odpovědnost nad ziskem. Za stávající situace na energetických trzích nejsme schopni zajistit dodávky elektřiny a plynu za sjednaných podmínek," uvedla firma ne webu.

Ve středu oznámila rozhodnutí o ukončení dodávek plynu a elektřiny zákazníkům skupina Bohemia Energy, která je největším uskupením alternativních dodavatelů energií v Česku se zhruba 900 000 odběrných míst.

Zdroj: Ekonomika
Aktualizováno před 8 hodinami

V Libanonu zatkli v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí

V Libanonu pozatýkali v souvislosti se čtvrteční střelbou v Bejrútu 19 lidí. Informovala o tom v pátek tamní média. Čtvrteční násilí si vyžádalo životy sedmi lidí a desítky zraněných. Dnes se v zemi neotevřely školy, banky ani vládní budovy, držel se smutek a konaly se pohřby obětí.

V části hlavního města, které ve čtvrtek připomínalo válečnou zónu, na bezpečnost dohlíželi vojáci.

Násilnosti v Bejrútu propukly ve čtvrtek při protestu svolaném šíitskými hnutími Hizballáh a Amal, která požadují odvolání soudce Tárika Bitára, jenž vyšetřuje loňskou ničivou explozi v bejrútském přístavu. Výbuch téměř tří tisíc tun špatně uskladněného dusičnanu amonného zabil přes 200 lidí a více než 6000 dalších zranil. Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky. Hizballáh a Amal soudce Bitára viní z podjatosti.

Mnozí z účastníků čtvrtečního protestu byli ozbrojeni. Kdo začal střílet, není jasné. Konfrontace nicméně vyústila v několik hodin trvající přestřelky v místě, které bylo za občanské války v letech 1975 až 1990 frontovou linií oddělující muslimské a křesťanské části Bejrútu. Čtvrteční události mnohým konflikt připomněly a představují další ránu pro zemi, která se již několik let potýká s devastující ekonomickou krizí provázenou hyperinflací, rostoucí chudobou a nezaměstnaností i častými výpadky proudu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Do Maďarska dorazilo 50 českých policistů, kteří budou pomáhat hlídat hranice

Do Budapešti v pátek dorazilo 50 českých policistů, kteří mají pomáhat s ochranou vnější hranice schengenského prostoru na maďarsko-srbské hranici. Informovala o tom tisková agentura MTI. Česká policie na Twitteru upřesnila, že kontingent bude dva měsíce působit v okolí města Szeged.

"Čeští policisté naposledy pomáhali s ostrahou hranice v Maďarsku před šesti lety," poznamenala česká policie na svém twitterovém účtu.

Současné nasazení padesáti českých policistů v Maďarsku schválila na konci září vláda. O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil premiér Andrej Babiš při nedávné návštěvě Maďarska, krátce před českými parlamentními volbami. Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun.

Zástupce maďarského policejního šéfa Zoltán János Kuczik dnes při uvítání českých policistů mluvil o rostoucím migračním tlaku, který označil za "vážnou hrozbu pro Evropu."

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Tělo oběti z německých povodní se našlo v 300 kilometrů vzdáleném nizozemském Rotterdamu

Tělo ženy pohřešované po dramatických záplavách, které zasáhly západ Německa v červenci, bylo nyní nalezeno až v nizozemském přístavním městě Rotterdam, více než 300 kilometrů po proudu řek Ahr a Rýn. Informovala o tom dnes německá policie.

Tělo se našlo už před několika týdny, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Identifikaci oběti podle něj umožnila analýza DNA. Oběť patrně strhla rozvodněná řeka Ahr, která je přítokem Rýna. Jeho proud tělo pravděpodobně donesl až do ústí veletoku do Severního moře v Rotterdamu, který je největším evropským přístavem.

Záplavy v německých spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádaly 182 mrtvých. Dva lidé jsou nadále nezvěstní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy