Dánsko hledá evropské spojence k ochraně Grónska. Obranu posílí třeba i psí spřežení

Luboš Jirsa Jiří Kropáček Luboš Jirsa, Jiří Kropáček
29. 1. 2025 17:53
Tváří v tvář hrozbám ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa se dánská premiérka Mette Frederiksenová rozhodla tento týden vyrazit na diplomatickou cestu po evropských metropolích. V Německu se potkala s kancléřem Olafem Scholzem, ve Francii s prezidentem Emmanuelem Macronem a v Bruselu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Všichni jí v otázce obrany Grónska slíbili podporu.
Koláž: Dánská premiérka Mette Frederiksenová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. | Foto: Reuters, Shutterstock, Aktuálně.cz

Na největší ostrov světa se obrátila celosvětová pozornost poté, co americký prezident Donald Trump krátce před svým nástupem do funkce prohlásil, že Spojené státy by v rámci zajištění své bezpečnosti měly Grónsko kontrolovat. To dle listu The Financial Times v podstatě znovu zopakoval i minulý týden při telefonickém rozhovoru s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovovou. 

Američané mají v oblasti dlouhodobě vlastní leteckou základnu dříve známou pod názvem Thule, dnes jako Pituffik. Základny v Grónsku má i Dánsko, jehož autonomní součástí největší ostrov světa je. Kodaň má na starosti obrannou i zahraniční politiku ostrova. 

Infografika: Aktuálně.cz | Mapový podklad: Wikipedia - Heraldry, Isochrone (CC BY 3.0)

Okolo pobřeží Grónska vede důležitá Severozápadní námořní trasa.

Americká základna se nachází v blízkosti Severozápadní námořní trasy.

Má také strategickou polohu pro americký systém včasného varování před balistickými střelami, protože přes Grónsko prochází nejkratší spojnice mezi Evropou a Severní Amerikou. Vystavěna byla už v roce 1943.

Hlavní dánské základny se nacházejí zejména na západním pobřeží ostrova. V největším grónském městě Nuuk je Společné arktické velitelství, jehož hlavním úkolem je zajišťovat dánskou suverenitu.

I proto dánská premiérka Frederiksenová o víkendu debatovala s Finy, Nory a Švédy. A tento týden se vydala získat také geograficky vzdálenější evropské spojence, kteří by případně s obranou ostrova pomohli. "Už dříve jsme čelili velkým zkouškám. Evropská spolupráce se v posledních letech osvědčila při řešení řady krizí," řekla dle britského deníku The Times v úterý Frederiksenová po boku německého kancléře Olafa Scholze.

Ještě sdílnější byla po návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. "Jasná zpráva od přátel ze severských zemí, z Evropy a také mimo Evropu, je, že samozřejmě musí existovat respekt k územím a suverenitě států. To je zásadní pro mezinárodní společenství, které jsme společně vybudovali od druhé světové války," uvedla s tím, že cítí podporu evropských států, aby se Dánové případně Trumpovi postavili. V pozitivním duchu pro Dánsko se pak neslo i setkání v Bruselu se šéfem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem. 

Osada Kulusuk v Grónsku. Foto: Shutterstock

Na potenciální hrozbu ze strany USA reagoval už koncem minulého týdne i vojenský výbor Evropské unie. "Z mého pohledu by dávalo smysl, kdyby v Grónsku nebyly jen americké jednotky, ale zvážil bych poslání evropských vojáků," citoval web Politico předsedu vojenského výboru Roberta Briegera. "Vyslalo by to silný signál a přispělo by to ke stabilitě v regionu," doplnil. 

Zástupci dánského ministerstva obrany pak v úterý oznámili, že na posílení své vojenské přítomnosti v Grónsku vydá země dalších zhruba 1,5 miliardy dolarů (přes 36 miliard korun). Peníze mají být využity na vybudování tří nových vojenských lodí a na zvýšený dohled nad územím pomocí dronů a satelitů. V oblasti by se také měla objevit nová psí spřežení. Hlídka psích střežení známá také jako Sirius Patrol působí na základně Daneborg. 

"Musíme čelit skutečnosti, že existují vážné problémy týkající se bezpečnosti v Arktidě a severním Atlantiku," řekl k výdajům dle britského zpravodajského webu BBC ministr obrany Troels Lund Poulsen.

Donald Trump má podle analytiků o Grónsko zájem, jelikož se nachází na velmi strategickém místě - na křižovatce mezi Severní Amerikou, Evropou a Arktidou. Území je kromě toho také velmi bohaté na všelijaké suroviny, včetně ropy, zemního plynu, zlata, mědi či uranu. Celkově má osmé největší zásoby minerálů vzácných kovů na světě, které se používají třeba i při výrobě mobilních telefonů. Tyto suroviny se navíc důsledkem globálního oteplování a tání ledů stávají stále přístupnějšími. 

"(Ostrov) může být dodavatelem minerálů pro západní svět, které budeme potřebovat desítky let. Je to velmi unikátní pozice," řekl pro BBC Eldur Olafsson z Amaroq Minerals, těžařské firmy působící v oblasti. 

Obyvatelé 57tisícového Grónska si přitom připojení ke Spojeným státům nepřejí. V průzkumu zpracovaném společností Verian, o němž v úterý informoval dánský deník Berlingske, se 85 procent obyvatel vyjádřilo odmítavě, devět procent dotázaných dalo nerozhodnou odpověď a pouze šest procent vyjádřilo souhlas s připojením k USA. 

Mohlo by vás zajímat: "Úpadek Ameriky skončil." Trumpovy nejvýraznější výroky při prezidentské inauguraci (21. 1. 2025)

"Úpadek Ameriky skončil." Trumpovy nejvýraznější výroky při prezidentské inauguraci. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy