V pondělí ale odjížděl německý kancléř Olaf Scholz z Bílého domu po schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem jako jednoznačný spojenec USA. Biden po jednání řekl novinářům, že plynovod Nord Stream 2 nebude, pokud Rusko vojensky napadne Ukrajinu.
"Jestli ruští vojáci nebo ruské tanky znovu překročí hranici Ukrajiny, tak už nebude žádný Nord Stream 2," řekl Biden o plynovodu spojujícím Rusko s Německem.
Sám Scholz se o plynovodu přímo nezmínil, ale prohlásil, že Spojené státy a Německo jsou jednotné v názorech na Rusko, Ukrajinu a možné sankce.
Německo je ze všech zemí Evropské unie zdaleka největším dovozcem i vývozcem do Ruska a projekt Nord Stream 2 stál jedenáct miliard dolarů (v přepočtu 234 miliard korun). Povede plyn po dně Baltského moře a je už dokončený, Německo ale ještě nedalo souhlas s jeho uvedením do provozu.
Scholz do konce týdne navštíví také Kyjev, kde německé rozhodnutí nedodávat Ukrajině zbraně a navíc bránit Estonsku v reexportu německých zbraní pro ukrajinskou armádu vyvolalo nevoli. Německo se oficiálně drží strategie, že nedodává zbraně do míst, kde aktuálně zuří válka. Jednou ji však už porušilo: v roce 2014 Berlín dodal protitankové zbraně a další výzbroj iráckým Kurdům v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
Klíčové základny
Německo ale na každý pád zůstává hlavní základnou Spojených států a Severoatlantické aliance v Evropě. USA mají v zemi šest leteckých základen, tou největší je Ramstein ve spolkové zemi Porýní-Falc nedaleko města Kaiserslautern. Američané ji rozhodně nehodlají opouštět. Naopak dokončují velkou nemocnici s pěti tisíci pokoji a devíti operačními sály - největší americkou nemocnici mimo území Spojených států.
Ramstein, otevřený za studené války v roce 1953, je klíčový pro americké přesuny z Blízkého východu nebo Afghánistánu, stejně tak jako pro přísun jednotek USA do střední a východní Evropy. Jakkoliv se Washington a Berlín v některých otázkách neshodují, Německo zůstává pro Spojené státy klíčovou evropskou zemí. Navíc desetitisíce amerických vojáků utratí v Ramsteinu a okolí dvě miliardy eur ročně (přes 42 miliard korun), takže podstatný je i přínos pro místní ekonomiku.
Základna je také výjimečná tím, že se na ní nacházejí jaderné zbraně.
Velitelství amerických sil v Evropě sídlí na další základně ve Stuttgartu, odtud Američané koordinují své vojenské aktivity v celé Evropě.
Česku geograficky nejbližším americkým armádním zařízením v Německu jsou kasárna a cvičiště Grafenwöhr v Bavorsku. S 232 kilometry čtverečními jde o největší plochu pronajatou americkou armádou v Evropě. Předchozí americký prezident Donald Trump plánoval počet amerických vojáků v Německu snížit z 35 tisíc o třetinu, ale Biden po svém zvolení tento krok zrušil.
Na přítomnosti amerických jednotek a základen v zemi se shodují všechny hlavní německé politické strany, včetně Zelených. Pouze krajně levicová strana Die Linke je pro vystoupení Německa z NATO.
Zbraně pro Ukrajinu
Bývalý německý diplomat a ředitel prestižní Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen řekl agentuře Reuters, že Německo bylo vzhledem ke svojí minulosti opatrné s vývozem zbraní do válečných oblastí, ale podle něj nastal čas se historických traumat zbavit a přehodnotit dosavadní postoj.
"Trochu jsme si to dělali jednodušší a říkali si, že to bylo správné a že bychom v tom měli pokračovat. Ale musíme se pustit do debaty o aktivnější roli Německa v zahraniční politice. Věci jako bezpečnost a vývoz zbraní k tomu patří," uvedl Heusgen. Kancléř Scholz ale v pondělí řekl, že Berlín Ukrajině zbraně nedodá, protože většina obyvatel Německa si to nepřeje.
Video: Podle Pentagonu mohou Rusové chystat záminku k invazi
