Praha - Astronomové opět poodkryli část nejstarší historie vesmíru. Hubbleův teleskop na oběžné dráze pořídil dosud nejvzdálenější snímky pozorovatelných galaxií. Stalo se tak v takzvaném blízkém infračerveném spektru, tedy na vlnové délce 0,76 až 1,4 mikrometru.
Vidíme tak více než 13 miliard let do hlubin vesmíru, do doby 500 milionů let po Velkém třesku. Informovala o tom internetová stránka Hubbleova teleskopu.
Snímky byly pořízené v části oblohy zvané Hubbleovo ultra hluboké pole, oblasti v souhvězdí Pece (Fornax), která je velmi chudá na hvězdy a je tak vhodná ke zkoumání dalekých vesmírných objektů.
Protože světlo letí omezenou rychlostí 300 tisíc kilometrů za sekundu, nějakou dobu trvá, než se na Zemi jím přinášené informace dostanou. Dalekohledy tak fungují jako stroje času, které nám mohou prozradit, jak vypadal vesmír v minulosti. Čím je objekt vzdálenější, tím dále do minulosti hledíme.
500 milionů po Velkém třesku
„Vstupujeme nyní na neznámou půdu, plodnou pro nové objevy," prohlásil Garth Illingworth z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, člen jednoho z pěti vědeckých týmů, které nezávisle na sobě nové fotografie zkoumaly. Pořízeny byly v létě minulého roku nový infračerveným fotoaparátem Hubbleova teleskopu zvaným WFC3, který je čtyřicetkrát citlivější než jeho předchůdce.
Astronomům se na snímcích blízkého infračerveného spektra, které je vhodnější k pozorování velmi vzdálených objektů než viditelné vlnové délky, podařilo objevit populaci velmi mladých a velmi modrých galaxií.
To značí, že v nich hoří zejména vodík a téměř se v nich nenacházejí těžší prvky vznikající postupně ve hvězdách. Jejich rozptýlení v mezihvězdném prostoru galaxie pak její záření posunuje k delším, a tedy červenějším vlnovým délkám.
Podle výzkumníků jde o významný objev, který posouvá historii hvězdných galaxií zase o kus zpět. Nejstarší Hubblem pozorované galaxie vznikly jen 500 milionů let po Velkém třesku. Ten se podle odhadů odehrál před 13,7 miliardy let.
Malé pragalaxie
Pozorované galaxie jsou navíc velmi malé, jejich rozměr je dvacetkrát menší než rozměr naší Mléčné dráhy a obsahují pouhé jedno procento její hmoty. Objev tak podporuje teorii, podle které vznikly nynější velké eliptické a spirální galaxie srážkami galaxií menších.
„Jedná se o stavební bloky, že kterých nakonec vznikly dnešní velké galaxie jako je Mléčná dráha," uvedl v tiskové zprávě Hubbleova dalekohledu člen Illingworthova týmu, švýcarský astronom Pascal Oesch.
„Hubble se nyní podíval nejdále do vesmíru ve své historii a viděl jeho nejstarší objekty," říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AsÚ AV). „Je to základní klíč pro pochopení evolučních souvislostí vesmíru, vzniku prvních hvězd, raných galaxií a jejich vývoj v galaxie typu naší Mléčné dráhy."
"Pokud se objev potvrdí - protože se stále jedná o teorii - bude se jednat o velký krok kupředu," říká odborník na galaxie z AsÚ AV Bruno Jungwiert. "V současnosti totiž stále nevíme, kdy první galaxie vznikly."
Záhadou však prozatím zůstane to, jak dlouho svítí galaxie, které se nyní vesmírnému teleskopu podařilo objevit. V tom by měl pomoci až Hubbleův nástupce, vesmírný dalekohled James Webb, který by se na oběžnou dráhu měl dostat roku 2014.
Na palubě bude mít i spektrograf. V současné době nejsme schopni spektrum z velmi vzdálených objektů rozkládat. James Webb by tak měl nejen definitivně potvrdit, že pozorujeme galaxie, ale také v nich najít hvězdy a určit, jak jsou galaxie staré.
