Co Izraeli a Hizballáhu přinese zatím na dva měsíce uzavřené příměří?
Pro obě strany to znamená zejména čas nadechnout se a obnovit síly. Jak Izrael, tak libanonský Hizballáh, jsou konfliktem, který trvá několik měsíců a je celkem intenzivní, poměrně vyčerpány. Zároveň s tím musí Izrael řešit přes rok trvající konflikt v Pásmu Gazy, kde váže ohromné množství energie, sil a prostředků. Do značné míry se mu tedy nyní hodí klid na jedné frontě. Byť samozřejmě není stoprocentní a může kdykoliv skončit. Obě strany se již obvinily z porušení příměří.
Co se týče Hizballáhu, zejména v západních médiích se hovoří o tom, jak je organizace zdevastovaná celou řadou útoků Izraele, ale za mě to určitě nelze tak jednoznačně říci. Nyní od Hizballáhu očekávám vnitřní přeskupení sil. Možná i provedení čistek, protože Izrael dovnitř libanonské organizace viděl až příliš dobře.
Sám jste zmínil, že obě strany už se obvinily z porušení příměří. Nyní navíc vypukl chaos v Sýrii, kde spolu bojují vládní vojska a rebelové. Izrael i Hizballáh tam mají své zájmy. Jak je v takových podmínkách pravděpodobné, že příměří vydrží delší dobu?
Pokud se něco nenadálého hodně nepokazí, což se ale v daném regionu může stát ze dne na den, považuji za celkem pravděpodobné, že příměří minimálně chvilku vydrží. Je ale celá řada faktorů, které do toho vstoupí, a bude záležet také na tom, co se bude dít právě i v Sýrii.
Izrael i Hizballáh se totiž dlouhodobě do syrské občanské války trvající od roku 2011 zapojují. Zatímco Izrael prováděl občasné letecké údery na íránské cíle v Sýrii, Hizballáh pomáhal s udržením území a moci prezidentovi Bašáru Asadovi. Současné vypuknutí bojů v Sýrii mezi vládními silami a rebely nakonec příměří mezi Izraelem a Hizballáhem klidně může zhatit. Konflikty na Blízkém východě bývají výrazně propojené.
Jak si obě strany ve vzájemném střetu vedly?
Hizballáh prokázal schopnost čelit vojenské konfrontaci s Izraelem, byl oslaben, ale ne paralyzován. Ukázalo se sice, že není schopen napřímo čelit izraelské palebné síle, ale takzvaný asymetrický způsob boje mu funguje. Ať už to byly teroristické útoky, nástražné výbušné systémy či raketové ostřelování a využívání bezpilotních prostředků, vše se pro Hizballáh ukázalo jako schůdné.
Na druhé straně Izrael má výrazně lepší technologie, ale nyní už víme, že ani to nebylo k úplné destrukci Hizballáhu dostačující. Izrael má rovněž velmi propracovaný systém protivzdušné obrany, který zachytil obrovské množství raket z Libanonu. Ale byla tu ohromná asymetrie mezi tím, kolik stála obrana Izraelce a kolik stál útok druhou stranu. Izrael na tom finančně i materiálně velmi krvácel.
Izrael nicméně libanonské hnutí výrazně předčil ve zpravodajské činnosti a ukázal světu, že je schopen jej infiltrovat. To dokázaly zářijové pagerové útoky v Libanonu i velmi přesné zásahy jednotlivých cílů a osob z Hizballáhu. Členové hnutí si z tohoto můžou odnést, že by měli věnovat větší pozornost úniku dat. Nyní je otázka, jak se k tomu postaví. Může se ale nakonec klidně stát, že Izraelci přijdou o celou řadu zdrojů a Hizballáh s novými tvářemi bude pro Izraelce nakonec hůře čitelný, než tomu bylo před nynějším vojenským střetem.
Josef Kraus
- Působí jako vedoucí studijního programu Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
- Zaměřuje se především na islámský extremismus, radikalismus, terorismus, různé nestátní aktéry a státní bezpečnost.
- Geograficky je mu blízká oblast Středního a Blízkého východu.
Izrael v září zabil vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha. Co to znamená pro hnutí a co lze čekat od jeho nástupce Naíma Kásima?
Z pohledu organizace se vlastně nic zásadního nestalo. Je to v podstatě taková výměna kus za kus. To je další zajímavý výsledek konfrontace. Ukázalo se, že je celkem jedno, kolik Izraelci ve strukturách Hizballáhu zlikvidují lidí, protože ti jsou okamžitě nahrazeni. Hizballáh se na to do značné míry adaptoval a ukázal se jako odolný vůči systematické likvidaci.
Jak na současný stav mezi Izraelem a Hizballáhem reaguje Írán, vůdčí stát takzvané osy odporu proti Izraeli?
Příměří v podstatě vnímá pozitivně. Íránci situaci na Blízkém a Středním východě výrazněji eskalovat nechtěli. Nynější stav jim dává příležitost začít si připravovat půdu pro dialog se Západem. Několik náznaků už proběhlo. Ať už jde o obnovení kontaktu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, případně dialogu s některými evropskými zeměmi.
Íránci doufají, že v momentě, kdy se nebude v jižním Libanonu střílet a Írán nebude obviňován, že systematicky podporuje Hizballáh proti Izraeli, vzroste příležitost pro odstranění mezinárodních sankcí proti státu. Na druhou stranu pro Západ jako takový je něco podobného v současnosti nemyslitelné. Íránci však mají trpělivost, což se v minulosti už mnohokrát ukázalo, sankčnímu režimu čelí už desítky let. Nejisté je, jak do všeho nakonec vstoupí staronový americký prezident Donald Trump.
Jak příměří ovlivní válku v Gaze?
Před týdnem bych řekl, že celkem dost, protože to rozváže ruce Izraeli, který v dané oblasti potřebuje větší zapojení sil i prostředků. A doteď je musel nasazovat v jižním Libanonu. Nyní je ale otázkou, co se stane s ohledem na konflikt v Sýrii.
