Praha - Je možné srovnávat invazi do Československa před čtyřiceti lety a současný ruský vpád do Gruzie? Co musí mít Rusko, aby mohlo být impériem? Je rozumné nyní nabízet Gruzii a Ukrajině členství v NATO? Jak si Moskva buduje svůj vliv v Česku?
Těmito tématy se ve druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz zabýval americký historik a vojenský analytik Edward Luttwak (nar. 1942 v Rumunsku), který se v Senátu zúčastnil konference "40 let po okupaci".
První část rozhovoru: Srpen 68 byl vojenskou revolucí v NATO
Luttwak publikoval práce týkající se vojenské strategie, moderní i antické historie a mezinárodních vztahů. Pracoval například jako konzultant Pentagonu, amerického ministerstva zahraničí a Rady pro národní bezpečnost USA.
Jeho nejznámější knihou je "Státní převrat: praktická příručka" z roku 1968, která se zabývá tím, jak uskutečnit vojenský puč i jak mu zabránit. Během invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR pobýval Luttwak v Praze, kde Čechoslováky údajně nabádal házet po tancích Molotovovy koktejly.
A.cz: S invazí do ČSSR roku 1968 se teď hodně porovnává současný vojenský vpád Ruska do Gruzie. Mají podle vás něco společného?
Jednu věc, a tou je, že Moskva je hlavním městem impéria. K tomu potřebujete tři věci.
Zaprvé, že ruští občané sami budou ochotni se vzdát velké části své politické svobody výměnou za uspokojení z imperiální vlády. To bylo přítomno roku 1968 a je to přítomno i dnes.
Zadruhé, že vládnoucí klika dá přednost vnější moci před ekonomickými, sociálními nebo kulturními zlepšeními uvnitř hranic. Nikdo v Kremlu se nezabývá tím, jak udělat pomocí ropy Rusy bohaté, ale jak pomocí ní udělat Rusko mocné.
Proto jsou plyn a ropa - jak jsme mohli vidět například po podepsání smlouvy o radaru v Česku - využívány politicky, a nikoli k tomu, aby se zvýšil zisk. Rusko ano, Rusové ne.
Zatřetí: potřebují adekvátní vojenské síly. Jejich armáda není skvělá, ale je adekvátní. V Gruzii za krátký čas ztratila pět letadel, zatímco Američané za pět let v Iráku žádné.
Nemám v úmyslu naznačovat, že Moskva má v úmyslu provést invazi v Čechách, ale je naprosto jistě odhodlána mít v Praze vládu, která bude vůči ní uctivá.
A.cz: Nyní?
Ano, zcela jistě. Ať už to děláte podplácením lidí, podvracením jednotlivých politiků, využíváním ropy a plynu, ekonomickými nabídkami nebo strategickými hrozbami - jako tou, že namíří na Polsko a Česko rakety, pokud zde bude americký radarový systém.
V Německu získali bývalého kancléře Gerharda Schrödera, který prohlásil, že Gruzie nese na válce sto procent viny a Rusko žádnou.
Čtěte více: O Rusku raději mlčte, vzkazují kritici Schröderovi
Až se za deset let bude konat nějaké důležité jednání, bude Rusko chtít, aby Česká republika předtím konzultovala ruského velvyslance.
A.cz: Je rozumné za těchto podmínek nabízet Gruzii Akční plán členství NATO?
Doufám, že každý pochopí, co se v Gruzii děje. To znamená, že není možné nabídnout plán členství, program vojenské pomoci Ukrajině nebo Gruzii, pokud nemáte v úmyslu je bránit.
A nyní neexistuje žádný zájem na tom vyslat síly NATO, včetně českých jednotek, na ukrajinsko-ruskou hranici. Je tam potřeba nejméně čtyř divizí, což znamená, že by tam Česko muselo vyslat brigádu. Nemyslím si, že je někdo ochoten to udělat.
S Ruskem je potřeba jednat vážně. Pokud nebudeme Gruzii bránit, nemá smysl jí nabízet členství v NATO. To stejné platí o Ukrajině.
Není možné dělat tu kompromisy, je to buď, anebo. Gruzínci si mysleli, že budou bráněni. Ale příliš rychle se vzdali. Kdyby bojovali déle nebo statečněji, mohli by být opravdu bráněni.
A.cz: Myslíte vysláním jednotek?
Přesně tak. To by změnilo i situaci v Praze v roce 1968.
Byl jsem tu v té době. Bylo zde hodně tanků a lidé, kteří bydleli ve třetím nebo čtvrtém patře, nepotřebovali nic jiného, než hodit nějaký ten Molotovův koktejl. Sám jsem přesvědčoval Čechy, aby to dělali, ale neměli zájem, tak jsem odsud odjel.
Zapálit pár tanků je totiž dobré, protože vytvoříte novou politickou realitu - vzpomeňte na mudžahedíny bojující proti sovětským okupantům v Afghánistánu. Násilí je z tohoto pohledu téměř vždy dobrý nápad.