ČSSR dostala před invazí varování z Maďarska a Polska

Roman Gazdík
21. 8. 2008 0:00
Podívejte se na originální dokumenty z roku 1968

Praha - Československé ministerstvo zahraničí získalo už 20. srpna v podvečer informaci o tom, že za několik hodin na území tehdejší ČSSR vstoupí armády vojsk Varšavské smlouvy.

Vyplývá to z dokumentů uložených v archivu ministerstva zahraničí, které má Aktuálně.cz k dispozici.

V tzv. "šifrovce", kterou odeslala československá ambasáda v Budapešti, se hovoří o anonymním telefonátu, který obdržel budapešťský reportér České tiskové kanceláře. Ten pak informaci předal velvyslanectví.

Další podobné varování přišlo z Varšavy.

Varování z Maďarska

"Dnes 20. 08. v 17 hodin zavolal telefonicky zpravodaji ČTK v Budapešti anonymní hlas a rozčileně sdělil, že dnes o půlnoci začne obsazování ČSSR. Žádal ihned toto sdělit voj. přidělenci ZÚ," stojí v dokumentu, který podepsal tehdejší velvyslanec v Maďarsku Jozef Půčík.

Oznámení invaze z Budapešti
Oznámení invaze z Budapešti | Foto: Archiv ministerstva zahraničí

Zpráva, která je označena jako přísně tajná, byla zašifrována v Budapešti a v 18.10 poslána radiogramem na ministerstvo zahraničí do Prahy, kde byla v 18.45 na šifrovacím oddělení rozkódována, přepsána na blanket a předána dál.

"Šifrovku někdo četl, je tu podpis, ale není jasné, komu patří," říká vedoucí oddělení dokumentace Ústavu pro výzkum totalitních režimů (ÚSTR) Vojtěch Ripka.

"Obecně to pak chodilo rovnou k ministrovi, na ústřední výbor nebo k prezidentovi. Uvědomte si ale, že byl večer, všude byly jen pohotovosti a služby a jednalo se o anonym," poznamenává vedoucí oddělení zkoumání komunistické totalitní moci ÚSTR Petr Blažek.

Šifrovky kódovali na ambasádách příslušníci vojenské i civilní rozvědky, kteří měli krytí jako konzulární úředníci nebo jiní obyčejní zaměstnanci. Jednalo se o tajné či přísně tajné materiály.

Budapešťská zpráva s pořadovým číslem 7723 byla ohodnocena jako urgentní a rychle předána, ale protože se jednalo o anonym, nebyla její důležitosti zřejmě přikládána přílišná váha.

Ze zvláštního vydání novin Práce v úterý 27. srpna 1968.
Ze zvláštního vydání novin Práce v úterý 27. srpna 1968. | Foto: repro Aktuálně.cz

KSČ paralyzována

Podle Prokopa Tomka, který se na ÚSTR zabýval šifrovkami detailně, by na základě podobné anonymní zprávy předsednictvo Ústředního výboru komunistické strany ČSSR nezasáhlo.

"Toto podivné varování jistě přišlo pozdě na to, aby mohlo být provedeno nějaké vojenské protiopatření," řekl Aktuálně.cz.

"Ovšem tehdejší vedení KSČ sotva mohlo reagovat jinak než nedůvěrou. Nebylo schopno překročit svůj stín a postavit se Moskvě, i kdyby informace přišla z důvěryhodných míst."

Historici tápou i ohledně povahy anonymního zdroje. Podle Tomka je však pravděpodobné, že se jednalo o někoho z maďarské administrativy nebo armády.

"Samozřejmě nechci říci, že by s tím měl něco společného tehdejší maďarský předseda vlády János Kádár," tvrdí Tomek. "Že to bylo právě v Maďarsku, je však zajímavé. Právě jen Kádár se jako jediný z komunistických vůdců sešel v Komárně (17.8. 1968 - pozn. red.) s Dubčekem a varoval ho před okupací."

Šifrovka z Polska
Šifrovka z Polska | Foto: Archiv ministerstva zahraničí

Výstraha z Varšavy

Další zpráva přišla z Varšavy, kde byla na desátou hodinu večerní svolána schůze tajemníků obvodních výborů komunistické strany. V průběhu noci měli komunisté držet pohotovost a 21. srpna v 6 hodin ráno informovat další organizace.

Podle "důvěryhodného zdroje" šlo pravděpodobně o "stranicko-organizační a psychologická opatření v souvislosti s eventuální přípravou zákroků vojsk Varšav. smlouvy" v ČSSR.

Informace se na československou ambasádu v Polsku dostala v 16.00, ve čtvrt na osm šifrovku obdrželo ministerstvo zahraničí v Praze a za další půl hodiny byla předána dál.

"Jako podnět k nějaké akci, která by se musela uskutečnit velmi rychle, neměly tyto zprávy nějakou větší hodnotu," říká Blažek "Jsou však zajímavým - a tím nejvíce konkrétním - dokladem, že tu existovaly varovné signály."

I ty, Moskvo?

Podle Adama Hradílka, který na ÚSTR dokumentuje osudy pamětníku komunistického režimu, je možné, že další výstraha přišla z Moskvy, a to už 29. července.

Petr Grigorenko (vlevo) a disident Ivan Jachimovič při akci před československou ambasádou v Moskvě, 29.7.1968
Petr Grigorenko (vlevo) a disident Ivan Jachimovič při akci před československou ambasádou v Moskvě, 29.7.1968 | Foto: Sacharov Archives

V ten den k československé ambasádě dorazilo několik lidí, aby odevzdali velvyslanci dopis vyjadřující podporu politickým změnám v ČSSR. Jedním z nich byl i pozdější účastník demonstrace 25.8. na Rudém náměstí Vladimir Dremljuga.

Petr Grigorenko, bývalý sovětský generál vyloučený  z armády v 60. letech, zde měl podle slov jeho syna Alexandra Grigorenka československému velvyslanci popsat podrobný plán útoku na ČSSR a poradit způsob obrany.

"Tato skutečnost se však skrze dochovanou korespondenci mezi velvyslanectvím v Moskvě a ministerstvem zahraničí v Praze nepodařila potvrdit," říká Hradílek.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy