Ve snaze vymezit se vůči polarizující rétorice republikánského protikandidáta a někdejšího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa také přislíbila, že bude prezidentkou všech Američanů, a zavázala se k mírovému předání moci. Informovaly o tom světové tiskové agentury.
"Jménem všech, jejichž příběh se píše v největším národě na Zemi, přijímám vaši nominaci na prezidentku Spojených států," prohlásila Harrisová za nadšeného jásotu 23 500 účastníků závěrečného večera čtyřdenního celonárodního sjezdu demokratů na stadionu v Chicagu.
Projev Harrisové, mnohými označovaný za "historický", završil 75 dní před volbami osm divokých týdnů v americké politice a ohromující obrat v Demokratické straně, píše agentura AP. Představitelé strany, z nichž mnozí si veřejně zoufali nad kandidaturou 81letého prezidenta Joea Bidena po jeho katastrofálním výkonu v televizní debatě s Trumpem, nyní jásají jak nad historickou povahou kandidatury Harrisové, tak nad vzkříšenými nadějemi demokratů do letošních voleb po červencovém odstoupení Bidena z volebního klání.
"V těchto volbách má náš národ vzácnou, prchavou příležitost překonat hořkost, cynismus a rozdělující bitvy minulosti," uvedla Harrisová v projevu, který trval asi 40 minut. "Šanci vytyčit novou cestu vpřed. Ne jako členové jedné strany nebo frakce, ale jako Američané," prohlásila.
Válka v Gaze
"Donald Trump je v mnoha ohledech neseriózní člověk. Ale důsledky navrácení Donalda Trumpa do Bílého domu by byly nesmírně seriózní," řekla dále. V narážce na rozdělující rétoriku, kterou Trump používá v kampani, dodala, že "bude prezidentkou všech Američanů". Vůči Trumpovi se také vymezila naléhavou výzvou k ukončení války v Pásmu Gazy a k boji proti tyranii na celém světě.
"Ve věčném boji mezi demokracií a tyranií vím, kde stojím, a vím, kam patří Spojené státy," řekla Harrisová a Trumpa obvinila, že se snaží vlichotit diktátorům.
Harrisová v projevu slíbila, že se postará o bezpečnost Izraele, přivede rukojmí z Gazy domů a ukončí válku na tomto palestinském území. "Je načase uzavřít dohodu o rukojmích a příměří," řekla za jásotu publika. "A aby bylo jasno, vždy budu hájit právo Izraele na sebeobranu a vždy zajistím, aby se Izrael dokázal ubránit," dodala.
"To, co se stalo v Gaze za posledních deset měsíců, je zničující. Tolik nevinných ztracených životů, zoufalí hladoví lidé, kteří zas a znovu prchají do bezpečí. Rozsah jejich utrpení je srdcervoucí," uvedla dále. "Prezident Biden a já se snažíme ukončit tuto válku tak, aby Izrael byl v bezpečí, rukojmí byli propuštěni, utrpení v Gaze skončilo a palestinský lid mohl realizovat své právo na důstojnost, bezpečnost, svobodu a sebeurčení," řekla současná viceprezidentka.
Diktátoři fandí Trumpovi
V prohlášení ke své zahraniční politice, podle Reuters jednom z jejích dosud nejvýraznějších, Harrisová řekla, že v prezidentském úřadu podnikne veškeré nezbytné kroky k obraně amerických zájmů proti Íránu a že nebude smlouvat s tyrany a diktátory. Takoví vůdci, včetně severokorejského vládce Kim Čong-una, "fandí Trumpovi", dodala.
Harrisová také slíbila, že bude stát na straně Ukrajiny, která se brání ruské agresi, a na straně spojenců v Severoatlantické alianci.
Devětapadesátiletá politička dále hovořila o svém životě dcery jamajského otce a indické matky a představila některé své plány na řešení rostoucích životních nákladů a prosazování osobních svobod, včetně práva žen na potrat. Jako prezidentka by usilovala o snížení daňové zátěže střední třídy, z něhož by podle ní mělo užitek přes 100 milionů Američanů.
Agentura Reuters ve stručné analýze napsala, že šlo o výrazný projev pro kandidátku, která během své krátké kampaně ještě nestihla plně formulovat svou vizi pro zemi a zároveň čelila smršti osobních útoků ze strany Trumpa, který se mimo jiné vysmíval jejímu černošskému a jihoasijskému původu a označil ji za slabou na zahraniční scéně. Harrisová v projevu vyložila některé obecné zásady zahraniční i domácí politiky, ponechala však bez odpovědi konkrétní detaily, k jejichž formulování by mohla být dotlačena v následujících týdnech, píše Reuters.
Harrisová je první ženou tmavé barvy pleti a první osobou jihoasijského původu, která přijala prezidentskou nominaci jedné ze dvou hlavních amerických politických stran. V případě vítězství v listopadových volbách by se stala první ženou v čele Spojených států.
