Studie, kterou v úterý zveřejnil vědecký časopis Nature, upozorňuje na nejistou budoucnost Atlantické meridionální cirkulace (zkráceně AMOC). Zhroutit by se mohla někdy mezi lety 2025 a koncem století. Vypnutí životně důležitých oceánských proudů, na které je napojený i Golfský proud, by však mělo katastrofální dopady na klima.
AMOC je momentálně nejslabší za posledních 1600 let a objevují se varovné signály upozorňující na blížící se bod zlomu, od kterého už nebude cesty zpět. Složitá spleť proudů funguje jako obří dopravní pás. Přenáší teplou vodu z tropů směrem k severnímu Atlantiku, kde se voda ochlazuje, stává se slanější a klesá hluboko do oceánu, než se opět přesune na jih.
Vědci již několik let varují před nestabilitou proudů v souvislosti s klimatickou krizí. Kvůli tání ledu se do oceánů dostává více sladké vody, která snižuje její hustotu a tím i schopnost klesat ke dnu, kde by se následně ochladila. Když jsou vody příliš sladké, příliš teplé nebo obojí, dopravní pás se zastaví, vysvětluje americká stanice CNN.
Ještě v roce 2019 OSN varovala před slábnutím proudů, ale domnívala se, že kolaps do roku 2100 by byl nepravděpodobný. S tím nová analýza nesouhlasí. Podle ní by ke zhroucení mělo dojít mezi lety 2025 a 2095, s největší pravděpodobností okolo roku 2050, pokud se nesníží globální emise oxidu uhličitého.
Konec dešťů a zima
"Myslím, že bychom měli být velmi znepokojeni," řekl pro britský deník The Guardian Peter Ditlevsen z Kodaňské univerzity v Dánsku, který výzkum vedl. "Byla by to obrovská změna. AMOC se nezastavil již 12 tisíc let." Tehdy, na konci doby ledové, tající ledovce zastavily proudění vody a severní Evropa zažila během desetiletí rychlé výkyvy teplot o 10 až 15 stupňů Celsia.
Cirkulace hraje klíčovou roli v klimatickém systému a pomáhá regulovat globální výkyvy počasí. V Evropě a na východním pobřeží Spojených států by tak v případě krize mohlo docházet k mnohem extrémnějším zimám, které by připomínaly dobu ledovou, a zvýšila by se také hladina oceánů u amerických břehů.
V tropech by kolaps AMOC naopak narušil monzuny, přitom na těchto přívalových deštích jsou závislé celé ekosystémy a také pěstování plodin, které živí miliardy lidí v Indii, Jižní Americe a západní Africe. Méně by pršelo i na západě Spojených států.
Změny v počasí by dále ohrozily amazonské deštné pralesy a přispěly by k tání antarktického ledovce. Jedná se o jeden z kritických bodů, kterého se vědci v souvislosti s oteplováním planety obávají nejvíce.
Vědci proudy podrobně zkoumají teprve od roku 2004. V novém výzkumu ale pracovali s výrazně staršími daty, která by mohla ukazovat, jak se AMOC choval v minulosti. Analyzovali povrchovou teplotu vody v Atlantiku jižně od Grónska mezi lety 1870 a 2020, která je přímo závislá na tomto proudění.
Nezbývá čas
"Výsledky nové studie zní znepokojivě," připouští Niklas Boers z Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima, který se nepodílel na nové studii, ale odhalil brzké varovné signály kolapsu proudění v roce 2021.
Sám ale dodává, že data mohou být nepřesná a na závěry studie se proto není možné plně spolehnout. "Nejistota je příliš velká na to, aby šel spolehlivě odhadnout přesný moment bodu zlomu," tvrdí.
S tím, že pro potvrzení těchto informací je potřeba další výzkum, souhlasí i David Thornalley z University College v Londýně. Dodal však, že pokud jsou data pravdivá, obavy jsou na místě. Problémem navíc je, že na další rozsáhlejší výzkumy nezbývá moc času.
"Stále je velmi nejisté, kdy nastane bod zlomu pro AMOC, ale nová studie poskytuje důkazy o tom, že je mnohem blíž, než jsme si před několika lety mysleli," doplňuje Stefan Rahmstorf, oceánograf a klimatolog z univerzity v Postupimi v Německu, který se na studii také nepodílel. "Podle těchto vědeckých důkazů nemůžeme vyloučit, že překročíme bod zlomu již v příštím desetiletí nebo dvou."