Nikdo neunikne. Experiment ukazuje, jak odpadky plují po Labi až do arktické přírody

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
18. 3. 2022 6:51
Existuje ještě někde na světě místo, kam se dá uniknout před civilizací? Panenská příroda, ve které člověk po sobě nezanechal žádné viditelné stopy? Německý filmař Steffen Krones se domníval, že by takovým místem mohla být oblast za severním polárním kruhem. Než zjistil, že i do nejvzdálenějších koutů planety se dostanou odpadky vyhozené v Evropě.
Norské Lofoty - ilustrační foto.
Norské Lofoty - ilustrační foto. | Foto: Eva Srpová

"Tahám tady ze země kusy plastu, o kterých vím, že pocházejí z německého supermarketu," říká muž stojící na břehu moře uprostřed velkolepé krajiny souostroví Lofot. Golfský proud do ledových vod a liduprázdných zátok, rozkládajících se pod skalnatými horami, zanesl odpad vyhozený i tisíce kilometrů daleko.

"Všichni jsme už viděli odpadky vyplavené na pláže, ale tolik plastu v arktické oblasti? To pro mě byla novinka," říká Krones ve svém dokumentárním snímku Severní proud, který bude k vidění v českých kinech v rámci festivalu Jeden svět. Vypráví příběh o panenské krajině, mořských proudech a říční síti, která dokáže každou nedbale zahozenou plastovou lahev zanést v podstatě kamkoliv na světě.

Jedna třetina celosvětového odpadu, který znečišťuje oceán, pochází podle studie Světové banky ze západních zemí. Dohromady to podle jejích odhadů dělá každý rok přes 870 tisíc tun odpadu.

U břehů severního Norska vytáhne režisér a zároveň protagonista filmu z vody lahev od piva vyrobeného v Hamburku. Odveze si ji domů do Německa a zkusí ji vrátit do sběrného automatu na lahve v jednom z obchodů. Přístroj ji bez problémů přijme.

Tak začíná dobrodružný experiment. Steffen Krones se rozhodne zjistit, jestli jiná plastová lahev odhozená do Labe dopluje přes Severní moře až k norským břehům za severním polárním kruhem.

Vědci dávají jeho pokusu až 95% šanci na úspěch. Jenže běžná PET lahev se může cestou zaseknout, potopit nebo ztratit. Na trasu vedoucí po Labi přes Severní moře až do Atlantiku dlouhou přes 2,5 tisíce kilometrů je třeba se připravit. Režisér proto se svými přáteli navrhne a pomocí 3D tiskárny sestrojí speciální plastovou lahev vybavenou GPS lokátorem. Vytvoří tak unikátní vědecký projekt. 

Na své cestě filmař potká několik vědců, kteří se zabývají problematikou znečištěných oceánů. Pod jejich rukama vznikají modely odhadující pohyb odpadků v moři. Golfský proud, díky kterému se do severního Atlantiku dostává druhově rozmanitý podmořský život a potrava pro tamní vodní dravce, s hejny ryb a planktonem posílá do arktické oblasti i veškerý nashromážděný nepořádek. Stejně jako trasy migrujících ryb tak můžeme sledovat i pohyb odpadků unášených proudem. 

Pomyslný vzkaz v lahvi německého dokumentaristy sledují na dlouhé cestě vědci, přátelé, ekologové, dobrovolníci sbírající odpadky na pobřeží i fanoušci. Poselství ale není nijak optimistické. Cesta plastové lahve jen odhaluje větší, neviditelný problém.

Každý kousek plastu se časem rozloží na drobné částice, takzvané mikroplasty. O jejich množství ve světovém oceánu mají vědci jen přibližnou představu. Dostat se mohou úplně kamkoliv - částečky mikroplastů už byly objeveny v zažívacím traktu snad všech ryb všude na světě. Roznáší je voda i vzduch a vědecká obec se shoduje na jednom: je to nezvratitelné. Mikroplasty už z ekosystému pravděpodobně nijak nedostaneme.

Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na světě už neexistuje místo, které by bylo plastovým odpadem nedotčené.

"Přál bych si, aby si lidé uvědomili, že máme na arktickou oblast mnohem větší dopad, než bychom si mysleli. Je to symbol toho, co jako lidé provádíme ekosystému," vysvětluje filmař pro Aktuálně.cz. "Doufám, že lidé změní pohled na odpadky válející se v evropských ulicích, protože můžou skončit kdekoliv na světě. Mimochodem, během natáčení jsem podél Labe našel spoustu plastových lahví vyrobených v Česku," dodává.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Fotbalistky do 19 let zakončily domácí ME bez gólu, podlehly i Itálii

České fotbalové reprezentantky do 19 let prohrály na domácím mistrovství Evropy i třetí duel. Svěřenkyně trenéra Jana Navrátila utrpěly ve Frýdku-Místku debakl 0:4 s Italkami.

Češky zakončily skupinu A s celkovým skóre 0:12. V úvodním utkáním na turnaji mladé reprezentantky podlehly obhájkyním titulu Francouzkám 0:3 a následně 0:5 Španělkám.

Italky poslala ve Frýdku-Místku do vedení už ve třetí minutě Arcangeliová, ve 20. minutě na ni navázala Beccariová. Také po změně stran přidaly hostující hráčky dvě branky. Po necelé hodině hry se znovu prosadila Arcangeliová a v nastavení stanovila konečný výsledek střídající Della Perutaová.

"Utkání hodnotím velmi pozitivně, i když jsme prohráli 0:4 a vypadá to, že jsme znovu podlehli jednoznačně. Ale nebojím se říct, že to byl nejspíš náš nejlepší zápas, hlavně směrem do útočné fáze. Musím všem holkám moc poděkovat, protože nechaly na hřišti všechno," citoval Navrátila web FAČR.

Italkám však ani vysoká výhra k postupu do semifinále nestačila, na jejich úkor šly dál Španělky a Francouzky. Šampionát devatenáctek hostí Moravskoslezský kraj. Druhou skupinu tvoří Anglie, Německo, Norsko a Švédsko. Finále se odehraje 9. července.

Mistrovství Evropy fotbalistek do 19 let v Česku:

Skupina A:

Česko - Itálie 0:4 (0:2)

Branky: 3. a 59. Arcangeliová, 20. Beccariová, 90.+4 Della Perutaová.

Sestava Česka: Beránková - Huvarová, Ohlídalová (62. Trčková), Jelínková, Pavlíčková - Pouvová (52. Tenkrátová), Jonášová (81. Kochanová) - Ducháčková, Černá, Hlouchová (46. Bendová) - Švíbková (46. Střížová). Trenér: Navrátil.

Španělsko - Francie 1:1 (1:1).

Konečná tabulka:

1. Španělsko 3 2 1 0 9:2 7
2. Francie 3 1 2 0 6:3 5
3. Itálie 3 1 1 1 7:5 4
4. Česko 3 0 0 3 0:12 0

Skupina B:

Německo - Anglie 3:0 (1:0), Norsko - Švédsko 1:0 (0:0).

Konečná tabulka:

1. Norsko 3 2 0 1 4:5 6
2. Švédsko 3 2 0 1 3:1 6
3. Německo 3 1 0 2 4:4 3
4. Anglie 3 1 0 2 4:5 3

Semifinálové dvojice (středa 6. července):

Španělsko - Švédsko, Norsko - Francie.

před 28 minutami

Účty britské armády na sítích Twitter a YouTube napadli hackeři, objevila se tam propagace kryptoměn

"Jsme si vědomi narušení armádních účtů na sítích Twitter a YouTube, vyšetřujeme to," uvedl mluvčí armády. "Bezpečnost informací bereme velmi vážně a problém řešíme. Dokud nebude vyšetřování ukončeno, nebylo by vhodné se k tomu dál vyjadřovat," dodal.

Armádní účet na serveru YouTube hackeři přejmenovali na Ark Invest, což je americká investiční společnost. Místo obvyklého obsahu se tam objevila videa souvisejících s kryptoměnami. Twitterový účet armády pak retweetoval řadu příspěvků propagujících nezaměnitelné tokeny (NFT)

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého na Sibiři zadržela tajná služba

Zemřel ruský vědec Dmitrij Kolker, kterého tento týden na Sibiři zadržela ruská tajná služba FSB a odvezla do Moskvy, přestože byl v posledním stadiu rakoviny. Kolkerův právní zástupce to dnes řekl agentuře Reuters. Vědce FSB podezírala z vlastizrady.

"Zemřel  v sobotu. Zítra kvůli jeho zadržení podáme stížnost," řekl právní zástupce čtyřiapadesátiletého vědce Alexander Fedurov.

Kolkerova rodina ruskému serveru Tajga.info už dříve sdělila, že vědec trpí rakovinou slinivky břišní. FSB jej podle nich odvezla do moskevské vazební věznice Lefortovo ze soukromé kliniky, ačkoliv byl na infúzi. Tajná služba ho podezírala, že spolupracoval s bezpečnostními službami v Číně, uvedla rodina. Podle ní byl Kolker nevinný.

Fyzik a matematik Kolker byl vedoucím Laboratoře kvantových optických technologií na Novosibirské státní univerzitě.

Agentura TASS v sobotu informovala, že FSB na Sibiři zadržela Anatolije Maslova, což je další vědec, kterého rovněž podezírá z vlastizrady. I on byl převezen do Moskvy, podezřelý je podle zdroje blízkého vyšetřování z poskytování dat, která jsou státním tajemstvím.

Zdroj: ČTK
Další zprávy