"Tahám tady ze země kusy plastu, o kterých vím, že pocházejí z německého supermarketu," říká muž stojící na břehu moře uprostřed velkolepé krajiny souostroví Lofot. Golfský proud do ledových vod a liduprázdných zátok, rozkládajících se pod skalnatými horami, zanesl odpad vyhozený i tisíce kilometrů daleko.
"Všichni jsme už viděli odpadky vyplavené na pláže, ale tolik plastu v arktické oblasti? To pro mě byla novinka," říká Krones ve svém dokumentárním snímku Severní proud, který bude k vidění v českých kinech v rámci festivalu Jeden svět. Vypráví příběh o panenské krajině, mořských proudech a říční síti, která dokáže každou nedbale zahozenou plastovou lahev zanést v podstatě kamkoliv na světě.
#Plastikmüll auf einer unberührten Insel in der #Arktis - wie ist er dort gelandet? In der Doku "Flaschenpost aus Dresden - Wie sich unser Müll über die Elbe verbreitet" zeigen es Steffen Krones und seine Freunde in einem abenteuerlichen Selbstexperiment. https://t.co/QBF1XJg8k4 pic.twitter.com/RQSzPgUUB9
— MDR WISSEN (@mdrwissen) December 3, 2021
Jedna třetina celosvětového odpadu, který znečišťuje oceán, pochází podle studie Světové banky ze západních zemí. Dohromady to podle jejích odhadů dělá každý rok přes 870 tisíc tun odpadu.
U břehů severního Norska vytáhne režisér a zároveň protagonista filmu z vody lahev od piva vyrobeného v Hamburku. Odveze si ji domů do Německa a zkusí ji vrátit do sběrného automatu na lahve v jednom z obchodů. Přístroj ji bez problémů přijme.
Tak začíná dobrodružný experiment. Steffen Krones se rozhodne zjistit, jestli jiná plastová lahev odhozená do Labe dopluje přes Severní moře až k norským břehům za severním polárním kruhem.
Vědci dávají jeho pokusu až 95% šanci na úspěch. Jenže běžná PET lahev se může cestou zaseknout, potopit nebo ztratit. Na trasu vedoucí po Labi přes Severní moře až do Atlantiku dlouhou přes 2,5 tisíce kilometrů je třeba se připravit. Režisér proto se svými přáteli navrhne a pomocí 3D tiskárny sestrojí speciální plastovou lahev vybavenou GPS lokátorem. Vytvoří tak unikátní vědecký projekt.
Na své cestě filmař potká několik vědců, kteří se zabývají problematikou znečištěných oceánů. Pod jejich rukama vznikají modely odhadující pohyb odpadků v moři. Golfský proud, díky kterému se do severního Atlantiku dostává druhově rozmanitý podmořský život a potrava pro tamní vodní dravce, s hejny ryb a planktonem posílá do arktické oblasti i veškerý nashromážděný nepořádek. Stejně jako trasy migrujících ryb tak můžeme sledovat i pohyb odpadků unášených proudem.
Pomyslný vzkaz v lahvi německého dokumentaristy sledují na dlouhé cestě vědci, přátelé, ekologové, dobrovolníci sbírající odpadky na pobřeží i fanoušci. Poselství ale není nijak optimistické. Cesta plastové lahve jen odhaluje větší, neviditelný problém.
Každý kousek plastu se časem rozloží na drobné částice, takzvané mikroplasty. O jejich množství ve světovém oceánu mají vědci jen přibližnou představu. Dostat se mohou úplně kamkoliv - částečky mikroplastů už byly objeveny v zažívacím traktu snad všech ryb všude na světě. Roznáší je voda i vzduch a vědecká obec se shoduje na jednom: je to nezvratitelné. Mikroplasty už z ekosystému pravděpodobně nijak nedostaneme.
Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na světě už neexistuje místo, které by bylo plastovým odpadem nedotčené.
"Přál bych si, aby si lidé uvědomili, že máme na arktickou oblast mnohem větší dopad, než bychom si mysleli. Je to symbol toho, co jako lidé provádíme ekosystému," vysvětluje filmař pro Aktuálně.cz. "Doufám, že lidé změní pohled na odpadky válející se v evropských ulicích, protože můžou skončit kdekoliv na světě. Mimochodem, během natáčení jsem podél Labe našel spoustu plastových lahví vyrobených v Česku," dodává.
