Paříž - Máte modré nebo prostě světlé oči a všimli jste si, že snášíte alkohol lépe než vaši přátelé s tmavýma očima? Je to docela přirozené. Americká vědecká studie nedávno prokázala, že světloocí lidé jsou vůči opilosti odolnější, píše francouzský server Gentside.
Podle studie Georgijské státní univerzity v Atlantě mají lidé s modrýma očima větší šanci odolávat alkoholu než ostatní. Přesněji řečeno, lidé se světlýma očima obecně snášejí alkohol lépe než osoby s očima tmavýma. Proč je tomu tak?
Jistě namítnete, že máte tmavookého přítele či přítelkyni, kteří pijí, aniž by jim potom bylo špatně, uvádí Gentside. Vědci však sledovali 12 000 mužů a žen. A výsledky hovoří zcela jednoznačně: jednotlivci se světlýma očima mohli vypít více alkoholu než ti, kteří měli tmavé oči.
Tento jev vyvolává jediný činitel: melanin. Tato molekula ovlivňuje pigmentaci naší pokožky, duhovky a vlasů, ale je obsažena i v jiných částech našeho těla, například v mozku máme neuromelanin. Jinak je melanin látka, která se nachází všude kolem nás.
Ve skutečnosti má melanin zřejmě mnohem větší slovo v lidském těle, než se myslelo. Kromě pigmentace je také vektorem informací - usnadňuje předávání nervových podnětů. Právě z tohoto důvodu zřejmě osoby s tmavýma očima snášejí hůře alkohol, protože se díky melaninu rychleji opijí. Melanin jim přenáší alkohol rychleji k mozku.
Bez ohledu na tato zjištění je však třeba připomenout, že nadměrné požívání alkoholu je nebezpečné pro zdraví, ať už máte oči světlé, nebo tmavé.
Myši po pivu nehloupnou. Naopak
Američtí vědci se také zabývali otázkou, zda se po pivu hloupne. Zjistili, že organická sloučenina přítomná ve chmelu, a tedy v pivu, naopak umožňuje zlepšovat poznávací schopnosti. Alespoň u myší...
Vědci z Oregonské státní univerzity dokázali zlepšit poznávací schopnosti myší tak, že jim dodávali biologicky aktivní látku xanthohumol, prenylflavonoid, který se vyskytuje téměř výhradně ve chmelu. Této látce se přisuzují antioxidační a protirakovinové účinky. A zřejmě má i vliv na poznávací schopnosti.
Vědci soudí, že se tím nyní otevírá nová etapa v chápání a nakonec i v léčbě zhoršujících se poznávacích schopností, zejména paměti, které se projevují s přibývajícím věkem u většiny savců, včetně lidí.
Vysoké dávky xanthohumolu podávané mladým myším značně zvýšily jejich schopnost přizpůsobit se změnám v prostředí. Rovněž se jim zlepšila paměť. Takové účinky však nebyly zaznamenány u starších myší.
Teoreticky by tedy pivo mělo mít tu moc působit stejně. Problém však tkví v tom, že byste museli, abyste dosáhli nějakého efektu, vypít nejméně 3500 litrů piva. Je zbytečné upřesňovat, že při takové spotřebě by nebylo zlepšení poznávacích schopností tím nejzjevnějším účinkem.
