Francouzští bratři jeli autem z centra Paříže na předměstí Bondy, když se jim do cesty zničehonic připletl řidič jiného vozu. Muž byl agresivní. O to více poté, co si všiml, že bratři mají na sobě jarmulku - židovskou pokrývku hlavy.
Muž vystoupil ze svého vozu a na bratry zaútočil pilou. Azoulayovi raději také vyskočili z auta a snažili se utéct. Ale neúspěšně. Muž s pilou je dostihl, a i když se jeden z bratrů pokusil použít izraelské bojové umění, které se Židé ve Francii učí jako způsob sebeobrany, nedokázali agresora přemoci. Útočníkovi navíc přišli na pomoc "kumpáni".
"Jsou to pos*aní Židé, můžeme je zmlátit, dělejte, uhoďte je," křičel podle Nathaniela muž. Skupinka přitlačila jeho bratra Armanda k zemi a pilou mu mířila ke krku. Nathanielovi se sice podařilo pilu sebrat, ale sám si o ni pořezal prsty.
Oba sourozenci utrpěli zranění a případ nyní vyšetřuje policie. Podobné útoky vůči Židům ale nejsou ve Francii vzácností.
Země se potýká s nárůstem antisemitských nálad. Tento měsíc například francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že během prvních devíti měsíců letošního roku narostl počet antisemitských incidentů o 69 procent.
Philippe zároveň uvedl, že v předchozích dvou letech těchto případů sice naopak ubylo, přesto ale bující antisemitismus ve Francii není jen záležitostí letoška. Důkazem má být i fakt, že od roku 2000 opustilo západoevropskou zemi 55 tisíc francouzských Židů, jak uvádí Židovská agentura pro Izrael.
"Mám strach o budoucnost svého dítěte v této zemi. Doufám, že vůbec nějaká bude," přiznává otevřeně Židovka Myriam, s níž hovořila americká televize CNN. Myriam, která si nepřála zveřejnit celé jméno, dodala, že zatím je pro ni Francie domovem, v němž může mít její rodina prosperující život. Cítí ale, že by francouzská společnost měla vůči Židům změnit postoj.
Útok na židovskou školu i košer obchod
I přes značný odliv Židů z Francie v posledních letech je to stále země, ve které žije nejvíce příslušníků semitského národa z celé Evropy. Ve srovnání se všemi státy světa se pak řadí na třetí místo (po Izraeli a Spojených státech). Rostoucí nevraživost vůči Židům ale potvrzuje i řada útoků, kterým tu nedávno národ čelil.
Obzvlášť šokující byl čin Mohammeda Meraha v roce 2012, který před židovskou školou Ozar Hatora v Toulouse zabil tři děti a rabína. Tehdejší prezident Nicolas Sarkozy událost označil za "národní tragédii".
O tři roky později zase dvaatřicetiletý Amedy Coulibaly, blízký přítel útočníků na redakci Charlie Hebdo, přepadl obchod s košer potravinami v Paříži. Zajal několik rukojmích a čtyři lidi zabil.
Velké protesty ve Francii pak vyvolala letošní vražda Židovky Mireille Knollové, která měla antisemitský podtext. Pětaosmdesátiletá Knollová, která přežila holokaust, byla brutálně zavražděna ve svém bytě.
Merah i Coulibaly byli muslimští teroristé, kteří vyznávali radikální islám. Podle řady expertů souvisí nárůst antisemitských útoků právě s radikálním islamismem. Ve Francii navíc žije také velký počet muslimů, jejichž vztahy s židovskou komunitou se za poslední dobu zhoršily, jak upozorňuje i CNN.
Neznalost historie
Když francouzský předseda vlády Philippe hovořil o zvyšující se averzi vůči Židům, svět si zrovna připomínal 80. výročí Křišťálové noci, při níž na celém německém území nacisté zapalovali synagogy a ničili židovské obchody. Při pogromu zemřelo okolo stovky Židů.
Podle průzkumu společnosti ComRes z letošního podzimu to ale vypadá, že řada lidí v Evropě o osudu Židů za druhé světové války mnoho neví. Zmíněný průzkum, který si nechala vypracovat americká televize CNN, ukázal, že třetina Evropanů neví buď vůbec nic, nebo má jen málo informací o holokaustu.
Velkou neznalost ukázali například obyvatelé Rakouska, kde se narodil nacistický vůdce Adolf Hitler. Jeden z pěti Francouzů ve věku od 18 do 34 let o holokaustu nikdy neslyšel.
Polling done as part of a CNN special report on anti-Semitism in Europe has found that one third of people surveyed knew "little or nothing" about the Holocaust https://t.co/BnBDj58mkv Una tercera parte de las personas encuestadas sabe "poco o nada" sobre el Holocausto pic.twitter.com/AyUl8fRMLO
— Samuel Burke (@samuelcnn) November 27, 2018
Francie za druhé světové války přitom také přispěla k tragické etapě dějin. V roce 2009 francouzský Nejvyšší soud uznal zodpovědnost státu za deportace 76 tisíc Židů.
Nyní francouzská vláda plánuje investovat několik milionů eur na boj proti antisemitismu, a to zejména ve školách, kde by se děti měly učit o jeho nebezpečí. O nutnosti potírání antisemitismu hovořil před několika dny i rakouský kancléř Sebastian Kurz. Svá slova směřoval k Evropě obecně, Francie totiž není jedinou zemí, která se potýká s tímto problémem.
I v Německu přibylo letos ve srovnání s loňským rokem antisemitských útoků. Policie zaznamenala celkem 401 nahlášených zločinů. O nárůstu protižidovských postojů se hovoří také v případě Polska nebo Maďarska, kde je z podněcování xenofobních názorů obviňován médii i premiér Viktor Orbán.
V dubnu ukázal celoevropský průzkum organizace Kantor Center, že evropští Židé jsou častěji terčem rasistických výpadů, a to v návaznosti na vzestup pravicového extremismu. Zpráva upozorňuje také na nárůst levicového antisemitismu podporujícího myšlenky radikálního islamismu. Současně ale podle této statistiky klesl počet fyzických útoků.
