Třicátá léta minulého století byla pro Spojené státy bouřlivá. Ekonomicky klopýtaly, potýkaly se s velkou hospodářskou krizí, trápila je vysoká nezaměstnanost a dolar ztrácel na hodnotě.
Vláda proto začala měnu krýt zlatem, které nově nesměli lidé vlastnit a museli ho odevzdat. Drahocenný kov poté úřady roztavily a uložily ve zlatých cihličkách. Protože v Evropě rostla moc Adolfa Hitlera, usoudily, že není nadále bezpečné ukrývat je v pobřežním New Yorku a ve Filadelfii. Administrativa proto rozhodla o jejich přesunu do vnitrozemí. Ideální místo na výstavbu nového trezoru Američané našli v Kentucky, v oblasti z jedné strany kryté horami a hned vedle vojenského tábora.
Pevnost Fort Knox byla dokončena v prosinci 1936 a její výstavba stála tehdejších 560 tisíc dolarů, uvádí americká státní mincovna. Dvoupatrová budova má i jedno podzemí patro a na její konstrukci, stejně jako na přilehlé stavby zajišťující bezpečnost, bylo použito přes 160 tun žuly, 750 tun vyztužené oceli a 670 tun konstrukční oceli.
Zlatými cihličkami se pevnost začala plnit hned následující měsíc. Na místní nádraží je dovezly vlaky americké pošty, která byla tehdy jedinou společností ochotnou vzít na sebe odpovědnost za miliony ve zlatě. Vykládku a ukládání přímo do trezoru měli na starosti místní, kteří se ozvali na inzerát mincovny. Kromě nabídky práce se do novin dostaly i detailní informace o tom, kudy vlaky pojedou, aby se na ně mohli přijít lidé podívat, uvádí stanice PBS.
Ve Fort Knox by mělo být podle informací serveru Netizens Report z letošního roku uloženo pět tisíc tun zlata, což činí asi polovinu rezerv Spojených států. Zároveň jsou zde skladovány i historicky cenné dokumenty, například americká ústava, Deklarace nezávislosti a také velké zásoby drog používaných na výrobu morfinu, který tlumí bolesti. Za druhé světové války sem uschovaly své cennosti i některé evropské státy. Fort Knox byl tak domovem i britských korunovačních klenotů.
Cvičená stráž i všudypřítomné senzory
Zabezpečení budovy má několik úrovní. V samotné pevnosti chrání trezor 64 centimetrů tlusté dveře, které mají časový zámek: když se otevřou, brzy se samy opět zavřou. Aby však vůbec k otevření trezoru došlo, musí se zadat dlouhý kód. Nikdo ho nezná celý, je k tomu zapotřebí deset zaměstnanců pevnosti, každý se znalostí části kódu.
Střecha budovy by měla být odolná proti výbuchům a kromě kamer jsou všude senzory pohybu a mikrofony. Zároveň existuje jen málo lidí, kteří znají přesný plán budovy.
Na bezpečnost zde dohlíží zaměstnanci americké mincovny, kteří byli k úkolu pečlivě vybráni a podstoupili speciální výcvik. Nejprve mají dvanáct týdnů základní přípravy, dalších pět jsou zaučováni přímo na místě. Po absolvování umí zacházet se zbraněmi a dokážou si poradit s potenciálními lupiči i jinými extrémními situacemi.
Objekt zároveň chrání betonová zeď, elektrické ploty, strážní věže, tanky i vrtulníky. Za ochranu pevnosti dají Spojené státy ročně přibližně pět milionů dolarů (116 milionů korun), píše web My Base Guide. Další úroveň zajišťuje armáda, která má kolem pevnosti svůj vojenský tábor o několika tisících vojácích.
Uvnitř byl jediný prezident
Za téměř devadesátiletou existenci pevnosti se do Fort Knox smělo podívat pouze několik delegací. V roce 1943 ji spolu s kongresmany navštívil tehdejší prezident Franklin D. Roosevelt. Poté dovnitř nahlédli politici v roce 1974 a 2017.
Dříve bylo možné se před budovou i fotografovat, to se ale po teroristickém útoku z 11. září 2001 změnilo. "Když jsem byl dítě, kolem byly stromy a lesy. Nic takového tam nyní už není. Po 11. září se Fort Knox uzavřel do striktního lockdownu," popisuje pro stanici PBS Doug Simmons, který v pevnosti jedenáct let pracoval.
Jeho slova potvrzuje i historik Fort Knox Paul Urbahns. "Dřív jsme mohli vozit turisty před budovu a udělat jim s ní fotku. Pokud ale dneska přijdete před bránu a vytáhnete kameru, tak vám ji strážníci zabaví," uvedl loni.
Pevnost je natolik chráněná, že se stala synonymem bezpečnosti. V angličtině se proto používá přirovnání "bezpečné jako Fort Knox".
Fort Knox byla i v bondovce
O existenci trezoru se ví i za hranicemi Spojených států díky filmu Goldfinger z roku 1964, kde si agenta 007 Jamese Bonda zahrál herec Sean Connery. Ten se snažil ochránit zlato před zločincem, který chtěl v trezoru odpálit bombu a zlaté rezervy znehodnotit.
Simmons, který v pevnosti pracoval na auditu, si proto představoval Fort Knox, jak byla ukázaná ve filmu. Scény byly ale natáčeny v Londýně. "Všichni jsme film viděli, takže naše představa o tom, co budeme dělat, pocházela z něj. Pak jsme si ale uvědomili, že jdeme do sklepa a že jsme v typické armádní budově. Zlato se netřpytí a není to nic efektního," vzpomínal.
"Když si nějakou (12kilogramovou) cihlu shodíte na ruku, zlomí vám všechny kosti v ruce. Takže nadšení vyprchá u zapisování hned té druhé. A dojde vám, že nic z toho si neodnesete. Takže ne, není to jako Goldfinger," dodal.
Seriál o nejstřeženějších místech světa
Deník Aktuálně.cz přinese sedmidílný seriál o nejstřeženějších místech světa. Čtenáři díky němu poznají archivy, kde leží ty nejtajnější dokumenty, úkryty v případě přírodních katastrof nebo nedobytné trezory plné zlata
