Paříž – Po změně v čele francouzské vlády jsou známá jména všech politiků, kteří se na jaře utkají v asi nejdůležitějších volbách roku 2017.
Volba nového francouzského prezidenta může mít naprosto zásadní význam pro vývoj i samotnou existenci Evropské unie.
Příští rok sice budou volit i lidé v Německu, radikálně protievropské strany tam ale zdaleka nemají tak velkou podporu jako ve Francii.
Dnes už bývalý francouzský premiér Manuel Valls podle očekávání podal v pondělí večer demisi a oznámil, že se zúčastní prezidentských primárek své socialistické strany.
"Mám v sobě dost síly. (…) Pro Francii, která mi tolik dala, jsem ochoten udělat cokoliv," řekl politik, který pochází ze Španělska.
Valls patří na pravé křídlo francouzských socialistů, prosazuje reformy trhu práce nebo přísný přístup vůči imigrantům. Nejvýraznějším představitelem levicového křídla je pak Arnaud Montebourg, který bude v lednových socialistických primárkách Vallsovým hlavním soupeřem.
Ať už v nich vyhraje kdokoliv, podle stávajících průzkumů nemá šanci v následných prezidentských volbách uspět. Po pěti letech Hollandova prezidentství se podpora socialistů hluboce propadla.
Z podobných pozic jako Valls se navíc bude o úřad prezidenta ucházet Emmanuel Macron, nestraník, který byl Vallsovým ministrem hospodářství.
Favority jsou Fillon a Le Penová
Francouzské prezidentské volby tak momentálně mají dva jasné favority: kandidáta tradiční pravice Francoise Fillona a šéfku krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Ta prosazuje svolání referenda o vystoupení z Evropské unie.
Podle průzkumů by oba pohodlně uspěli v dubnovém prvním kole, v druhém rozhodujícím kole by Fillon pravděpodobně Le Penovou porazil.
"Fillon je na pravici pro Le Penovou tím nejnebezpečnějším kandidátem, protože vyznává tradiční hodnoty a tím je schopen oslovit řadu voličů Národní fronty," říká Martin Michelot, který je zástupcem ředitele pražského think tanku Europeum.
Fillon nicméně předložil velmi liberální ekonomický program, ve kterém navrhuje např. propuštění půl milionu státních zaměstnanců nebo zvýšení věku pro odchod do důchodu a prodloužení pracovní doby. To mu může přinést hlasy voličů, kteří si myslí, že tradiční francouzský model s velkou rolí státu v ekonomice nepřináší dostatečné výsledky.
Zároveň by ale mohli mít s podporou Fillona ve druhém kole voleb problém levicověji orientovaní Francouzi. Už proto, že Marine Le Penová je v ekonomických otázkách velmi silně nalevo. Manuel Valls ale ani na okamžik nepochybuje, že úkolem socialistů i všech francouzských politiků musí být zastavit Národní frontu: "Krajní pravice stojí na prahu moci. Zatlačme ji zpět," řekl svým příznivcům.
