Praha - Nejméně 24 lidí zabilo tornádo, které se rychlostí 320 kilometrů prohnalo americkou Oklahomou. Přes 140 osob je zraněno. Záchranáři varují, že počet obětí zřejmě stoupne možná o několik desítek.
Velká část padesátitisícového města Moore je v troskách, ve zničené škole zahynulo nejméně devět malých dětí. Sedm jich záchranáři našli utopených ve školním sklepě.
Tornádo zdevastovalo celé bloky domů. Podle svědků šlo o jedno z nejsilnějších tornád na území USA za poslední dva roky.
"Byl to zvuk, jako když se řítí vlak," řekla jedna z obyvatelek Moore, kterou záchranáři vyprostili z trosek. Další svědek uvedl, že tornádo rvalo ze země obrovské kusy hlíny a bahna. Vzduchem létala zvířata či automobily.
Americká Národní meteorologická služba označila tornádo stupněm F4, což je na stupnici síly tornád druhý nejvyšší stupeň. (K posouzení síly a intenzity tornáda se využívá takzvané Fujitovy-Pearsonovy škály.)
Aktuálně.cz oslovilo předního českého odborníka na tornáda, meteorologa Martina Setváka. Ten na výzkumu tornád pracoval také v Oklahomě.
A.cz: Varování přišlo šestnáct minut před ničivým úderem tornáda na Moore. Někteří lidé o tom nevěděli nebo se nestihli přemístit do bezpečí. Je varování šestnáct minut předem standardní?
Ano. Standardní výstraha před tornádem po jeho vytvoření se pohybuje mezi deseti až dvaceti minutami. Bylo to tedy i v tomto případě v obvyklé normě. Jde spíš o to, zda se o výstraze lidé dozvědí a jaké mají možnosti úniku. Jaký typ budov to zasáhne.
V Oklahomě bylo ve stejných místech tornádo v roce 1999, tehdy přišlo varování asi pětadvacet minut předem. Díky tomu tam bylo jen zhruba padesát obětí. Kdyby výstraha přišla o deset minut později, tak zemřely stovky lidí. Je to hra o minuty.
A.cz: Proč se tornáda tvoří v rovinatých oblastech - což je případ Oklahomy - a velmi málo v horách?
Je to otázka dynamiky každé bouře. Horské oblasti mají drsnější terén, mohou rozbít cirkulaci v okolí té bouře. Ale tady v Oklahomě je specifická situace.
V oblasti velkých plání od Texasu přes Oklahomu po Kansas, které se říká Tornádová alej, vzniká rozhraní mezi teplým a chladným vzduchem. Ten vytéká ze Skalistých hor a od západu se šíří na východ. Proti němu se tlačí od jihu a jihovýchodu teplý vlhký vzduch z Mexického zálivu. Na tomto rozhraní vznikají nejsilnější bouře.
A.cz: Je možné, že silnější tornádo F4 by mohlo někdy řádit i v České republice?
Vyloučit to nelze. V přírodě platí pro všechny živelné katastrofy, že na určitý počet nejslabších jevů připadá jeden o něco silnější. Na určitý počet těch o něco silnějších jevů připadá středně silný a na určitý počet středně silných jevů připadne jeden nejsilnější.
V našich končinách jsme zatím drtivou většinu tornád měli na škále F0 až F2. Několikrát se objevilo tornádo F3. Víme pouze o jednom tornádu, které bylo ještě silnější, a to z roku 1119. Je to popsáno Kosmasem, zničilo to část knížecího paláce na Vyšehradě. To bylo zřejmě F4. Ale samozřejmě je možné, že naším územím prošlo více extrémně silných tornád, aniž byla lidmi pozorována nebo zaznamenána.
A.cz: V České republice neexistuje systém varování před tornádem?
Neexistuje. Nebyl by možný, ani efektivní. U nás máme v průměru dvě až pět slabších tornád ročně. Poslední lidská oběť, kterou můžeme připsat tornádu, je z roku 1986, i když tu smrt mohl způsobit i jiný typ jevu. Nejsme si jistí.
U nás jsou větším problémem jiné jevy. Za drtivou většinu škod u nás může přímočarý vítr. Daleko více než tornáda jsou samozřejmě problémem kroupy nebo přívalové srážky. Výstražný systém je tedy přirozeně zaměřen na tyto jevy. Navíc u nás se ještě o tornádech neví tolik, aby mohl být vypracován výstražný systém. Evropské radary vůbec jsou zaměřené spíše na detekci krup a srážek, pro Evropu představují větší problém než tornáda.
A.cz: Jak se díváte na názory, že tvoření tornád souvisí s klimatickými změnami?
Odmítám tyto názory, minimálně v souvislosti s Českou republikou. Často se tvrdí, že u nás došlo k jakémusi nárůstu počtu tornád mezi roky 1999 až 2000. Do té doby jsme evidovali zhruba jedno tornádo ročně, pak tři až sedm tornád ročně.
Není to ale důsledek klimatické změny, je to důsledek daleko větší všímavosti veřejnosti a přítomnosti technických prostředků, které mohou tornáda detekovat. Nárůst zaznamenaných případů souvisí s nárůstem internetu, nástupem digitálních fotoaparátů, fotoaparátů v mobilech a tak dále.
Dnes by nám žádné z tornád, které se nad Českou republikou vyskytnou, nemělo takzvaně utéci. Tedy v denních hodinách. Noc je jiná věc. Tornádo může projít a můžeme na něj usuzovat třeba jenom ze způsobených škod.
Na druhé straně - ve Spojených státech dochází v posledních letech k nárůstu takzvaných tornado outbreaks. Tedy dní, kdy se vyskytne více tornád najednou. Tady samozřejmě nemohu vyloučit, že to s klimatickými změnami souviset může.
