Antisemitismus a nenávistné konspirace namířené proti židovské populaci se šířily během pandemie covidu-19 šokující rychlostí. Upozorňuje na to Katharina von Schnurbeinová, která za Evropskou komisi koordinuje boj proti antisemitismu v Evropě.
"Byl to opravdu prudký nárůst. Viděli jsme, jak staré konspirace a mýty dostaly (v souvislosti s pandemií covidu-19 - pozn. red.) nový obal," řekla unijní koordinátorka vlivnému bruselskému webu Politico.
Problém potvrzuje i česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). "Bohužel jsme v posledních letech byli svědky útoků na židovskou komunitu ve Francii a antisemitské výroky se stávají součástí slovníku extremistických stran a hnutí po celé EU," řekla redakci Šojdrová.
Podle ní cítí evropské instituce i představitelé členských států odpovědnost za to, že antisemitismus zde existuje ještě 75 let po konci druhé světové války. "Tuto strategii chápu jako snahu čelit novému nárůstu antisemitismu a myslím si, že je potřeba," dodala Šojdrová.
Strategie navíc upozorňuje, že antisemitismus vede k odlivu Židů z Evropy. Odkazuje na studii Institute for Jewish Policy Research z roku 2019, která se věnovala situaci hned v několika členských státech EU. Jen z Belgie, Francie a Itálie odešla mezi lety 2010 až 2015 zhruba čtyři procenta Židů do Izraele. Současná čísla přitom podle Komise budou kvůli rostoucím útokům mnohem vyšší.
V Česku je oproti Západu bezpečno
Nárůst útoků proti židovskému obyvatelstvu se týká i Česka. Podle Výroční zprávy o projevech antisemitismu v ČR za rok 2020 zaznamenala Federace židovských obcí 874 antisemitských incidentů. To je o 180 více než v roce 2019. Přitom většina těchto incidentů (98 %) se odehrála na internetu.
Právě v on-line prostředí vzniká prostor pro snadné šíření nenávistných projevů, které během pandemie ještě více narostlo.
I v Česku se během pandemie objevily směrem k židovské komunitě konspirace v souvislosti s pandemií. "Novým fenoménem byly antisemitské teze o úmyslném šíření koronaviru nebo o prosazování finančních zájmů ve vztahu k vakcinaci proti této nemoci," dodává Federace židovských obcí.
Přesto Česko podle Federace zůstává v porovnání s ostatními zeměmi ve střední a západní Evropě bezpečnou zemí pro židovskou komunitu.
Finance i "hackathon"
Evropská unie finančně přispěje na to, aby byla Evropa pro židovskou komunitu bezpečnější. Peníze by měly podpořit například vznik sítě oznamovatelů a židovských organizací, které budou odstraňovat nenávistné projevy z internetu.
Těch podle průzkumu, který srovnával francouzský a německý obsah na sítích v prvních dvou měsících roku 2020 s obsahem v prvních dvou měsících letošního roku, přibylo v případě francouzského jazyka sedmkrát tolik a v případě německého třináckrát tolik.
K řešení projevů antisemitismu on-line má přispět také hackathon (akce, kde se schází programátoři, případně grafici, webdesignéři apod. - pozn. red.), na kterém se potkají experti, aby přišli s inovativními cestami, jak proti antisemitismu na internetu účinně bojovat. Mimo to evropské prostředky poputují také na ochranu veřejných prostor a míst konání bohoslužeb.
"Konečně vidíme mnohostranný přístup k potírání antisemitismu plný kreativních nápadů, jako je například uspořádání hackathonu," ocenila novou strategii německá liberální europoslankyně a předsedkyně parlamentní pracovní skupiny proti antisemitismu (WGAS) Nicola Beerová. Právě tato pracovní skupina se na strategii podílela a předávala Evropské komisi své poznámky a připomínky k ní.
Každý dvacátý Evropan neslyšel o holokaustu
Jedním z bodů strategie je také osvěta a podpora vzdělávání. Podle dat uváděných Komisí, jeden z dvaceti Evropanů nikdy neslyšel o holokaustu.
Strategie proto počítá s tím, že EU podpoří vznik evropského výzkumného střediska zaměřeného na současný antisemitismus a židovský život. V zájmu zachování povědomí o holokaustu vznikne například také síť tzv. mladých evropských ambasadorů, která bude mít za úkol šířit povědomí o holokaustu.
"Umístění vzdělávání do jádra strategie je velmi pozitivní výsledek, který posílí novou generaci v boji proti antisemitským projevům a stereotypům," uvedla francouzská europoslankyně a členka WGAS Ilana Cicurelová.
Novou strategii uvítaly i židovské organizace. "Je to bezprecedentní a nezbytný dokument, který je cestovní mapou ke snížení antisemitismu v Evropě i za jejími hranicemi," uvedl ředitel Evropského židovského kongresu Moshe Kantor.
Jak upozornila europoslankyně Šojdrová, nová dílčí strategie ovšem neznamená, že se pozornost unie neupírá i jinam. "Strategii někdo může vnímat jako příliš úzce pojatou. Je důležité upozornit, že EU z principu odsuzuje všechny formy nenávisti a snaží se je řešit konkrétně, třeba prostřednictvím této strategie," zdůraznila.
Členské státy EU by také měly přijmout své vlastní, národní strategie boje proti antisemitismu, nebo je zakomponovat do svých strategií proti rasismu. Kromě toho by také měly jmenovat národního koordinátora pro boj s antisemitismem a rozvoj židovského života. Naplnit strategii by pak měly do roku 2030.
Tři pilíře nové strategie boje proti antisemitismu:
- předcházení všem formám antisemitismu
- ochrana a rozvoj židovského života
- podpora výzkumu, vzdělávání a památky obětí holokaustu
