Ruská vakcinační propaganda jede, nalézá podporu i v EU, napsala Jourová čtenářům

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 15. 3. 2021 10:57
"Co je nelegální už nyní v off-line prostoru, musí být považováno za nelegální také on-line," zdůraznila místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz. Ten se týkal plánů EU přijmout závazná pravidla, která zavedou dohled nad fungováním internetových gigantů i sociálních sítí, zefektivní boj s dezinformacemi a ochrání uživatele.
On-line rozhovor s Věrou Jourovou
Rozhovor skončil
Na otázky čtenářů odpovídala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Přečíst si rozhovor

"Zde hovoříme o dětské pornografii, terorismu a extremismu a o násilí podněcujícím obsahu. To je obsah, který by měl ze sítí zmizet s tím, že autoři takového obsahu mají mít možnost se proti takovému zásahu bránit," uvedla Jourová.

Složitější problém k řešení podle ní představují dezinformace, které samy o sobě nelegální obsah netvoří. "Proto nenavrhujeme žádné mazání, ale ověřování," vysvětlila Jourová. V navrhované strategii Evropské komise - sepsané například v takzvaném Aktu o digitálních službách - jde podle ní primárně o to, aby měli lidé přístup k faktům a on-line systém neumožňoval jednoduché manipulování s uživateli.

Obzvlášť nebezpečné jsou podle místopředsedkyně Evropské komise dezinformace v nynější době pandemie. "V době covidu mohou dezinformace zabíjet. Proto jsem se dohodla s velkými platformami, aby daly prostor pro autority z oboru zdravotnictví, které by měly poskytovat důvěryhodné informace. Prostor, který jimi nezaplní, zaplní dezinformace. Systém nějak funguje, platformy odstraňují statisíce hoaxů na základě odborných stanovisek," popsala Jourová.

Na plné obrátky podle ní momentálně jede například ruská vakcinační propaganda, která nalézá své podporovatele i uvnitř EU. "Pokud jde o cílený koordinovaný útok dezinformacemi zvenčí, např. z Ruska, připravujeme sankce. Musíme se bránit. Jde o bezpečnostní hrozbu," napsala Jourová.

Více se dočtete v otázkách a odpovědích on-line rozhovoru s Věrou Jourovou.

On-line rozhovor s Věrou Jourovou

Rozhovor skončil
15. 3. 2021
Ptá se: Pepe

Kdy odstoupí celé vedení z Bruselu? Nemyslíte, že jste tam všichni osobně odpovědní za tisíce lidských obětí v EU?

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, ač je zdraví v kompetenci jednotlivých členských států, Komise přesto investovala miliardy euro do vývoje vakcín, které jsou dnes na trhu a koordinuje řadu věcí spojených s bojem proti Covid pandemii. Nevidím důvod pro odstoupení.

Děkuji moc všem za dotazy, snažila jsem se odpovědět, co jsem stihla. těším se zase někdy na debatu. Věra Jourová

15. 3. 2021
Ptá se: Lena

Dobrý den, paní Jourová, máte pocit, že Vaše práce má smysl?

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, paní Leno. Ano, myslím, že má, jinak bych ji nedělala.

15. 3. 2021
Ptá se: Hanka

Dobrý den, myslíte si, že je reálně možné regulovat obsah na sociálních sítích, které jsou celosvětové?
Je možné, že se vytvoří např. samostatná platforma pouze pro EU, tak aby vyhovovala zdejším normám a jiná pro zbytek světa? Jak byste si Vy, představovala samotné řešení "dvojího metru"?
Dá se podle Vás nějak funkčně bojovat s dezinformacemi?

Děkuji za odpovědi.

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, paní Hanko, máte pravdu, že se jedná o globální sítě, které vytváření globální problémy vyžadující též globální řešení. Podotýkám, že stále ještě považuji internet a digitální platformy za oblast, která přináší lidem užitek, informace a komunikaci. Nesdílím různé apokalyptické vizě, že nás to všechny zničí. Ale sdílím obavy, že pokud nenajdeme rozumná vymahatelná pravidla, půjde to s námi z kopce. Pracujeme na evropských pravidlech a připravujeme užší spolupráci s USA a dalšími zeměmi světa. Uý se to děje v oblasti ochrany soukromých údajů, kdy bych chtěla posunout dál myšlenku globálních standardů. Samozřejmě že tím zároveň prodávám do světa GDPR, které už teď funguje jako standard pro mnoho zemí. Dvojí metr by neměl být přípustný, ale je zřejmé, že postoj k digitálnímu prostoru uvidíme různý v různých částech světa. Pan Putin například nyní omezuje fungování Twitteru. To není cesta pro nás. Bojovat s desinformacemi se musí, ale ne cenzurou. Málo pracujeme s fakty, málo se staráme o prosazování pravdy. Je to těžké, uznávám, protože lži a různé šílené teorie letí internetem 7x rychleji než mnohdy šedá pravda. Taky by bylo dobré, kdybychom si jako konzumenti informací vybudovali nějakou imunitu a neveřili všemu, co nám zvedne adrenalin. Proto chci víc ověřovat, doprovázet informace fakty. Je to na delší povídání. Ještě jednou děkuji.

15. 3. 2021
Ptá se: Jacek

Jakým právem si vy, komisaři, nikým nevolení, osobujete právo nekvalifikovaně se vyjadřovat k otázkám života nás občanů? Měli byste kolektivně odstoupit a předat všechny své kompetence Radě premiérů.

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, pane Jacku. Rozhodujeme na základě dohody států, že budeme mít určité pravomoci. Jako komisařku mě nejdřív nominovala a schválila česká vláda a potvrdil český parlament, tedy obě ústavní instituce vzešlé z voleb. A musel mě schválit Evropský parlament taktéž vzešlý z voleb. Odtud se odvíjí demokratická legitimita Komise. Jinými slovy, Rada premiérů (Evropská rada) nám svěřila pravomoci a nemám dojem, že by je chtěli zpět. I když se samozřejmě řada rozhodnutí Komise premiérům nelíbí a mají možnost proti nim postupovat právně. Ale to už bych to komplikovala.

15. 3. 2021
Ptá se: Růžena

Dobrý den, 1) spěje boj s dezinformacemi k tomu, že u každého sdělovatele zpráv (s licencí či bez) bude potřeba ověřit skutečnou identitu fyzické osoby? 2) Plánuje EU provozovat svoji verzi veřejnoprávního zpravodajství v zemích jako RUS, BLR, CHIN přes internet apod.?

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, pamí Růženo, odpovím stručně: 1. ne, ale u cílených, intenzivních a koordinovaných útoků na EU ze zahraničí se snažíme dopátrat zdrojů a postupovat proti nim. 2. ne. Spoléháme na nezávislá média, která i podporujeme, ale nediktujeme jim obsah.

15. 3. 2021
Ptá se: Radek

Dobrý den, máte pocit, že Evropská komise, potažmo někdo další by měl určovat, co je ten jediný správný názor a zakazovat ty, které se cenzorům nelíbí? A prosím vynechte ty obvyklé fráze o tom, že nejde o cenzuru. Ano, jde o tu nejčistší formu cenzury - i bolševici to aspoň dělali potají.

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, pane Radku, bolševiky považuji z hlouby duše za škůdce, pamatuji si dobu před 1989, jedinou oficiální doktrínu, odklon či jiný názor se trestal. Vím, o čem mluvíte. Takže - nemám pocit, že by Evropská komise nebo kdokoli jiný měl mít právo diktovat pravdu. Fakta patří všem, jsou objektivní a ověřitelná, názory a postoje patří každému jednotlivci a jsou a budou chráněny svobodou slova.

15. 3. 2021
Ptá se: Marek

Dobrý den paní Jourová,
1) Jsou data, jaké % dezinformací pochází přímo z Ruska?
2) Proč je EU k Rusku tak opatrná? Vede se nějaký dialog ohledně jejich propagandy v Evropě?
3) Jak by se podle vás zachovalo Rusko, kdyby z EU odešlo několik států?

Probíhá informační válka (bez přehánění), která rozkládá Evropu zevnitř bez jediného výstřelu. Věřím, že regulace především v oblasti soc. sítí je potřeba, ale ta hranice, kdy bude jen jedna pravda je opravdu tenká a dez. scéna pojede proti této regulaci násobně více než teď. Jak předejít tomu, aby z toho opravdu nebyla cenzura? Děkuji a prosím o zopakování vaší účasti v diskuzi na Clubhouse, bylo to velmi přínosné.

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, Marku, ráda přijdu do jakékoli další diskuse, téma je to závažné. Ale k otázkám: 1. nemáme to na procenta, za poslední dobu jsme nalezli zhruba 10 tis. cíleně vyrobených desinformací z pro-kremelských zdrojů. Je to velká síla v celém širším kontextu. Zvlášť teď, v době pandemie, ruská vakcinační propaganda jede na plné obrátky, bohužel podporovaná různými silami v EU.
2. Nevede se o tom žádný dialog s Ruskem. Vedu dialog s NATO, jak ostřeji postupovat. NATO uznává desinformace za součást hybridních hrozeb.
3. V Kremlu by se mohutně slavilo, snaha Ruska o rozvrat v EU je jasná, zejména státy patřící mezi satelity SSSR jsou pod palbou. Proto je třeba proti tomu pracovat. Když jsem loni v únoru poprvé oficiálně řekla, že Rusko a Čína jsou největšími původci desinformačních útoků, byl z toho poprask. Západní media psala, že jsem byla nezvykle a nediplomaticky otevřená. Ano, byla. A dnes už se o tom mluví běžně, máme tisíce důkazů.

15. 3. 2021
Ptá se: Ptahtep

Dobrý den.
Internet užívám často a nějaký čas jsem se i dost věnoval bezpečnosti na síti a hoaxům. Přesto nejsem zastánce AI která by kontrolovala "rizikové" informace. Mnohem důležitější si myslím, je Rozumný způsob výuky ve školách a ve firmách, jak fake zprávu odhalit. Často se řeší nepravdy v běžných zprávách, ale už zdaleka tolik ne v zájmových oblastech. Třeba v alternativní medicíně. Kdy špatná informace může ohrozit na životě.

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, pane Ptahtepe, máme obrovské dluhy ve výchově a práci s informacemi. Málo se jako společnost otužujeme. Věříme všemu, čemu věřit chceme, některé názory (či předsudky) máme velmi stabilní, desinformace na tom staví. Bohužel COVID zhoršil řadu věcí, které byly špatné už předtím. V době Covidu mohou desinformace zabíjet. Proto jsem se dohodla s velkými platformami, aby daly prostor pro autority z oboru zdravotnictví, které by měly poskytovat důvěryhodné informace. Prostor, který jimi nezaplní, zaplní dezinformace. Systém nějak funguje, platformy odstranují statisíce hoaxů na základě odborných stanovisek (podle kritéria jestli škodí zdraví). AI podle mne lze využít pro první detekci nelegálního obsahu - podle klíčových slov či obrazů - ale má-li se něco odstranit, například výzvy k násilí, to potřebuje "ruční práci", znalost jazyka, znalost rozhodování soudů o tom, jak definují zakázaný nenávistný obsah. A dohoda, kterou mám nyní s platformami, říká, že v pochybnostech (zda jde nebo nejde o nebezpečný nelegální obsah) se na obsah nesmí sáhnout. Svoboda slova má prioritu.
Pokud si stěžujeme na to, že šéfové FB a dalších nám vnucují svoje názory a mohli by cenzurovat, pak není jiná cesta než přijmout pravidla. O to se snažíme - pravidla, které omezí moc platforem a zvýší jejich odpovědnost.
Je to všechno daleko složitější, ale už není moc času. Děkuji.

15. 3. 2021
Ptá se: Jiri X. Dolezal

Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně. Zvažuje prosím EU právně zamezit možnost anonymního vkládání obsahu na Internet? Myslím, že by to - spolu s následným vymáháním (i trestní) odpovědnosti za dezinformace, lži a urážky - většinu problémů vyřešilo. Díky předem za odpověď! V úctě jxd

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, pane Dolezale, tohle je super složitá a citlivá otázka. Pokud se bavíme o stíhání pachatelů, podle policie je skutečně často složité vypátrat pachatele, zvlášť když je například registrován na cizím území. Navrhla jsem už před pár lety pravidlo, aby si např. český prokurátor mohl říct o elektronické důkazy včetně identity pachatele přímo u provozovatele internetových systému, tedy dané firmy, pokud má sídlo jinde.Teď o to musí požádat nejdřív jiný stát (kde má firma sídlo nebo úložistě dat - ano, je to chaos) a trvá to až 120 dnů, než se informace dosta zpět. Přitom zločinci sviští po internetové dálnici (bez ohledu na státní hranice) nadzvukovou rychlostí. Podle mého návrhu by se informace mohla dostat zpět do několika hodin. O návrhu už jedná Evr. parlament několik let, což mě opravdu deprimuje. Jinak ale o zamezení anonymního vkládání obsahu se budeme dále bavit, protože Komise navrhla novou legislativu, která se teď začíná projednávat. Hodně lidí to prosazuje. Zdravím Vás a děkuji.

15. 3. 2021
Ptá se: Ivan Nový

Kdo bude kontrolovat korporace, eurokraty a vlády, aby nemanipulovali s veřejností pomocí dezinformací a lží šířených po sociálních sítích, když budou mít moc, pravdu označit za dezinformaci a cenzurovat ji?

Odpovídá: Věra Jourová

Děkuji za dotaz pane Nový, jedním z našich cílů je zvýšit transparentnost toho, co se děje za zdmi algoritmů, ale také o tom, jak se rozhoduje o obsahu, který vidíte. Námi nedávno navrhnutá legislativa (Akt o digitálních službách) dá navíc uživatelům možnost zpochybnit rozhodnutí online platforem o odstranění jejich obsahu.

15. 3. 2021
Ptá se: Jxd

Vážená paní eurokomisařko, kdo rozhoduje, jaké informace (zpráv) jsou pravda a jaké fake News. Mám zkušenost, že v poslední době se jako fake News ukazují zprávy na oficiálních mainstream médiích.

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den, ještě jednou. Naše strategie není založená na posuzování obsahu, primárně nám jde o to, aby lidé měli možnost se dostat k faktům a aby online systém neumožňoval tak jednoduché manipulativní chování, např. přes falešné účty nebo vměšování do volebních procesů. Co požadujeme z hlediska ověřování informací, je to, aby platformy byly transparentní, také v tom, jakým způsobem spolupracují s fact-checkery.

15. 3. 2021
Ptá se: jerrychess

Podle Ústavy ČR je cenzura nepřípustná. Stát toto ústavní nařízení obchází přenesením povinnosti cenzurovat na soukromé platformy jež poskytují prostor pro diskuse a výměny názorů, anebo nyní nově nařízením EK. Jsem přesvědčen, že Ústava by měla stát nad nařízeními EK a EU a dodržovat zákaz cenzury by měla i soukromá média a diskusní platformy, či sociální sítě. Případné přestupky nebo verbální trestné činy by pak měla řešit Policie. Věc se nedá řešit omezením garantovaných ústavních práv, lidských práv a svobod. To je přímá cesta k totalitě.

Odpovídá: Věra Jourová

Dobrý den,, samozřejmě, sama jsem zažila totalitu a mohu vás ubezpečit, že nic takového se v evropské legislativě nechystá. Podotýkám, že tak jako je svoboda slova zaručena ústavami věch evropských zemí, tak ji máme v zakládajících smlouvách EU. Princip, který navrhujeme je tento: co je nelegální - už nyní - v offline prostoru, musí být považováno za nelegální v online. Zde hovoříme o dětské pornografii, terorismu a extremismu a o násilí podněcujícím obsahu. To je obsah, který by měl ze sítí zmizet s tím, že autoři takového obsahu mají mít možnost se proti takovému zásahu bránit. Znova ale podotýkám, že se jedná v dnešních zákonech o uznané trestné činy. Takže pokud někdo napíše výzvu, že má jít nějaká skupina obyvatel jít do plynu, pak by podle mého názoru měl čelit trestnímu stíhání, místo abychom obhajovali jeho právo tyhle zrůdnosti říkat na základě ochrany svobody slova. Pokud jde o desinformace, je to složitější. Nejde o nelegální obsah. Proto nenavrhujeme žádné mazání, ale ověřování. A pokud jde o cílený koordinovaný útok desinformacemi zvenčí, např. z Ruska, připravujeme sankce. Musíme se bránit. Jde o bezpečnostní hrozbu.

 

Právě se děje

Další zprávy