"Zde hovoříme o dětské pornografii, terorismu a extremismu a o násilí podněcujícím obsahu. To je obsah, který by měl ze sítí zmizet s tím, že autoři takového obsahu mají mít možnost se proti takovému zásahu bránit," uvedla Jourová.
Složitější problém k řešení podle ní představují dezinformace, které samy o sobě nelegální obsah netvoří. "Proto nenavrhujeme žádné mazání, ale ověřování," vysvětlila Jourová. V navrhované strategii Evropské komise - sepsané například v takzvaném Aktu o digitálních službách - jde podle ní primárně o to, aby měli lidé přístup k faktům a on-line systém neumožňoval jednoduché manipulování s uživateli.
Obzvlášť nebezpečné jsou podle místopředsedkyně Evropské komise dezinformace v nynější době pandemie. "V době covidu mohou dezinformace zabíjet. Proto jsem se dohodla s velkými platformami, aby daly prostor pro autority z oboru zdravotnictví, které by měly poskytovat důvěryhodné informace. Prostor, který jimi nezaplní, zaplní dezinformace. Systém nějak funguje, platformy odstraňují statisíce hoaxů na základě odborných stanovisek," popsala Jourová.
Na plné obrátky podle ní momentálně jede například ruská vakcinační propaganda, která nalézá své podporovatele i uvnitř EU. "Pokud jde o cílený koordinovaný útok dezinformacemi zvenčí, např. z Ruska, připravujeme sankce. Musíme se bránit. Jde o bezpečnostní hrozbu," napsala Jourová.
Více se dočtete v otázkách a odpovědích on-line rozhovoru s Věrou Jourovou.