Skandál Katargate spojený s údajným uplácením některých europoslanců ze strany Kataru je největší kauza tohoto typu za poslední roky. Úřady obvinily hned několik poslanců Evropského parlamentu včetně jeho místopředsedkyně z korupce a praní špinavých peněz. A nyní aféra dovedla instituci ke změně jednacího řádu. Europoslanci se budou muset více odhalit.
Ve středu na plenárním zasedání ve Štrasburku nové povinnosti odhlasovali. S návrhem souhlasilo 505 z nich, pro byli i čeští europoslanci s výjimkou Hynka Blaška (nezávislý) a Ivana Davida (SPD).
Změny přináší například zákaz přijímání darů v hodnotě větší než 150 eur (téměř 3700 korun). "Embargo" budou mít členové europarlamentu také na kontakt s bývalými poslaneckými kolegy, kterým od konce působení v instituci ještě neuplynulo více než půl roku. Kromě toho pravidla přichází se širší definicí střetu zájmů.
"Je dobře, že poslanci budou mít povinnost deklarovat případné střety zájmů, protože všichni z nás pracujeme na legislativě, a pokud je třeba její zpravodaj zároveň součástí nějaké dozorčí rady v sektoru, kterého se legislativa týká, tak je to etický a morální problém," uvedla europoslankyně Dita Charanzová (za ANO).
Europoslanci budou muset nově také deklarovat příjmy na začátku i na konci mandátu. Pokud mají vedlejší příjem, který ročně přesahuje 5000 eur (zhruba 122 tisíc korun), budou jej muset rovněž veřejně přiznat. Dříve byla tato hranice vyšší. Hlásit budou muset i schůzky s lobbisty.
Neformální skupiny
Povinnou dvojí deklaraci příjmů ocenil pirátský europoslanec Marcel Kolaja. "Jsem rád, že některé z našich bodů se promítly do nových navržených pravidel, jako například deklarace majetku na začátku a na konci každého mandátu," prohlásil.
Naopak podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) zacházejí nové regule v lecčem příliš daleko. "Obávám se, že přísnější pravidla pro meziskupiny mohou vést ke konci řady z nich, zvláště těch, které reprezentují menšinové názory v parlamentu," dodal.
Meziskupiny jsou fórem pro výměnu názorů a pro kontakt europoslanců s občanskou společností. Vedle nich ale existují ještě další neformální uskupení, skrze která se snažili aktéři prosadit svůj vliv právě i v kauze Katargate. Ty by měly vymizet.
"Jsem ráda, že jsme se dohodli, že v parlamentu nebudou existovat nějaké skupiny přátel třetích zemí. Máme jejich formální delegace, ale jako paralelní svět tady existoval například klub přátel Číny nebo jiných zemí," připomněla Charanzová.
Zabrání nová pravidla korupci?
Oslovení europoslanci se však shodují, že pravidla nejsou všemocná a jejich přijetí automaticky neznamená vymýcení nekalých praktik. "Pokud se prokážou obvinění v případu Katargate, tak se bude jednat o trestný čin. A můžete mít sebelepší pravidla, ale pokud se člověk rozhodne spáchat trestný čin, tak mu v tom pravidla nezabrání," míní Dita Charanzová.
Limity jednacího řádu si uvědomuje i poslanec Vondra, podle kterého mohou mít některé změny na práci europoslanců negativní dopady. "Nová pravidla ztíží práci slušným a poctivým, zatímco vykukové je stejně nějak obejdou," myslí si.
Naopak podle bruselské pobočky organizace Transparency International jsou změny nedostačující. "Přestože budou zavedena potřebná a přísnější opatření týkající se transparentnosti lobbingu a nová povinnost předkládat majetková přiznání, nová pravidla neřeší dlouhodobé strukturální problémy parlamentního etického režimu," zdůraznila organizace.
Zmiňovaný transparentnější přístup k lobbistům je ale podle Vondry dalším bodem, ve kterém je regulace příliš přísná. "Chápu volání po dodržování platných pravidel, nejsem si ale jist, zda se má tak tlačit na pilu. Poslanci přece nemají být úředníky, kteří budou dokládat každou schůzku. Pokud budeme požadovat transparentnost za každou cenu, řada europoslanců nebude s lobbisty mluvit pro jistotu vůbec a na výsledcích se to podepíše jedině negativně," řekl.
Tresty za porušení pravidel
Změna jednacího řádu podle Transparency International zaprvé dostatečně neřeší sankce, které by mohly zafungovat jako odstrašující prostředek. Zadruhé pak nepřináší skutečně nezávislý dohled.
Ten má nově vykonávat poradní výbor s osmi europoslanci. Původně je měli doplnit i experti bez hlasovacího práva. Výbor může v případě porušení pravidel doporučit předsedkyni parlamentu, aby provinilé potrestala. Sankce mohou mít podobu udělení důtky, zákazu zastupování parlamentu v delegacích na konferencích či fórech, omezení přístupu k důvěrným informacím, odebrání příspěvku na pobyt či dočasné vyloučení ze zasedání parlamentu.
Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) ale mají změny potenciál alespoň zvýšit odolnost instituce vůči korupčnímu jednání. "Já tyto změny podporuji. Považuji to za velmi důležité z hlediska toho, aby byl parlament vnímán jako řádně fungující instituce těšící se důvěře občanů," řekl redakci.
Nová pravidla začnou pro europoslance platit od letošního 1. listopadu.
