Evropa bude ekonomicky silná, zůstane loajálně stát při Ukrajině a zajistí svým obyvatelům dostupné bydlení, zaznělo v nominačním projevu Ursuly von der Leyenové před evropskými poslanci, kterým si řekla o jejich podporu pro druhý mandát šéfky Evropské komise.
Von der Leyenová tradičně nabídla všem rozhodujícím politickým silám ve sněmu něco. Pravici důraz na bezpečnost a byznys - slíbila například zřízení nového fondu na podporu konkurenceschopnosti evropských firem. Levici péči o životní prostředí a o chudší domácnosti - překvapivě navrhla nového eurokomisaře pro bytovou politiku, u kterého ale nejsou jasné jeho pravomoci. To však na pozadí kritiky "zelených" plánů unie formulovala opatrněji než před pěti lety. Mluvila o "pragmatickém Green Dealu".
Její půlhodinový projev několikrát přerušil aplaus i nesouhlasné bučení. Obojí nejvýrazněji v momentu, kdy se obula do tajené cesty maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy za Vladimirem Putinem. Orbán svoji "mírovou misi", jak ji nazval, nekonzultoval se zbytkem EU.
"Orbánova mírová mise nebyla ničím jiným než misí appeasementu," řekla v odkazu na politiku řady druhoválečných politiků, kteří se snažili uchránit před Hitlerovou agresí vstřícností k jeho požadavkům.
Po těchto slovech strhl sál europarlamentu mohutný potlesk, z řad Patriotů pro Evropu, jejímž členem je i Orbánova strana a také hnutí ANO, zněly nesouhlasné výkřiky. Podobně to vypadalo ve chvíli, kdy von der Leyenová řekla, že dotace z evropského rozpočtu budou napříště více svázány s dodržováním právního státu, tedy nezávislosti soudů či policie na politicích. Také s tím měly maďarská a další vlády postkomunistických zemí problém.
Čísla jsou těsná
Jestli projev von der Leyenové pomůže k jejímu znovuzvolení, se teprve ukáže. Na první pohled si Němka stojí dobře. Koalice lidovců, socialistů a liberálů, která se za ni postavila, má v Evropském parlamentu většinu 401 hlasů. Von der Leyenová potřebuje 361, má tak čtyřicet k dobru.
Před pěti lety, když se poprvé ucházela o post šéfky komise, ale měla rezervu dvojnásobnou, a přesto prošla jen o devět hlasů. Nervozita týmu okolo von der Leyenové je proto značná. Stejně jako činorodost.
Německá lidovkyně se obrátila s nabídkou spolupráce na další frakce. Konkrétně Evropské konzervativce a reformisty (ECR), Zelené a také malou, radikálně levicovou frakci The Left. Jejich členové - byť se nepředpokládá, že všichni - by měli dodat von der Leyenové dohromady potřebné desítky hlasů navíc.
Spoléhá přitom zejména na největší z této trojice, ECR. Této frakci dominuje se 24 europoslanci strana italské premiérky Giorgii Meloniové Bratři Itálie a podle italských médií by měli při hlasování zvednout ruku pro von der Leyenovou.
Napovídá tomu i postup Meloniové na summitu EU, kde německá politička získala nominaci od evropských lídrů pro druhý mandát v komisi. Meloniová nebyla součástí dohody na nových jménech do klíčových funkcí v EU, přesto nehlasovala proti von den Leyenové - zdržela se. Itálie by navíc v nové komisi měla získat strategické portfolio pro deregulaci byznysu, i to má být součástí dohody mezi šéfkou komise a Meloniovou.
Členem ECR je i ODS. Před pěti lety tehdejší čtveřice europoslanců za českou opoziční stranu hlasovala proti von der Leyenové. Teď je ODS vládní stranou a premiér Petr Fiala (ODS) německou političku podpořil. Hlasoval pro ni na summitu EU a svým europoslancům řekl, že by si "velmi přál", aby pro von der Leyenovou zvedli ruku.
Jiná je i role samotné ECR. Na pozadí nových krajně pravicových frakcí se z ní stala konstruktivní síla, se kterou chce von der Leyenová spolupracovat a už s ní vyjednává o dosazení lidí na strategické posty v komisi.
Tři nynější europoslanci za ODS by proto měli tentokrát hlasovat pro von der Leyenovou. "Myslím, že ji všichni tři podpoříme, pokud z jejího vystoupení bude jasné, že se komise zaměří na bezpečnost Evropy a konkurenceschopnost," řekla Aktuálně.cz šéfka české delegace v ECR Veronika Vrecionová. "Definitivně se ale rozhodneme až po jejím projevu a posledních vyjednáváních," dodala europoslankyně.
Podobně mluví pirátka Markéta Gregorová, která sedí ve druhé spolupracující frakci, u Zelených. "Oceňuji, že bude (šéfka komise - pozn. red.) uplatňovat tvrdý postup vůči Číně. V jiných otázkách se s von der Leyenovou rozcházíme. Jednání von der Leyenové s námi stále probíhají, bianco šek od nás nedostane," sdělila redakci.
Jasno má naopak pětice českých členů lidovecké frakce, tedy zástupci TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN. Von der Leyenovou podpoří. Europoslanci za ANO, koalici Motoristé/Přísaha, Stačilo! a hnutí SPD naopak ne. Česká dvanáctka v krajně pravicových frakcích nebo mezi nezařazenými europoslanci chce zvednout ruku proti současné šéfce komise. Celkově tak v každém případě nadpoloviční většina Čechů a Češek ve sněmu plánuje vystavit von der Leyenové stopku.
Děje se tak přitom ve chvíli, kdy by cíle nové Evropské komise měly být víc v souladu s prioritami většiny českých politiků. Von der Leyenová se hodlá v příštích pěti letech zaměřit hlavně na podporu byznysu.
Konkrétně chce dotace z EU odklonit od plošného dotování zemědělců nebo chudších regionů, směřovat je do strategických oborů a podvázat reformami státu v dané oblasti. A vstřícnější legislativy plus více peněz by se měla dočkat obrana Evropy, tedy zbrojařské a technologické firmy.
Video: "Neskutečná povýšenecká drzost." Havlíček se kvůli Orbánovi opřel do Evropské unie (18. 7. 2024)
