Napříč zeměmi střední a východní Evropy sílí útoky vlád na ediční nezávislost veřejnoprávního vysílání. V žebříčku za loňský rok to tvrdí organizace Reportéři bez hranic, která vyhodnocuje svobodu tisku ve světě. Několik států přitom v letošním roce přikročilo k dalším striktním opatřením.
O současném vývoji a snahách umlčet nezávislá média v Maďarsku, Polsku a Slovinsku tento týden debatovali europoslanci na březnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu. Většina z nich označila situaci za znepokojující.
"Ve všech těch zemích vidíme, že kontrola části médií, ať už státních, nebo soukromých, se soustřeďuje do rukou vlády nebo lidí blízkých vládní straně. Trochu výjimečná je situace Slovinska, kde mají na tamní média velký vliv lidé kolem maďarské vládní strany Fidesz," vysvětluje český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA).
Podle slovenského europoslance Michala Šimečky (Progresivné Slovensko) by měla být EU v ochraně nezávislosti a pluralismu médií více aktivní. "Komise může využít své pravomoci v oblasti státní podpory a pravidel hospodářské soutěže a přezkoumat férovost podmínek na mediálním trhu," sdělil europoslanec redakci.
Komise nemá páky
Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová europoslance ve středu nicméně upozornila, že unijní exekutiva má v tomto případě jen omezené pravomoci. "V současné době můžeme řešit situaci médií pouze v rámci jednotného trhu, což omezuje naši moc jednat," vysvětlila Jourová. "Potřebujeme nástroj, který bude na média nahlížet také jako na klíčové hráče demokratické společnosti," dodala.
Sama věří, že důležitost nezávislého zpravodajství ještě více potvrzuje koronavirová pandemie. "Nyní je více než kdy dříve čas média podpořit, ne je dostat pod větší tlak a klást na ně nová břemena," uvedla eurokomisařka. Doplnila, že média, která jsou v dobré finanční situaci, mohou snáze odolat případným politickým tlakům. "Na politické tlaky by ale v prvé řadě nemělo vůbec dojít," říká Jourová.
Evropská komise a média
Evropská komise v prosinci 2020 vydala Akční plán pro demokracii a Akční plán pro média a audiovizuální sektor. Tyto strategie mají média podpořit, a to i finančně, zejména v obnově po koronaviru. Komise také ještě letos členským státům předá doporučení k ochraně a bezpečnosti novinářů. Kromě toho chce představit řešení tzv. strategických soudních sporů. V případě médií se jedná o účelné žaloby na mediální společnosti, jejichž cílem je umlčet je pod tíhou finančních i jiných nákladů na soudní spor.
Europoslanec Peksa v této souvislosti připomněl nový unijní mechanismus na ochranu právního státu, v jehož důsledku by mohly členské státy, které nedodržují hodnoty EU přijít o dotace z evropského rozpočtu. "Použití mechanismu by mi dávalo velký smysl. Pokud totiž politici využívají média k tomu, aby zametala pod koberec korupční kauzy týkající se evropských dotací, tak je nerozumné do takové země vůbec nějaké evropské peníze posílat," vysvětlil europoslanec.
Na plénu se vyjádřilo také několik europoslanců z dotčených zemí, kteří debatu kritizovali. Odvolávali se na to, že členové parlamentu z ostatních států ani Komise nejsou s mediální realitou v jejich domovině dostatečně obeznámeni.
"Bavíme se tu o boji s dezinformacemi, tato debata je ale dezinformační, jsou to fake news," reagovala například bývalá polská premiérka a současná europoslankyně Beata Szydłová (PiS, ECR).
Média v rukou vlády
Letos v únoru přišla o vysílací licenci maďarská stanice Klubrádió, která byla označovaná za poslední nezávislé rádio v Maďarsku. Stavěla se kriticky k vládě premiéra Viktora Orbána.
Stanice se kvůli tomu obrátila na soud, ten však rozhodl v její neprospěch. Klubrádió tak následuje osud nezávislého zpravodajského webu Index.hu, který musel kvůli vládnímu nátlaku ukončit svou činnost v loňském roce.
Podobná situace nastala i u severních sousedů. Polská pravicová vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) minulý měsíc přišla s návrhem daně z příjmů z reklamy, který podle kritiků představuje pro polská nezávislá média existenční hrozbu. Podle polské vlády má nová daň pomoci zalepit díru v rozpočtu po pandemii, média a opozice argumentují, že se jedná o snahu oslabit či zlikvidovat soukromá média. Ta veřejná jsou už přitom podle Reportérů bez hranic v plném područí vládní strany a vysílají, co si přeje kabinet.
Situace médií vyvolává obavy i dále na jih, ve Slovinsku, kde jsou média a novináři často terčem ostrých útoků premiéra Janeze Janši. V posledních dnech je zde pod tlakem veřejnoprávní tisková agentura STA, které slovinská vláda pozastavila financování a premiér nyní požaduje rezignaci jejího ředitele.
Negativní trendy lze ale vystopovat i v zemích západní Evropy. Irsko například čelí kritice za to, že má příliš přísný zákon trestající za pomluvu. Irské úřady na to upozornila Evropská komise.
