Maďarsko už není demokracie, Orbán změnil tvář země, říká novinář "vypnutého" rádia

V polovině února přestalo v Maďarsku vysílat jedno z posledních nezávislých rádií. Tamní vláda neprodloužila Klubrádiu licenční smlouvu na používání frekvencí. Rozhodnutí vyvolalo vlny kritiky i ze strany EU. "Myslím, že Maďarsko už nemůžeme moc nazývat demokracií," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Mihály Hardy, zástupce šéfredaktora Klubrádia.
Redakce Klubrádia.
Redakce Klubrádia. | Foto: Mihály Hardy

Proč se maďarská vláda zaměřila právě na Klubrádió? 

Klubrádió začalo ve svojí současné podobě vysílat v roce 2001. O devět let později, když se k moci dostala vláda Viktora Orbána, začaly problémy. V té době jsme měli několik regionálních stanic. Ale jak jim postupně končila platnost licencí na rozhlasové frekvence, už jim je úřady neprodloužily nebo se tak zvedly ceny, že jsme si to nemohli dovolit, a stanice postupně zanikaly. Až konečně v roce 2013 se z Klubrádia stalo jen budapešťské rádio.

Ani to ale nebylo jednoduché, museli jsme vyhrát celkem osm soudních procesů. Národní úřad pro média a informace, který je složen výhradně z lidí vybraných vládní stranou Fidesz, chtěl Klubrádió zabít od samého počátku. Tehdy se jim to ale nepovedlo a soud rozhodl, že s námi podepíší smlouvu o rozhlasové frekvenci na sedm let, která se pak měla prodloužit.

To se ale nestalo. Proč?

Úřad pro média si musel najít nějaký jiný způsob, jak nás potlačit. Původní licence vypršela 14. února 2021. Už loni v září ale úřad prohlásil, že nám ji neprodlouží. My jsme se obrátili na soud a ten rozhodl, že na to má právo. Oni se totiž odvolali na byrokratickou drobnost a tvrdí, že jsme závažně porušili mediální zákon.

Ve skutečnosti jsme v roce 2017 dvakrát pozdě odevzdali přehled, kolik maďarské a zahraniční hudby jsme hráli. To je excelová tabulka, kterou musíme odevzdávat každý týden, takže 52x za rok. Tehdy jsme za to museli zaplatit malou pokutu. Osobně to považuji za opravdu velmi nepatrné porušení mediálního zákona. Nikdy jsme si nemysleli, že by nám kvůli tomu zakázali vysílat.

Zástupce šéfredaktora Klubrádia Mihály Hardy.
Zástupce šéfredaktora Klubrádia Mihály Hardy. | Foto: Mihály Hardy

Takže se maďarské vládě nelíbilo, že jste vůči nim byli kritičtí?

Samozřejmě. Ale být kritický je přece práce každého rádia. Rádi o nás mluví jako o levicovém liberálním rádiu, protože se jim to tak ideologicky hodí. My se považujeme za normální rozhlas. Samozřejmě jsme dávali prostor opozičním politikům, aby mohli sdílet svoje názory, a to se vládě nelíbilo. Byli jsme jediná a poslední rozhlasová stanice, kde měla opozice svůj hlas.

V Maďarsku vláda dala dohromady obrovský mediální konglomerát, možná bych spíš měl říct propagandistickou bublinu - v ní je malá skulinka, kudy se dostane pravda ven, a tou je Klubrádió. Proto nás neměli rádi, chtěli, aby všechno pokrývaly vládní stanice.

Opravdu to je tak, že v Maďarsku už prostě neexistují žádná svobodná média? Že všechno už pokrývají jen vládní média?

Ne úplně všechno. Řekl bych, že tak 90 procent médií kontroluje vláda nebo oligarchové, kteří jsou jí blízcí. A je velmi jednoduché to dokázat. V roce 2018 vláda založila Středoevropskou tiskovou a mediální nadaci a skoro všechna média, tedy více než 470 jednotlivých deníků, magazínů, regionálních novin a rozhlasových i televizních stanic se tam přidalo. Klubrádió bylo jediné rádio, které tam nepatřilo. Z televizních stanic není součástí jen komerční televize RTL Klub, která se na politiku skoro nezaměřuje.

Německá stanice Deutsche Welle prohlásila, že začne vysílat v maďarštině. Je situace v Maďarsku opravdu tak vážná, že se lidé musí spoléhat na pravdivé informace ze zahraničí?

Ano i ne. Pořád tu máme malé jednotky, které přežívají, ale to je všechno. Zahraniční vysílání má v Maďarsku legitimní místo, protože vláda kontroluje všechno a jen velmi vyfiltrované nebo vládou úplně kontrolované zprávy se dostanou k lidem. Vláda má obrovský monopol, který nikde jinde v Evropě nemá obdobu. Středoevropská tisková a mediální nadace je podle premiéra Viktora Orbána otázkou národního významu, takže na ni neplatí například zákony o monopolu. Je to naprosto šílené. Lidé nemají přístup ke svobodným informacím.

Navíc vláda naprosto zamíchala i s nabídkou reklamy. Všechny státní podniky a vládou kontrolované agentury přestaly inzerovat v nezávislých médiích. Příjmy Klubrádia se během šesti měsíců propadly na 10 procent toho, co bývaly. A dokonce i soukromé společnosti jako Audi, Mercedes-Benz, Johnson & Johnson nebo Tesco přestaly v našem rádiu inzerovat. Jenom ze strachu z toho, že by se jim vláda pomstila, mohla by na ně třeba poslat audit nebo nějakou kontrolu. Protože všechny údajně nezávislé úřady kontroluje vláda.

Je Maďarsko podle vás stále ještě demokracie?

To je těžké. V den parlamentních voleb celý počítačový systém volební komise na dvě hodiny zkolaboval. Můžete tomu věřit? Můžete věřit tomu, že volby byly spravedlivé? Myslím, že Maďarsko už nemůžeme moc nazývat demokracií. Troufám si tvrdit, že kdyby se k Evropské unii chtělo připojit teď, už by ho nepřijala.

Zbývá vám ještě něco, co můžete dělat?

Naše vysílání jsme přesunuli na internet. A naši posluchači nás následovali. Už před několika měsíci jsme začali velkou kampaň, abychom je naučili, jak si nás najít ve smartphonech, na iPadech, na počítači a tak dále. A hodně lidí nás sleduje dál, protože se jim líbí, co děláme. Navíc - a to je velmi důležité - Klubrádió financují naši posluchači. V roce 2011, kdy nám začaly klesat příjmy z inzerce, jsme spustili crowdfunding. Naši posluchači nám dávají malé nebo větší příspěvky. Za tu dobu už jsme získali více než čtyři miliony eur (více než 100 milionů korun). 

Co budete dělat do budoucna? Podle průzkumu serveru Politico má vládní strana Fidesz stále velkou podporu, více než 45 procent…

Ano, ale bojí se, protože se opoziční strany spojily a dohromady teď mají stejně velkou podporu u voličů jako Fidesz. Kvůli změnám volebního zákona, které vláda prosadila, se musely spojit úplně všechny strany zprava doleva. Ale právě kvůli těm změnám strana, která ve volbách získá třeba 44 procent hlasů voličů, dostane v parlamentu dvě třetiny všech křesel. Což je naprosto nespravedlivé. Fidesz prostě úplně změnil tvář země.

Ale jak už jste sám zmiňoval, Viktor Orbán změnil ústavu a do všech kontrolních úřadů dosadil své lidi, kteří jsou teď v podstatě neodvolatelní…

Ano, to byl jejich plán, že je nebude možné odstranit. A všechny nezávislé úřady okupují Orbánovi lidi. Navíc za sebou mají neuvěřitelně velkou ekonomickou sílu. Oficiálně premiérovi skoro nic nepatří, má jeden malý bankovní účet. Ale jeho přátelé a rodina jsou teď nejbohatší lidé v Maďarsku.

Může tohle opozice nějak změnit, kdyby se dostala k moci?

Budou mít obrovské problémy. Pokud prostě nezačnou úplně od začátku jako v roce 1989. Ale lidé teď mají dost věcí, které si mohou kupovat, mají dost jídla, není tu hlad…

Nikdy nevíte, co bude ta poslední kapka. V Polsku šli lidé do ulic kvůli mnohem menším věcem. Ale oni si stále pamatují rok 1981, válečný stav a boj za svobodu. Maďarské povstání z roku 1956 si už většina lidí nepamatuje. Vy v Česku jste měli sametovou revoluci a lidé si teď víc váží svobody, kterou mají. V Maďarsku je tomu bohužel jinak.

Video: Europoslanec Jozsef Szájer porušil lockdown na ilegální gay party

Europoslanec Jozsef Szájer porušil lockdown na ilegální gay party | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Antimonopolní úřad povolil nákup Equa bank skupinou Raiffeisenbank

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil skupině Raiffeisenbank nákup Equa Bank od fondu AnaCap Financial Partners. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě, rozhodnutí je pravomocné.

" V důsledku fúze získá společnost Raiffeisenbank možnost výlučně kontrolovat společnosti Equa bank a Equa Sales & Distribution. Ke spojení soutěžitelů dochází v oblasti poskytování bankovních služeb," uvedl úřad.

Raiffeisenbank International (RBI) oznámila nákup 100 procent akcií Equa bank od fondu AnaCap Financial Partners na začátku února.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Zeman přijal v Lánech nového slovenského premiéra Hegera. Jednat budou o koronavirové krizi či bilaterální spolupráci. Poté se Heger setká s Babišem

Zdroj: ČTK
Další zprávy