Nickelsdorf (od našeho zpravodaje) - Mezi kukuřičnými poli, větrnými elektrárnami a špičatými kostelními věžemi si malé vesnice a města Burgenlandska na východě Rakouska žijí poklidným životem.
Ani dva dny před parlamentními volbami 15. října sem z Vídně ani dalších velkých měst nedoléhá volební kampaň.
Ve dvoutisícovém Nickelsdorfu visí jediný předvolební plakát. Až na samém konci vesnice žádá lidi o hlas kandidát sociálních demokratů (SPÖ) Erwin Preiner.
Tato vesnice se přitom nedávno v Rakousku stala symbolem uprchlické krize z léta 2015. Od maďarské hranice, vzdálené zhruba 300 metrů, přes ni přišlo během šesti týdnů přes 300 tisíc lidí.
Dobrovolníci, kteří přišli běžencům pomáhat, nestíhali přivážet balíky s lahvemi pitné vody.
Měli jsme strach
"Nikomu nic špatného neudělali, ale měli jsme strach. Nevěděli jsme, kdo přichází. Neexistovala tehdy žádná kontrola. Musíme si hlídat hranice," říká muž, který na náměstí v Nickelsdorfu natírá barvou svá vrata.
Nechce říct, koho bude v neděli volit do parlamentu, ale už loňské prezidentské volby v zemi ukázaly, kam se vesnice posunula.
Dřív byla baštou socialistů, loni ale dala většina lidí v prezidentských volbách hlas kandidátovi Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Partaje, která chce výrazně omezit imigraci a v programu má "zastavení islamizace Rakouska".
V samotném Nickelsdorfu v současnosti žádní imigranti nejsou.
Žádné bistro s kebabem, žádná mešita. Stojí tu katolický a evangelický kostel i tradiční hospody.
"Lidé nechtějí, aby se opakoval rok 2015. Nemůže někdo znovu a znovu přicházet. Všem nemůžeme pomoci," popisuje muž před vraty náladu v Nickelsdorfu.
Imigrace a spor o to, zda a nakolik islám patří do Rakouska, vévodí předvolební kampani v zemi.
Kromě svobodných (FPÖ) na tom staví i hlavní favorit nedělního hlasování a pravděpodobný příští kancléř, šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) Sebastian Kurz.
Kontrola a integrace
Mladičký, jedenatřicetiletý politik v debatách a rozhovorech zdůrazňuje, že se jako ministr zahraničí loni na jaře podílel na uzavření takzvané balkánské uprchlické trasy.
Prosazuje omezení imigrace, aby si Rakousko zachovalo svůj sociální systém. Jen za rok 2015 přitom v zemi požádalo o azyl přes sto tisíc běženců.
"Imigrace a islamizace jsou hlavní témata, která slyšíte, když se ptáte lidí, co je zajímá," řekl Aktuálně.cz rakouský expert na výzkumy veřejného mínění Peter Hajek.
"Samozřejmě jsou i jiné problémy: pracovní místa, zdravotnictví, školský systém. Ale imigrace a islám jednoznačně dominují," dodal Hajek.
Lidovec Kurz není tak radikální a nedává si protiislámské slogany na billboardy.
Volá po důsledné integraci přistěhovalců, aby se nevytvářela "paralelní společnost". Tedy aby se muslimská komunita neuzavírala sama do sebe.
Krajně pravicoví rakouští svobodní si stěžují, že jim Kurz převzal části jejich volebního programu - hlavně ochranu hranic a omezení imigrace.
Lidovci i svobodní ale nejspíš po nedělních parlamentních volbách povládnou spolu.
FPÖ chce, aby se Rakousko stalo vedle České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska pátým členem Visegrádské skupiny.
Snaha členských zemí odmítat uprchlíky je jim sympatická.
"V Evropském parlamentu je rakouských lidovců šest a kromě toho, že jsou pracovití, přicházejí s velmi dobrými podněty, protože jsou to lidé předně z praxe," porovnává své zkušenosti s politiky obou stran poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
"Právě ta pracovitost a snaha je zásadním rozdílem oproti rakouským svobodným, kteří jsou v europarlamentu čtyři a prakticky nejsou vidět. Nepřináší nic zásadního," dodává český europoslanec.
Podle Zdechovského ani jedna strana nepodceňuje téma migrační politiky. Lidovci ale podle něj nabízejí reálná řešení, FPÖ spíš populistickou rétoriku.
Další běžence už nechceme
Rakousko již v březnu oznámilo, že nepřijme další migranty v rámci přerozdělovacích kvót stanovených Evropskou unií. Zároveň začalo do země pouštět maximálně 80 migrantů denně s měsíčním stropem 3200 běženců.
V létě proto propukl v záležitosti přijímání uprchlíků velký spor mezi Vídní a vládou v Římě. Itálie letos čelí záplavě běženců poté, co se uzavřela tzv. balkánská cesta a migranti proudí do Evropy z Libye cestou přes Středozemní moře a italské ostrovy.
Předseda socialistické frakce v Evropském parlamentu, italský europoslanec Gianni Pitella, Kurzovi, který v dosluhující vládě zastává post ministra zahraničí, předhodil, že chce Lampedusu přeměnit v "obří koncentrační tábor pro migranty".
Kurz krátce předtím doporučil svému italskému kolegovi Angelinu Alfanovi, aby Itálie zastavila "pro ilegální migranty" provoz na trajektech mezi Apeninským poloostrovem a ostrovy, jako je kupříkladu Lampedusa. Běženci se pak pokoušejí proniknout přes severní Itálii do Rakouska.
Italský premiér Paolo Gentiloni v této souvislosti Kurze upozornil, že Itálie je konfrontována s problémem, který "by měl být řešen na celoevropské úrovni.
"Od našich sousedů i zemí, které se podílejí na unijním projektu, máme právo požadovatsolidaritu," zdůraznil předseda italské vlády.
Kurz následně Řím varoval, že Vídeň nebude přihlížet, jak italské úřady pouštějí běžence do jeho země. Rakousko pak ještě zpřísnilo kontroly na hranicích.
Nové tváře
Vedle Sebastiana Kurze je novou tváří Rakouské lidové strany šéf jejího mládežnického křídla Nico Marchetti.
Vystudoval ekonomii a do parlamentu kandiduje za obvod Vídeň-jih.
Podle něj rakouská politika potřebuje nové impulzy, nový vítr. Éra velkých koalic lidovců a sociálních demokratů údajně musí skončit.
"Volby mají dvě velká témata. Jedním je kritika dosavadního systému a prosazení nového stylu politiky. Druhým je imigrace, zejména po uprchlické krizi v roce 2015. Především to, co imigrace znamená pro náš sociální systém a bezpečnost," řekl Aktuálně.cz Marchetti.
Dva dny před volbami přisuzovaly průzkumy rakouským lidovcům v čele se Sebastianem Kurzem kolem 33 procent hlasů.
Sociální demokraté a svobodní se v neděli utkají o druhé místo. Obě partaje měly v odhadech kolem šestadvaceti procent voličských hlasů.
