Voločijovou, která už v minulosti v Bruselu žila a pracovala, lotyšská strana zařadila na první místo kandidátky. "Jsem velmi vděčná Lotyšsku za to, jak Ukrajině a Ukrajincům pomáhá. Lotyši nám rozumí v tom, co se u nás děje, jim nemusíme nic vysvětlovat," popisuje.
Voločijová má kromě ukrajinského občanství také belgické, což jí umožňuje kandidaturu do Evropského parlamentu.
"V předvolební kampani se mě tady lidi ptají, co udělám pro Lotyšsko. Odpovídám, že budu usilovat o zajištění bezpečnosti země, o zachování sankcí proti Rusku a vstup Ukrajiny do Evropské unie, protože to bude dobré pro všechny členy EU," uvedla Voločijová tento týden v rozhovoru pro agenturu Ukrinform. Ukrajina v EU není, unijní summit ale loni v prosinci rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů.
V Lotyšsku je válka na Ukrajině velké téma. Pobaltská republika s Ruskem sousedí a má obavy, že když ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině zvítězí, je s Litvou takzvaně další na řadě. Necelou třetinu obyvatel Lotyšska tvoří etničtí Rusové, z nichž mnozí se tématu války radši vyhýbají.
Reportér Aktuálně.cz na přelomu března a dubna navštívil město Daugavpils, kde je ruská menšina silně zastoupena. Na rozdíl od litevských měst tady moc ukrajinských vlajek a hesel podporujících Ukrajinu není. Žádný otevřený konflikt mezi etnickými Lotyši a Rusy nehrozí, napětí tu ale existuje.
Některým tamním Rusům se také nelíbí, že lotyšská vláda po ruské invazi prosadila zákon, který od září 2025 ve všech školách ukončí vyučování v ruštině, to bude už jen v lotyštině.
"Jsem původně profesí učitelka ruštiny, takže je asi jasné, co si o novém zákoně myslím. Všichni učitelé ruštiny procházejí rekvalifikací, hledají si jinou práci a jiné uplatnění," řekla Aktuálně.cz Natalja Kožanovová, která v Daugavpilsu šéfuje Domu ruské kultury, ale považuje se za lotyšskou vlastenku, protože její předci sem přišli z Ruska v devatenáctém století.
Bývalý lotyšský ministr obrany a také kandidát do Evropského parlamentu Artis Pabriks řekl agentuře ČTK, že Lotyšsko se cítí agresivním Ruskem ohroženo a nemůže nečinně přihlížet tomu, že někdo z obyvatel Lotyšska podporuje zničení napadené země nebo likvidaci lotyšské nezávislosti. Putin několikrát řekl, že ruská menšina v této pobaltské zemi čelí diskriminaci, což Riga vnímá tak, že Kreml v příhodné chvíli může ruskou menšinu zneužít při zdůvodňování útoku proti Lotyšsku.
"Ruskou populaci si v Lotyšsku nechceme znepřátelit, ale nebudeme tolerovat žádné proputinovské hlasy nebo aktivity. Takoví lidé si musí vybrat, jestli dokážou žít ve svobodné a otevřené společnosti - v zemi, která je součástí Evropské unie a NATO. Nebo by si měli hledat jiné místo k životu. Pokud chcete být zastánci Putina, nebudete zde vítáni," tvrdí exministr.
Zájem Lotyšů o volby do Evropského parlamentu byl dosud nízký. V posledních volbách před pěti lety odevzdalo svůj hlas jen 34 procent voličů, o pět let dříve dokonce jen třicet procent. Válka na Ukrajině a s ní spojené bezpečnostní hrozby by to ale letos mohly změnit.
