Spekulovalo se o tom, že Síkela získá agendu energetiky nebo obchodu. Šéfka komise von der Leyenová ale nakonec v úterý při představení nové komise oznámila, že bude mít na starost Mezinárodní partnerství.
Síkela to označil za atraktivní a dosud nejsilnější portfolio, jaké kdy Česko mělo. "Máme to, co jsme chtěli: největší generální ředitelství v rámci celé komise a významný rozpočet pro samotného komisaře i pro projekty, které pod komisaře spadají," uvedl.
Podle mluvčí Stálého zastoupení ČR v Bruselu bude Síkelovo portfolio kombinovat práci na posílení konkurenceschopnosti a nezávislosti EU, ale také digitální a zelenou tranzici. Na starost by zároveň mělo mít investiční program Global Gateway, který usiluje o vynaložení až 300 miliard eur (7,5 bilionu korun) na investice ve světě. Podle některých kritických hlasů by však výsledná výše rozpočtu nemusela této cílové částky ani zdaleka dosáhnout.
Jan Kovář z Institutu mezinárodních vztahů na otázku, kam by se při dělení na vítěze a poražené v novém složení Evropské komise řadil Síkela, odpověděl spíše kriticky. "Pokud bychom dělili na černou a bílou, tak by to byla spíš černá," komentoval to.
Přestože podle Kováře nelze portfolia v komisi hodnotit pouze jako "dobrá" či "špatná", ve srovnání s cíli, které si Česko dávalo - tedy získat jedno z těch nejsilnějších portfolií vůbec - se podle něj nedá hovořit o výhře.
Ilustruje to podle něj například výše financí, které Česko dosud investovalo do rozvojové pomoci. Právě tu bude mít Síkela na starosti. "Tady rozvoj nikoho nezajímá. Když se podíváte na hodnoty naší oficiální rozvojové pomoci jako ODA, tak máme jeden z nejnižších cílů. A to i regionálně," popsal.
Filip Křenek z institutu Europeum souhlasí s tím, že rozvojová agenda není pro Česko úplně přirozenou volbou. Jedná se o sdílenou agendu EU a členských států, kde ovšem podle něj podstatně významnější roli hrají větší země.
Křenek doplnil, že Síkela bude mít na starosti hlavně rozvoj vztahů s regiony v Africe, Latinské Americe a Indopacifiku, které jsou bohaté na kritické suroviny.
Hlavním nástrojem přitom bude právě zmíněná evropská iniciativa Global Gateway. Ta má za úkol šířit evropské investice po celém světě a konkurovat tak čínskému projektu Nové hedvábné stezky. "Právě tímto programem si Čína snaží naklonit země takzvaného globálního jihu pod příslibem masivních investic do rozvoje infrastruktury," vysvětlil Křenek.
Across generations.
— European Commission (@EU_Commission) September 17, 2024
From all backgrounds.
With different experiences.
But all with one common goal: to make Europe stronger.
The structure of von der Leyen II Commission. pic.twitter.com/wBgIwIXc84
Evropa podle něj v současnosti může těžit z toho, že se investice z čínského programu zadrhávají. "Pokud však chce nabídnout životaschopnou alternativu, musí být evropský program pro partnery z třetích zemí dostatečně lákavý," uvedl.
Kovář u Institutu mezinárodních vztahů doplnil, že stejně tak koordinace mezi jednotlivými státy dlouhodobě nefunguje příliš dobře. Země často volí jako "první cestu" vlastní, národní rozvojové programy a ty společné unijní pro ně jsou až druhotné.
Prosadit se mezi ostatními
Experti také označují za přehnaný optimismus slova o velikosti úřadu, který by měl Síkela na starosti.
"Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství je s třemi tisíci zaměstnanci vůbec největším v komisi. Oproti rozvojovým agenturám největších členských států, jako je například německá GIZ (Německá agentura pro mezinárodní spolupráci) s 25 tisíci zaměstnanci, je to však trpaslík," popsal Křenek.
V tomto ohledu kromě aparátu a přidělené agendy závisí i na schopnostech komisaře prosadit se mezi kolegy.
Síkela se podle Křenka během předloňského českého předsednictví Rady EU zapsal zejména svou schopností dotáhnout ke kompromisu členské státy. Podle analytika tak dostane příležitost ukázat, zda tuhle schopnost dokáže uplatnit i při jednání s partnery z třetích zemí.
Jako člen komise se také nyní bude moci vyjadřovat k tématům týkajícím se vnitřního trhu EU - ať už v oblasti energetiky či financí, kde je tematicky více doma. "Je však otázka, zda mu na to bude zbývat dostatek kapacity s ohledem na závazky mimo Evropu," podotkl expert.
Obchod nebude
Křenek má za celkem nečekané, že obchod, na který Česko údajně myslelo, dostal do své gesce slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič.
"Z mého pohledu je výměna Síkely za Maroše Šefčoviče poněkud překvapivá," uvedl. Je podle něj otázka, jakou roli v tom sehrála i na poslední chvíli učiněná francouzská výměna.
Francie v pondělí vyměnila svého staronového komisaře Thierry Bretona za "přijatelnějšího" Stéphanéa Séjourného. Mluví se o tom, že von der Leyenová zatlačila na prezidenta Emmanuela Macrona, aby Bretona stáhl výměnou za vlivnější portfolio v nové komisi. Francouzi přitom podle Křenka dlouhodobě bojují proti dohodě EU se státy Latinské Ameriky, tedy sdružením Mercosur, a právě tuto dohodu se Česko snažilo dříve prosadit.
"Je dost možné, že Francie nechtěla na pozici komisaře pro obchod někoho, kdo zastupuje přímo tento myšlenkový proud. A chtěla třeba někoho, kdo se k této problematice tolik nevyjadřuje nebo se v ní tak neorientuje," dodal expert.
Portfolio Mezinárodní partnerství propojuje obchod, rozvojovou politiku, geopolitické vztahy a bezpečnost.
— Petr Fiala (@P_Fiala) September 17, 2024
Jozef Síkela bude spravovat největší rozpočet, který kdy měl český komisař na starosti, bude rozhodovat o investicích v programu Global Gateway ve výši až 300 mld. Eur a…
Jeden z vysokých představitelů Evropské lidové strany (EPP), do které von der Leyeová patří, pro vlivný server Politico komentoval Bretonovo vyšachování z komise slovy, že "jde o starou dobrou hru o moc".
Všichni kandidáti na eurokomisaře nyní projdou takzvaným grilováním v Evropském parlamentu, kde musí dokázat, že na svůj nový post mají. Teprve potom se může nová komise chopit úřadu. V případě, že europoslanci nikoho neodmítnou, mohlo by se tak stát už 1. listopadu.
