Dobry den, jakeho objemu potravin nebo kolika zemedelcu v CR se takovy zakaz dotyka? A co takovy zakaz znamena konkretne pro CR? Jaka pozitiva a negativa takovy zakaz nese? Drazsi potravinu, ale kvalitnejsi?

Krásné poledne Vám všem a díky za zájem o problematiku glyfosátu. A nyní k odpovědi: pokud je mi známo, tak se u nás v současné době používá glyfosát v zemědělství masově. Čili odhaduji, že se zde bavíme o většině velkých producentů obilí a dalších běžných plodin. Nicméně žádná konkrétní čísla mi známa nejsou. Zákaz by znamenal postupnou pře orientaci zemědělců na jiný systém obdělávání půdy. Dříve se např. glyfosát nepoužíval, ale půda se normálně rozorávala. Vzhledem k tomu, že zákaz této látky podporují státy jako Franci nebo Itálie, kde je zemědělství podstatně rozsáhlejší než u nás, žádné velké následky neočekávám. Dříve zemědělci používali mechanické rozorávání půdy a nikomu to divné nepřišlo. Nehledě k tomu, že díky závislosti zemědělců na této levné a dostupné látce se v současnosti v zemědělství zastavily jakékoliv inovace. Zemědělci nemají potřebu inovovat. Je potřeba trošku změnit jejich přístup a myšlení a i v souvislosti s ochranou vody v krajině změnit způsob jakým hospodaříme v současnosti na půdě. Další alternativou je nová metoda zabíjení plevele pomocí elektrického proudu, kterou vyvíjí jedna společnost, jež se mi jako autorce četných námitek proti autorizaci glyfosátu ozvala. Taktéž je možné použít různé specifické postřiky pro konkrétní druh plevele nebo škůdce. Glyfosát je nezbytný pouze v případě pěstování GMO nebo rostlin, které jsou modifikovány pro toleranci vůči glyfosátu. Žádná taková plodina, není v tuto chvíli v EU autorizována. Problém glyfosátu je v tom, že byl patentován jako antibiotiku, zabírá téměř na vše, a je levný, proto je masivně zneužíván a to jak v zemědělství, tak i ve městech kde znamená snad ještě větší nebezpečí. osobně neočekávám žádné výrazné zdražení potravin.

Dobry den,
velice bych Va chtela pozadat o zakaz pouzivani Glyfosatu.
Prosim zasadte se o to, aby se to svinstvo uz nepouzivalo.
Dekuji

Vážená paní Veroniko, nebojte, mohu Vám slíbit, že ve svém úsilí nepřestanu. V současnosti jsem podala v předvečer dalšího hlasování členských států o budoucnosti této látky, další námitku, která vyzývá Evropskou komisi k okamžitému zákazu této látky. Námitka je myšlena přinejmenším jako podpora těch 9ti státu ( např. Francie, Itálie, Rakousko, Německo se naposledy zdrželo) , které reautorizaci látky v současnosti vzdorují. O této námitce povedeme debatu příští týden v pondělí na výboru ENVI a hlasovat se bude v úterý dopoledne. Určitě by take pomohlo, pokud by lidé, kteří si zákaz glyfosátu přejí , se obrátili přímo na ministerstvo zemědělství, které reautorizaci podporuje a zároveň o prodloužení bude hlasovat příští týden, že se s tímto názorem neztotožňují. Zároveň samozřejmě cítíme I velkou podporu ze strany Evropské občanské iniciativy, se kterou jsme včera měli slyšení na výboru ENVI v EP a jež zastupuje 1,3 miliónů obyvatel Evropské unie, kteří již petici podepsali.

Zdravím Kateřino,
je to spíš chyba novináře , ale postřik na hubení plevele se jmenuje herbicid nikoliv pesticid .
Je opravdu prokázané , že tento postřik podporuje vznik rakoviny , nebo jde o lobby konkurenčních firem ? Tento prostředek na hubení plevelů je totiž těžko překonatelný a pokud se ty informace nezakládají na pravdě , byl by zákaz velkou chybou ovšem pokud by to bylo prokazatelné , je to bez debaty .
Mějte se .
Romanno

Ano četné studie v čele se studií a hodnocením mezinárodní agentury IARC (součást WHO) tvrdí, že glyfosát je rakovinotvorný, genotoxický a narušuje endokrinní činnost. Překonatelný je. Je jenom v současnosti 'sexy' jej používat protože je levný a univerzální. Původně byl patentován jako antibiotikum. V současnosti se vynořují taktéž další studie, které poukazují na jeho vliv na zvyšující se antimikrobiální rezistenci. U studií, které tvrdí opak, tedy že glyfosát je nezávadný, je v současnosti podezření, že byly psány na zakázku firmy Monsato, tedy výrobce Roundupu, kde je tato látka stěžejní součástí. Z uniklé interní komunikace vyplývá, že velká část studií použitých agenturou EFSA pro hodnocení glyfosátu byly psaný v centrále Monsanto a pouze podepsány různými vědci a akademiky. Navíc z ní také vyplývá, že má tato společnost o rakovinotvornosti této látky podezření a to více jak celou dekádu.

Dobrý den. Mají zemědělci kdyžtak k použití vhodné alternativy?

Ano mají. Vždyť zemědělství existovalo před glyfosátem a existovat bude i po něm. Nejjednodušší a nejspíše nejčistější varianta je klasické mechanické vytrhávání plevele. Dříve zemědělci používali mechanické rozorávání půdy a nikomu to divné nepřišlo. Nehledě k tomu, že díky závislosti zemědělců na této levné a dostupné látce se v současnosti v zemědělství zastavily jakékoliv inovace. Výrobci zemědělské chemie nemají potřebu inovovat. Je potřeba trošku změnit jejich přístup a myšlení a i v souvislosti s ochranou vody v krajině změnit způsob jakým hospodaříme v současnosti na půdě. Další možnou alternativou do budoucna třeba bude i nová metoda zabíjení plevele pomocí elektrického proudu, kterou vyvíjí jedna společnost, jež se mi jako autorce četných námitek proti autorizaci glyfosátu ozvala. Ale objevuje se řada různých dalších technologií. Taktéž je možné použít různé specifické postřiky pro konkrétní druh plevele nebo škůdce. Glyfosát je nezbytný pouze v případě pěstování GMO nebo rostlin, které jsou modifikovány pro toleranci vůči glyfosátu. Žádná taková plodina, není v tuto chvíli v EU autorizována. Problém glyfosátu je v tom, že byl patentován jako antibiotikum, zabírá téměř na vše a je levný (v některých případech znamená úsporu až 100 EUR na hektar), proto je masivně zneužíván a to jak v zemědělství, tak i ve městech kde znamená snad ještě větší nebezpečí.

Prakticky u jakékoliv látky je dnes možné prokázat rakovinotvornost... je do dáno především tím že naše medicínské technologie jsou tak vyspělé, že žijeme tak dlouho že se doslova dožijeme historicky bezprecedentního stavu kdy selže dělení buněk na individuální úrovni... protože komplexnější systémy typu srdce a tak umí naše medicína dávno opravit.

růst rakoviny je též dán stavem kdy technologická medicína v podstatě dokáže zachránit i novorozence narozeného o 3 měsíce dříve který by v reálné přírodě neměl samostatnou naději na existenci.
(povětšinou je to též viditelná vysoká korelace s dalšími zdravotními problémy které bude muset daný jedinec řešit během života a jejichž léčba bude stát mnoho prostředků - v tom si defacto medicína zachraňováním každého života vytváří jistý kšeft do budoucna...)

v takovém stavu prokazovat že nějaká konkrétní látka působí rakovinu v množstvím větším než malém je už čistě z matematického hlediska neprůkazné.(procenta kupříkladu u té "rumové tresti" jsou tak malá že by se snadno schovala do statistického šumu všeho ostatní...)dokážete tedy nějak matematicky popsat nebezpečnost glykofosfátu oproti všem ostatním parametrům?

Glyfosát byl původně patentován jako antibiotikum. Jedná se o univerzální herbicid. Glyfosát je inhibitorem tvorby důležitých enzymů v rostlině. Ty jsou nezbytnou součástí tzv. šikimátové dráhy rostlin, která umožňuje tvorbu aromatických aminokyselin a dalších látek Zablokováním enzymů dochází k poruchám funkce této dráhy a postupnému odumření rostlin. Podle studie IARC je glyfosát pravděpodobně rakovinotvorný a genotoxický, narušuje endokrinní činnost, ač podle výrobce by neměl tak se dostává do potravních řetězců savců. Poslední studie jeho přítomnost odhalila např. u zajíce polního. Známe studie, kdy byl rozpoznán také u všech piv vyráběných v Německu. Vyskytuje se v moči lidí. Nemohu se ztotožnit s myšlenkou, že výrobní cena potraviny musí být jediným kritériem a na něco se umřít musí. Čistě řečí čísel je jednodušší a levnější vyprodukovat nezávadnou potravinu než léčit rakovinu. Nejde o to, jak rakovinotvorný je glyfosát oproti jiným činitelům jako je např. alkohol nebo UV záření, ale jde o to, že v tomto případě se ho můžeme jednoduše zbavit a že není nezbytně nutné jej používat a tím ohrožovat zdraví všech.

Vážená paní Konečná,
obecně je v dnešní době v rámci EU velký tlak na omezování pesticidů. V minulých letech dle mého názoru např. nesmyslný zákaz insekticidních mořidel řepky na bází neonikotinoidů, kdy pár gramů účinné látky v osivu, která usmrtí pouze brouka, který si do řepky kousne, je nahrazeno mnohonásobně vyššími dávkami jiných, možná horších pesticidů, které jsou aplikovány plošně a tomu odpovídá i míra usmrcení necílových organismů. Pokud tento trend bude nadále pokračovat i např. zákazem použití glyfosátu, který v rozumné a regulované míře může pomáhat, nenastane situace, kdy bude pro stejný účel používán jiný, méně vhodný a více nebezpečný pesticid?

Dále by mě zajímalo, jakým způsobem můžeme (EU) být konkurenceschopní s ostatními státy světa, které jsou (prozatím) vůči pesticidům (a GMO) mnohem benevolentnější? Pokud všemi těmito omezeními (ano, souhlasím, pesticidy jsou jedy) docílíme podstatného omezení produkce našich (ekologických a zdravých) potravin, dokážeme s nimi "nakrmit" celou EU? Nebo budeme muset (kvůli nedostatku potravin) dovážet potraviny (suroviny) z okolních států, které stejně budou obsahovat rezidua všech možných (nebezpečných a v EU zakázaných) pesticidů?

Předem Vám děkuji za zodpovězení.

Vážený pane Pepo. V podstatě bych s Vámi souhlasila, za situace kdyby byl glyfosát užíván rozumně a regulovaně tak jak píšete. Nicméně takto tomu není. Vzhledem k tomu, že se jedná o univerzální herbicid patentovaný jako antibiotikum, lehce dostupný a velmi levný je nejenom extrémně nadužíván v zemědělství jak po sklizni tak dokonce i před ní, ale ve městech na dětských hřištích, chodnících a zahrádkách, kde je poté splachován do kanalizace a dostává se do vodáren. V situaci, kdy proto, aby pěstitelé ušetřili glyfosát používají na plodiny před tím, než je sklidí, aby lépe a rychleji vysychali nelze mluvit o jeho racionálním používání. Souhlasím s potřebou stanovení určitého přechodného období, aby se naši zemědělci mohli s koncem této látky vyrovnat. proto v mé námitce navrhuji 3 leté přechodné období. Variant jak nahradit glyfosát je několik, od té nejjednodušší tedy změna systému obdělávání půdy - rozorávání až po ty složitější, tzn. cílení méně závadných postřiků na konkrétního škůdce či plevel. Samozřejmě našim cílem rozhodně není přechod na ještě závadnější prostředek.
Co se týče toho, že zbytek světa ještě nesdílí náš postoj týkající se GMO a pesticidů máte částečně pravdu. Je nutné najít správnou rovnováhu mezi používáním těchto prostředku v dnešním průmyslovém zemědělství a ochranou zdraví. Za mě je ochrana zdraví na prvním místě. Je sice hezké, že je potravina levná, ale když Vám způsobí rakovinu, poškodí geny nebo ovlivní Váš endokrinní systém není to v žádném případě akceptovatelné. Je potřeba se na problematiku dívat v celkovém kontextu. Čistě řečí cynických čísel je levnější vyprodukovat nezávandou potravinu, než léčit rakovinu. Vzhledem k tomu, že zákaz glyfosátu podporují státy jako Francie, Itálie nebo Rakousko (dokonce i Německo se zdrželo), tedy státy, jejichž ekonomiky jsou na zemědělství velmi závislé, jsem si vcelku jistá, že EU jsme schopni nakrmit i bez glyfosátu a že naši zemědělci nezkrachují pod tlakem plodin ze třetích zemí. Úplný zákaz glyfosátu by neměl na zemědělce velký dopad. Glyfosát je nezbytný pouze v případě pěstování GMO a žádná taková rostlina, není v tuto chvíli v Evropské unii autorizována, Ruku v ruce s tím, musí jít samozřejmě i určitá ochranná obchodní politika, neuzavírání nesmyslných mezinárodních smluv o volném obchodu jako je např. CETA, TTIP nebo JEFTA, které naše vysoké standardy jenom snižují, jsou schopny k nám navést nekvalitní a zdraví škodlivé potraviny, samozřejmě za cenu,které nejsme schopni konkurovat. Konkurovat můžeme vůči těmto praktikám pouze kvalitou a přiměřenou obchodní ochranou politikou. Bohužel současný trend Evropské komise je opačný, kdy vice dbá na finanční zájmy nadnárodních společností než ochranu obyvatel Evropské unie.

Nejen já, ale drtivá většina zahrádkářů si nedovede představit zahradu bez používání Roundopu. Pokud bude zakázán, doufám že ne, je připravena jiná alternativa? Díky za odpověď.

Vážený pane Műllere. Ano existují varianty. Nejjednodušší a nejspíše nejčistější varianta je klasické mechanické vytrhávání plevele. Taktéž je možné použít různé specifické postřiky pro konkrétní druh plevele nebo škůdce. Glyfosát je nezbytný pouze v případě pěstování GMO nebo rostlin, které jsou modifikovány pro toleranci vůči glyfosátu. Žádná taková plodina, není v tuto chvíli v EU autorizována. Problém glyfosátu je v tom, že byl patentován jako antibiotikum, zabírá téměř na vše, a proto je masivně zneužíván. Co se týče používání glyfosátu ve městech na chodníky, dětská hřiště a případně právě zahrádky v koloniích tak se jedná o obrovský problém o kterém se vůbec nemluví. Takto používaný glyfosát je splachován deštěm a dostává se do městkých kanalizací a potom do vodáren a díky tomu má dnes každý člověk reziduální přítomnost glyfosátu v moči. Věřte mi mám také zahrádku a glyfosát nepoužíván, je to sice trošku složitější to Vám přiznat musím, ale zahradničili jsme i bez glyfosátu a budeme zahradničinit rozhodně i po něm. Glyfosát je pravděpodobně karcinogenní a genotoxický. Navíc látka byla původně patentována jako antibiotikum. Již dnes se objevují studie, které poukazují na vliv glyfosátu na zvyšující se rezistenci bakterií na antibiotika díky jeho zavlečení do potravních řetězců savců.A to pevně věřím nikdo z nás nechce.

Dobrý den, souhlasíte s názorem rostlinolékaře a ministra zemědělství Jurečky a profesora Drašara z VŠCHT? viz jejich diskuze v Č.Rozhlase (pořad Pro a Proti) před pár dny... Kdy se oba shodli, že prioritou je investovat do výzkumu k hledání alternativní chemikálie která by byla šetrnější než glyfosfát.

A souhlasíte že než dojde ke konci glyfosfátu (do 3 až 5 let) důsledně kontrolovat podmínky aplikace glyfosfátu (nestříkat za větru, nestříkat zbytečně např. na podzim,...), nepoužívat poblíž zástavby staveb?

Souhlasíte s názorem, že čím víc se omezí množství chemikálií tím silnější bude tlak na cenu potravin (viz nižší cena konvenčních potravin vs. vyšší cena potravin pěstovaných ekologicky)? Tj. návrat do minulosti před prudkým nárustem užívání chemie v zemědělství, kdy pro průměrnou domácnost tvořily náklady na živobytí-potraviny cca 50%-80% disponobilních příjmů?
A mohla byste prosím srovnat dnešní množství používaných zemědělských chemikálií a množství za těch cca 15 let (70. a 80. léta) kdy Váš tatínek byl zemědělským tajemníkem okresního výboru KSČ?Díky.

Debatu jsem viděla, a i když názory pana Jurečky nemohu v této věci brát za nezaujaté s prostředky na výzkum alternativ k této látce mohu souhlasit. Pan Jurečka je nicméně dlouhodobě pod silným vlivem zemědělské lobby a zejména pana Babiše jež má na věci zjevně velký zájem, vzhledem k tomu, že glyfosát nejenom distribuuje, ale i jej masově používá na svých polích. Co se týče názorů českých akademiků, tak jsem velmi skeptická, neboť všichni které jsem měla možnost poslouchat vycházející sice z vědeckých studiií, nicméně jak nám ukázala kauza Monsanto papers, velká část těchto studií, jež tvrdí, že je glyfosát nezávadný vznikla přímo v centrále společnosti Monsanto. Co se týče kontrolování podmínek aplikace glyfosfátu, tak ano s tímto souhlasím, navíc jsme to v rámci podaných námitek v EP několikrát zdůrazňovali. Taktéž jsme navrhovali zákaz používání této látky v domácnostech a ve městech kde je glyfosát masivně používán na hubení plevele a odstraňování plevele z chodníku a dětských hřišť a poté splachován deěti do podzemních vod.

Dobrý den,

rád bych se zeptal, jak pociťuje lobby amerických firem, je silné? A jaké další lobby v tomhle případě hraje roli.

Děkuji za odpověď.

Tlak lobby je nejvíce vidět na přístupu Evorpské komise, která nevyslyšela ani jednu z našich 4 námitek za poslední 2 roky a v přístupu agentury EFSA jež glyfosát hodnotí. Je vidět, že Komise se snaží znovu glyfosát autorizovat za každou cenu a dokud toho nedosáhne tak ve své snaze neustane. Samozřejmě za mnou jako autorem námitek proti autorizaci si nikdo chodit nedovolí. Čili lze shrnout, že lobby chemického průmyslu je zde v Bruselu velmi silné. Avšak je zde ještě jeden silnější hráč a to je zemědělské lobby, které je na evropské úrovni extrémně silná. Evropští zemeědělci se nechtěji zbavit glyfosátu za každou cenu a mají desítky zaplacených lobbistů, kteří nedělají ve dne v noci nic jiného, než obchází evropské instituce a vlády členských států. Glyfosát jim umožňuje snížit náklady na pěstování plodin někde až o 100 EUR na hektar a vzhledem k jeho univerzálnosti se na něm stali závislí.

Proč toto rozhodnutí EU nenechá na členských státech? Proč EU inheruje do takovýchto podružností? Copak EU má hodnotit co smíme pít, čím si můžeme mýt ruce, čím smíme svítit a čím smíme hnojit?!?

V prvé řadě o tom rozhodují členské státy, stanovisko EP je v tomto procesu pouhým doporučením. Ukazuje se, že pod tíhou důkazů a studií 9 členských států nechce tuto látku dále používat. Na druhé straně stojí 14 členských států, mezi nimi i ČR, které chtějí tuto látku dale používat. 5 se zatím zdrželo. Nicméně finalní rozhodnutí bude vždy na vládách členských států. Co se týče druhé části Vaší otázky, zde bychom si spíše měli odpovědět na otázku, co chtějí občané ČR od Unie, což bohužel není předmětem dnešní debaty. Ve chvíli, kdy jsou k nám dováženy méně kvalitní potraviny, chceme aby se celá věc řešila na úrovni Bruselu, ale pokud se jedná o nepoužívání nebezpečných látek, tak nám to vadí. Nicméně tyto dva problémy jsou spojité nádoby a vzájemně se ovlivňují a podmiňují. Nabízí se tak dvě možná řešení. Buď se tedy smíříme s tím, že nadále budeme toxická skládka pro potraviny a nebo problém budeme řešit na úrovní EU, kam podle mého názoru, i vzhledem ke společnému trhu patří. Za mě, pokud o nějákém produktu vím, že je zdraví škodlivý, udělám vše proto, aby byl zakázán a neničil tak zdraví evropských občanů.

Hezké dopoledne přeji. Jak moc dopodrobna jste s problematikou v europarlamentu obeznámeni....vzhledem k tomu že rozhodujete o milionech lidí, kteří prostředek - na rozdíl od vás - každodenně používají.......Díky.

V prvé řadě o zákazu rozhodují členské státy na Stálém výboru komise, kde zasedají zástupci ministerstev jednotlivých členských států a o této věci rozhodují. Stanovisko EP je v této věci pouhým doporučením, kterým se členské státy nemusí na výboru řídit. EP svým stanoviskem reaguje mimo jiné take na 1,3 milióny občanů, kteří v petici vyjádřili nesouhlas s dalším používáním této látky v EU. Taktéž EP musel reflektovat úniky z tzv. kauzy Monsanto papers, kdy z těchto úniků interní komunikace vychází, že společnost Monsanto má vice jak dekádu podezření na závadnost svého produktu a že studie označující glyfosát za nezávadný se pravděpodobně psali přímo ve společnosti Monsanto a byly poté pouze příslušnými ' nezávislými" akademiky a vědci podepsány.

Dobrý den,
jsem příznivcem snižování zatížení životního prostředí chemickými výrobky.
Otázka zní : v případě zakázání glyfosátu, bude EU důsledná a zakáže dovoz pěstovaných produktů ze států, kde je jeho použití legální.

Kéž by, jak jsem psala níže, bohužel Evropská Komise podle mne nepoužívá rozumnou a bezpečnou obchodní politiku. Neptejte se mě proč, neumím to vysvětlit. Nicméně myslím si, že pokud chcete dodávat na trh s 500 milióny obyvatel neměl byste se bránit kladení relevantních podmínek, z nichž jedna samozřejmě může být ta, o které mluvíte. Bohužel dohody typu CETA, JAFTA, TTIP nám ukazují, že toto je Komisi úplně jedno. EU by si měla uvědomit sílu svého trhu a ne být panenka stojící v koutě.

Prý existuje nějaká "tajná" mapa s poměrně přesným vyjádřením zatížení půdy a vody GLYFOSÁTEM jednotlivých oblastí ČR, kde rozdíly v koncentracích v půdě a vodě jsou až tisícinásobné. Víte o tom něco? Které oblasti jsou na tom nejhůře?

Díky za dotaz, taková mapa mi není známa. Nicméně dnes už víme, že glyfosát se z půdy dostává do vod zcela běžně:-( a že glyfosát má při různých teplotách jiné vlastnosti než ty, které uvádí výrobce, že má mít. Což má samozřejmě vliv na kvalitu půdy i zadržování vody v krajině . Dle mých informací mají s tím, jak látka reaguje ve zmrzlé půdě, problem například ve Finsku. A obávám se, že kdyby si kdokoliv z nás nechal vyšetřit vzorky´moči na přítomnost glyfosátu, budou pozitivní. To vše ukazuje na to, jak komplexní problematika jeho používání je.

Díky Vám všem za Váš zájem a těším se někdy příště.