Kromě maďarského premiéra Viktora Orbána dostali pozvánku předseda italské Ligy a bývalý vicepremiér Matteo Salvini, šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová, zástupci protipřistěhovalecké Alternativy pro Německo (AfD) nebo také lídr české ODS a designovaný premiér Petr Fiala.
Konference o Evropě "tradičních hodnot a suverénních národů" měla původně vyústit dokonce v oznámení vzniku nové frakce na půdě Evropského parlamentu. Z plánu ale sešlo poté, co se PiS rozhodla zůstat ve své současné politické skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jejími členy jsou také europoslanci za ODS. Ital Salvini v reakci na polské "ne" na poslední chvíli účast na konferenci zrušil a nepřijedou ani další pozvaní včetně Fialy. "Omluvil se kvůli sestavování vlády," řekl Aktuálně.cz europoslanec za ODS Jan Zahradil.
O projektu společné platformy evropské populistické pravice se mluví dlouho. Zvažovaní členové jsou zpravidla silné domácí strany a mají i hodně europoslanců. Jsou ale roztroušení mezi několik frakcí. Pokud by spojili síly, mohli by mít až okolo 120 zákonodárců a stali by se druhou až třetí nejsilnější skupinou v celém Evropském parlamentu s odpovídajícím podílem na moci a příspěvcích na činnost. Základ společné platformy měli tvořit Salviniho Liga, Orbánův Fidesz, partaj Le Penové a Poláci z PiS. Salvini prohlásil, že hledání nové skupiny navzdory nynějšímu krachu "pokračuje".
Založení dosud bránily ideologické rozdíly mezi partajemi - například nevole protiruské PiS spolupracovat s obdivovatelkou Vladimira Putina Le Penovou - a ambice jednotlivých lídrů. Ať už Orbán, Salvini, nebo francouzská politička, všichni by chtěli společnou platformu řídit a představit ji jako svůj úspěch.
Mocenské ambice také nakonec přiměly PiS zůstat v ECR, kam patří i Fialova ODS. Ve frakci se 63 členy, šesté ze sedmi, sedí 24 Poláků za PiS a skupině dominují. Zástupce polské vládní strany bude kandidátem na předsedu celého europarlamentu, až se bude v lednu volit jeho nové vedení.
V čele samotné frakce byl také opět potvrzen reprezentant Kaczynského strany, přestože v šéfování skupině se její členové běžně střídají. Poláci tak nemají důvod odcházet, pokud by ještě nevylepšili svoji pozici. "Potvrzujeme naši jasnou vůli udržet ECR jednotnou po zbytek tohoto mandátu," prohlásil před pár dny Ryszard Legutko (PiS), nynější a budoucí spolupředseda ECR.
Preference PiS se ale mohou změnit. V uplynulých měsících - konkrétně letos na jaře, kdy od eurolidovců odešel Fidesz a je tak nyní nezařazený - část polské vládní strany vyzvala ke společnému projektu s Maďary, Salvinim a dalšími. Šéf europoslanců ODS Jan Zahradil na dotaz, zda považuje PiS za spolehlivého partnera ve frakci, odpověděl: "Zatím ano."
Pokud by PiS odešla z ECR, skupina by se rázem propadla do bezvýznamnosti. Zůstalo by jí nejvýš 39 členů, což je stejně, kolik europoslanců má aktuálně nejslabší krajní levice v Evropském parlamentu. ECR by ale pravděpodobně skončila jako úplně nejslabší frakce, protože PiS by s sebou strhla další.
Pro ODS, jež nyní obsadila post českého premiéra a má ambice uspět i v Evropě, by se v tom případě nabízely tři možnosti. Zůstat v ECR, kterou strana v roce 2009 společně s britskými konzervativci založila. Nebo odejít za PiS do možné nové formace s Orbánem a dalšími. V minulosti ale ODS opakovaně partnerství s Le Penovou, AfD nebo Salvinim vyloučila. "Ani jedna z těchto značek pro nás není přijatelná," potvrdil Zahradil.
Nebo by se Fialova strana mohla vrátit k nejsilnějším eurolidovcům, od nichž se právě s Brity kdysi oddělila. "Na 'pokud' nebo 'co by kdyby' neodpovídám," řekl k tomu deníku Aktuálně.cz hybatel ODS na evropské půdě Jan Zahradil. Petr Fiala se v minulosti držel ECR a případnou změnu frakce nechal bez komentáře.
