Štrasburk - Maďarský premiér Viktor Orbán nešetří směrem k Evropské unii kritikou. Podle něj chce Brusel potrestat Maďary za to, že odmítají volit socialisty a přeměnit svou vlast v "zemi přistěhovalců".
To byla jeho poslední slova, než poslanci Evropského parlamentu ve středu velkou většinou odsouhlasili, aby členské země EU zahájily řízení proti Budapešti kvůli vážnému ohrožení evropských hodnot. Pro hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti.
SARGENTINI REPORT ADOPTED. In historic vote, European Parliament for the first time calls for Article 7 rule of law sanctions against a member state. #Hungary pic.twitter.com/MHuzWDPH7T
— Lili Bayer (@liliebayer) September 12, 2018
Bezprecedentní rezoluce kritizuje Orbána za to, že ohrožuje nezávislost justice, snaží se kontrolovat média, a zmiňuje se také o vládním klientelismu nebo nesrovnalostech při čerpání evropských dotací.
Zpráva vypracovaná pod vedením nizozemské poslankyně za Stranu zelených Judith Sargentiniové uvádí, že ve středoevropské zemi je ohrožen právní systém.
"Zasazujeme se za práva všech Evropanů včetně maďarských občanů a obhajujeme naše evropské hodnoty," zdůraznila Sargentiniová. "Nyní je na evropských lídrech, aby převzali svou zodpovědnost a přestali jen zpovzdálí sledovat, jak je v Maďarsku ničen právní stát. Pro Unii, která je založena na demokracii, právním státě a základních právech, je to nepřijatelné."
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó rozhodnutí odsoudil, podle něj je to "malicherná pomsta" politiků podporujících imigraci vůči Maďarsku. Šéf maďarské diplomacie rovněž řekl, že Budapešť bude hledat právní cestu, jak se proti rozhodnutí europarlamentu postavit.
Jak europarlament ovlivňuje proces zachování právního státu
Článek 7 Smlouvy o EU určuje způsob, jak může unie reagovat na porušování právního státu některou z členských zemí unie.
Preventivní opatření (článek 7.1) - Pokud existuje nebezpečí vážného porušení evropských hodnot vyjadřuje se k tomu Rada EU (rada ministrů). Stačí k tomu souhlasné stanovisko jedné třetiny zemí zastoupených v Radě EU nebo stanovisko Evropské komise či Evropského parlamentu. V něm je k tomu zapotřebí nalézt absolutní většinu poslaneckých hlasů.
Země obviněná z porušování právního státu se může obrátit na Radu EU. V té je k zahájení případného sankčního řízení zapotřebí nalézt souhlas 4/5 zemí představitelů členských států. Země, které se řízení týká, se hlasování neúčastní.
Sankční mechanismus (1. fáze, článek 7.2) - Pokud k vážnému narušení právního státu skutečně došlo, pak se k tomu vyjadřuje Evropská rada (hlavy států). Pro závazné rozhodnutí je zapotřebí souhlasné stanovisko jedné třetiny členů Rady nebo souhlasné stanovisko Evropské komise.
V Evropském parlamentu je zapotřebí dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů.
Země, které se řízení týká, může předložit své stanovisko Evropské radě. Ta musí rozhodnout jednomyslně.
Sankce (2. fáze, článek 7.3) - Pokud je rozhodnutí Evropské rady jednomyslné, může být příslušná země dočasně zbavena práv členské země EU včetně práva hlasovat v unijních institucích.
K tomu je v Evropské radě zapotřebí tzv. kvalifikované většiny (72% členských států nebo státy zastupující 65% unijní populace). Příslušná země se hlasování neúčastní.
A má k tomu pádný důvod. Sankční řízení může vést až k tomu, že by Maďarsko přišlo o hlasovací právo v Radě. To by ale musely ještě schválit vlády 27 členských zemí EU. Polsko už mnohokrát avizovalo, že využije právo veta a tento krok zablokuje.
Vůdce evropských konzervativců?
Proti Viktoru Orbánovi ve středu nehlasovala zdaleka jen levice. Postavila se proti němu i velká část kolegů z Evropské lidové strany (EPP). Tedy seskupení konzervativních a křesťansko-demokratických stran, k němuž se hlásí Orbánova strana Fidesz.
Pro rezoluci odsuzující Orbánovu vládu hlasovali například poslanci německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) nebo Rakouské lidové strany (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze. Naopak čeští lidovci nebo europoslanci za ODS a KSČM byli proti.
Orbán se přitom netajil ambicemi stát se důležitou celoevropskou postavou konzervativní pravice. A vést ji s programem tvrdého odmítání migrace před volbami do Evropského parlamentu příští rok.
Naznačil to nedávno v projevu, ve kterém řekl, že evropští lidovci by se měli vrátit ke křesťanským kořenům, spojeným s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem.
Středeční rozhodnutí ve Štrasburku ale Orbánovu pozici značně oslabuje.
"Neustoupíme vydírání"
Orbán v úterý, tedy den před samotným hlasováním, vystoupil v Evropském parlamentu s ostrým projevem. V něm označil kritiku své vlády za útok na Maďarsko. Zároveň trval na tom, že ji způsobilo jeho odmítnutí přijímání uprchlíků.
"Maďarsko neustoupí tomuto vydírání, Maďarsko bude chránit své hranice, zastaví ilegální migraci a bude bránit svá práva. A dokonce i před vámi, pokud to bude nutné," prohlásil kromě jiného Orbán.
Současný lídr Evropské lidové strany a pravicový kandidát na příštího předsedu Evropské komise Manfred Weber Orbána ještě nedávno podpořil. V úterý ale jeho projev odsoudil a o den později hlasoval "proti Maďarsku".
Šéf Orbánových kámošů v @EPP udělal "tytyty" na maďarského premiéra. @Hospodarky https://t.co/NyegGNKn1O
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) September 12, 2018
Sám Orbán tvrdí, že volby do Evropského parlamentu příští rok v květnu rozhodnou o budoucnosti Evropy a že lidé v nich dají skutečně najevo, co si myslí o přijímání migrantů. Orbán v této souvislosti kritizuje francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a říká, že "odmítá Evropu vedenou Francií".
Naopak se už setkal s italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, šéfem krajně pravicové Ligy. Salvini je zastáncem tvrdého postupu vůči migrantům a od nástupu do funkce omezuje lodím humanitárních organizací, které nabraly migranty zachráněné na moři, přístup do italských přístavů.
Orbán v roce 2015 zase nařídil postavení plotu na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a rezolutně odmítl, aby jeho země přijímala uprchlíky na základě kvót.
"My Maďaři jsme připraveni na evropské volby příští rok v květnu, kdy se lidé konečně budou moci vyjádřit k budoucnosti Evropy," zopakoval v úterý ve Štrasburku.
Nizozemská poslankyně Sargentiniová je jako hlavní autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku tvrdě kritizována v maďarských médiích. Například server 888.hu, který vlastní Orbánovi blízký podnikatel, o ní zveřejnil kreslený vtip. Poslankyně na obrázku sedí na záchodě se staženými kalhotkami ke kolenou a kresbu doprovází nápis: "Poslankyně právě vytváří svoji zprávu."
“Madam Sargentini working on her report”, cartoon by fiercly pro-Orbán online outlet https://t.co/i3IThBrd3h ahead of next week’s Article 7 vote against #Hungary.https://t.co/i3IThBrd3h's publisher (Modern Média Group) is directly owned by Orbán’s spin doctor, Árpád Habony. pic.twitter.com/Bsu57a50X7
— Szabolcs Panyi (@panyiszabolcs) September 9, 2018
Orbán vyhrál troje volby za sebou, vládne nepřetržitě od roku 2010. V posledních volbách letos v dubnu získala jeho strana Fidesz 44,8 procenta odevzdaných hlasů a má v parlamentu většinu křesel.
V původně zprávě jsme uvedli, že europarlament schválil doporučení, aby řízení s Maďarskem kvůli ohrožení unijních hodnot zahájila Evropská komise. Ve skutečnosti je doporučení adresováno členským zemím EU. Text jsme již upravili, za chybu se omlouváme.
