"HERA má sloužit jako ústřední prvek snah o posílení Evropské zdravotní unie. Má zajistit lepší připravenost na závažné přeshraniční zdravotní hrozby a umožnit rychlou dostupnost potřebných protiopatření. Také má zajistit přístup k náležitým nástrojům a jejich rychlou distribuci," vysvětlila česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která se zdravotní politikou dlouhodobě zabývá.
Evropská unie loni v začátcích pandemie čelila silné kritice za pomalou reakci. Nový úřad, který komise začala připravovat v únoru a oficiálně představila ve čtvrtek, má mít dva "operační módy" - jeden přípravný, druhý pak pro případ krizí.
Za poklidné situace bude HERA sbírat data a informace, vyhodnocovat je a vytvářet možné modelové situace. Kromě toho by měla podporovat výzkum, vývoj, výrobu a konečně i distribuci vakcín a léků, stejně jako ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického vybavení. Jednalo by se o platformu, kde by se v případě potřeby sešly velké investice do slibného výzkumu.
"Máme inovační a vědeckou kapacitu, znalosti soukromého sektoru a kompetentní vnitrostátní orgány. Nyní musíme vše spojit, včetně masivního financování," nechala se slyšet von der Leyenová. Z nového programu Next Generation EU (fond obnovy) sem má zatím doputovat šest miliard eur.
Pokud nastane krizová situace typu pandemie, HERA spustí nouzová opatření. Například uvolní finance na okamžitý nákup léků nebo ochranných prostředků.
Další nová agentura?
Na úrovni EU už fungují dvě agentury, které se věnují oblasti zdravotnictví. Evropané se za poslední rok a půl mohli často setkat s protiepidemickými doporučeními Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), schvalování očekávaných vakcín pak měla na starosti Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).
Názory na to, zda unie potřebuje další podobně zaměřený orgán, a jestli ho vůbec dokáže uvést do chodu, se liší.
"Vítám všechny iniciativy, které mají za cíl posílení spolupráce zemí v oblasti zdravotnictví a lépe nás připraví na možné další zdravotní hrozby. Je určitě dobře, že by měl tento nový orgán řešit naši kritickou závislost na dovozu lékových komponentů, to se ukázalo být Achillovou patou Evropy hned na počátku dnešní pandemie a je to oblast, na kterou dlouhodobě upozorňuji," uvedla pro redakci česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO).
Kateřina Konečná se naopak netají tím, že v oblasti ochrany veřejného zdraví nepovažuje vytvoření úplně nové agentury HERA po vzoru americké agentury BARDA za dobrý nápad.
"Ano, dnes již víme, že se nemá jednat o plnohodnotnou agenturu, ale spíše o jakousi strukturu uvnitř komise. Nicméně kdo trošku zná zákulisí fungování komise, ví, že přesně takto nové agentury nakonec vznikají," podotkla Konečná s tím, že místo plýtvání prostředky na vytvoření další agentury "na zelené louce" by dávalo větší smysl svěřit nové činnosti dlouhodobě těžce podfinancované agentuře ECDC.
"ECDC trvalo více jak deset let, než se nějak etablovala. HERA bude následující dekádu úplně k ničemu. Roky bude trvat, než se najdou kvalifikovaní lidé, kteří obsadí klíčové pozice v agentuře. Do té doby se bude jednat o prázdné oddělení s hezkou popiskou na dveřích. O získávání mezinárodní prestiže ani nemluvě," myslí si Konečná.
Evropská komise každopádně tvrdí, že začlenění nového úřadu do jejích vnitřních struktur zajistí, že HERA bude moct "hned od začátku plně využívat finanční, regulatorní, technické a organizační nástroje a expertizu, které má komise k dispozici". Úzce by měla spolupracovat také se zmíněnými agenturami ECDC a EMA, aby se tak předešlo "překrývání agendy".
Přesvědčit státy bude oříšek
Komise má v plánu využít všechny své možnosti k tomu, aby se nemuselo čekat na dokončení dlouhého legislativního procesu a úřad se mohl spustit už na začátku roku 2022. I tak však bude potřebovat souhlas členských států. A není jasné, zda ho dostane.
"Posílení zdravotní spolupráce v EU má obecně (mezi státy) podporu, ale je samozřejmě i velkou politickou výzvou, protože se dotýkáme kompetencí států. Při řešení dnešní pandemie se nicméně ukázalo, že máme v této oblasti slabá místa. (…) Věřím tedy, že i u vlád zavládne pragmatismus, jako tomu bylo například u evropského covid pasu," je přesvědčená Charanzová. Naráží přitom na to, že v současnosti zastává EU v oblasti zdravotnictví pouze podpůrnou roli.
Konečná je ohledně podpory členských států naopak skeptická. "Svého času nechtěly ani ECDC a s jejím vytvořením souhlasily jenom ve stavu podfinancované instituce bez reálných pravomocí," řekla europoslankyně s tím, že právě nedostatečné pravomoci ECDC se projevily v tom, že EU nebyla na pandemii připravená.
Bez Evropského parlamentu
Bývá zvykem, že významné strukturální změny EU se neobejdou bez shody Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, a někdy dokonce i prezidentů a premiérů na zasedáních Evropské rady.
Evropská komise se ale tentokrát rozhodla, že Evropský parlament bude z vyjednávání o novém úřadu v podstatě vyloučen. Ani v opačném případě by se nicméně nedalo čekat, že by europoslanci návrhu vystavili stopku. Podle Dity Charanzové panuje nyní v Evropském parlamentu "překvapivá shoda nad většinou zdravotních iniciativ komise".
Její česká kolegyně Kateřina Konečná nabídla vysvětlení, proč tomu tak je. Všechno, co ať už přímo, či nepřímo posiluje institucionální rámec EU, má podle ní v EP většinou úspěch.
