EU se poučila z pandemie, chce dohlížet na připravenost zdravotníků v sedmadvacítce

Aneta Zachová, EURACTIV.cz
24. 7. 2021 19:27
Evropská unie má v oblasti zdravotnictví jen omezené pravomoci, přesto chce mít k dispozici lepší arzenál v boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám. Brusel by tak již brzy mohl začít dohlížet na zdravotnické kapacity členských států.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Na pandemii covid-19 nebyl nikdo připraven. Platí to i pro Evropskou unii, která dlouho čelila kritice za to, že nedokázala na krizovou situaci rychle reagovat. Zdravotnictví je však plně v rukou národních vlád a Brusel měl dosud v této oblasti jen omezené kompetence. Změnit by se to mohlo s novou legislativou.

Zdravotnictví sice nadále zůstává výsostnou pravomocí členských států, EU však může svou roli posílit. Evropská komise chce například získat dohled nad zdravotnickými kapacitami členských států, a do budoucna se tak vyvarovat nedostatku ochranných pomůcek či léků. Počítá s tím návrh nového nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách. 

"Návrh do jisté míry opravdu staví na poznatcích získaných během pandemie covidu-19 a navrhuje posílení stávajících struktur a mechanismů pro lepší ochranu, prevenci, připravenost a reakci na zdravotní hrozby přeshraničního charakteru. Asi do takové míry, jakou mu ještě umožňuje primární právo EU," vysvětlila česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která je stínovou zpravodajkou nové legislativy. 

Novinkou by měly být plány připravenosti na přeshraniční zdravotní hrozby a pandemie, které by měly vznikat jak na úrovni EU, tak i v jednotlivých členských státech. Členské státy by navíc měly mít novou povinnost reportovat Evropské komisi stav kapacit ve svých zdravotnických systémech.

"Jak plány, tak kapacity mají pak být předmětem pravidelných auditů ze strany Evropské komise," podotkla Konečná. 

Evropská unie bude mít také své vlastní bezpečnostní zásoby zdravotnického materiálu. Ty začaly vznikat již během pandemie covidu-19 a nyní budou i lépe ukotveny v unijní legislativě. Nařízení bude také ošetřovat pravidla hromadných nákupů, skrze které se EU snažila zajistit dostatek roušek či injekčních stříkaček pro všechny své členy. 

"Co se týče vyjednávání s průmyslem, Evropská unie je silnější, když mluví jednotným hlasem za všechny členské státy," zdůraznila zpravodajka legislativy, francouzská liberální europoslankyně Véronique Trillet-Lenoirová.

Evropané chtějí silnější EU v oblasti zdravotnictví

Snaha EU posílit své kompetence v oblasti zdravotnictví odpovídá i na poptávku ze strany občanů. Podle jarního průzkumu Eurobarometr je pro posílení kompetencí EU v boji proti krizím typu pandemie 74 procent Evropanů, včetně 58 procent Čechů.

"Občané Evropy chtějí, aby měla EU více pravomocí při jejich ochraně před zdravotními riziky, a již nebudou tolerovat žádné evropské ani národní pokusy a pochybení," podotkla Trillet-Lenoirová.

Po Evropě také vyroste síť referenčních laboratoří pro veřejné zdraví, testování a ověřování vzorků tak bude napříč hranicemi snazší.  

"EU si zjevně bere ponaučení z toho, co nefungovalo během pandemie, a mechanismy, které se ukázaly během pandemie jako velmi prospěšné, například společné nákupy či monitorování a hlášení volných kapacit zdravotnických systému členských států, se naopak snaží zachovat a rozvinout," uvedla Konečná. 

"Bohužel se však pohybujeme již na samotné hranici toho, co nám primární právo EU v oblasti zdravotnictví umožňuje," dodala.

Posilování evropských zdravotnických kompetencí se neobejde bez investicí z unijního rozpočtu. EU proto dala vzniknout i novému programu EU4Health ("EU pro zdraví") s rozpočtem 5,1 miliardy eur (zhruba 130 miliard korun). Další peníze mají do zdravotnictví putovat i z tzv. fondu obnovy nebo ze strukturálních fondů. Podle Konečné jsou ale celkové investice do zdraví nedostatečné. 

"Domnívám se, že peněz je na toto všechno v rozpočtu EU málo. Členské státy nechtějí dát bohužel více. To je dlouholetá bolístka celé politiky v oblasti zdraví na úrovni EU," uzavřela Konečná s tím, že podle ní nebude ani dostatek peněz na posílení evropských zdravotnických agentur. Právě na bedrech agentur přitom během pandemie tkvěla řada úkolů, od monitorování nákazy přes vydávání doporučení až po schvalování vakcín. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 48 minutami

Úroda jablek má být letos podprůměrná, hrušek bude nejvíc od roku 2018

Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 111 535 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o pět procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit šest procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 21 procent na téměř 7000 tun, a být tak nejvyšší za poslední tři roky. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek provedeného k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy