Miliardy na vakcíny, stáže pro mladé a vzkaz české vládě. Takto zní plány Bruselu

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
Aktualizováno 16. 9. 2021 9:13
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová promluvila ve středu v Bruselu, citovala i českého prezidenta Václava Havla. Jako každý rok pronesla řeč o stavu Evropské unie. Bilancovala, rozdávala peníze, oznámila nové iniciativy. Výrazně ale tentokrát pracovala i s jinak nezvyklým nástrojem: s emocemi.
Beatrice Viová byla hostem na plénu Evropského parlamentu. | Video: Aktuálně.cz

Von der Leyenová na úvod pochválila EU za to, jak zvládla pandemii koronaviru. Připomněla, že v průměru mají členské státy proočkovaných 70 procent populace, jak si unie vytyčila, a o evropský covid pas požádalo přes 400 milionů lidí. "Zatímco ostatní o něm diskutovali, Evropa ho zavedla," zmínila šéfka komise.

Zdravotnictví bylo také první prioritou, které se von der Leyenová věnovala. Oznámila, že EU pošle v příštím roce navíc dalších 200 milionů vakcín proti covidu-19 do chudých zemí. Samy státy EU pak mají v příštích sedmi letech počítat s 50 miliardami eur (bezmála 1,3 bilionu korun) na "posílení odolnosti Evropy" vůči novým infekcím.

Zda půjde o investice do výzkumu, nebo spíš na stavby továren, von der Leyenová neupřesnila. To by mělo přijít až po debatě s členskými státy a europoslanci, stejně jako otázka, z jaké obálky se všechno zaplatí.

V podobném duchu šéfka komise uchopila další dvě evropské priority, klimatickou změnu a digitalizaci. V případě snahy EU omezit oteplování planety neoznámila německá politička žádnou novou legislativu, to udělal Brusel už v červenci. Ursula von der Leyenová "jen" přidala další peníze, mimo jiné čtyři miliardy eur (v přepočtu 100 miliard korun) rozpálenému třetímu světu na udržení tamní biodiverzity.

Pro Evropany apelovala na rychlé ustavení nového klimatického fondu. Z něho se má platit pomoc lidem z členských zemí ohrožených takzvanou energetickou chudobou při přechodu na obnovitelné zdroje, což začíná být kvůli dramatickému zdražování elektřiny v řadě zemí aktuální téma. Komise navrhla fond v červenci, teď ho začínají probírat členské státy.

Nenápadný vzkaz do Prahy

Von der Leyenová se v projevu opakovaně vracela k životní situaci lidí, kterými otřásla pandemie nebo nedávné živelní katastrofy v Evropě. Konkrétně pro mladé proto vyhlásila nový program Alma, který bude fungovat podobně jako Erasmus, ale nebude se týkat studentů. Bude-li chtít například mladý truhlář na zkušenou do jiné země a nebude mít peníze, unie mu je poskytne.

"Chceme umožnit mladým lidem, aby si plnili svoje sny," uvedla šéfka komise.

Program Alma byl jednou z mála novinek v letošním projevu. Tou další je záměr přetáhnout výrobu čipů, klíčové součástky elektronických výrobků, z Asie do Evropy. Evropa je závislá na dovozu čipů, což se při jejich momentálním nedostatku ukazuje jako praktický i geopolitický problém. Jak konkrétně si ohlášenou "čipovou nezávislost" představuje - zda například půjde o dotování jejich výroby na kontinentu -, bude muset von der Leyenová ještě upřesnit.

V projevu se dostalo také na zahraniční a bezpečnostní otázky kvůli nedávnému pádu Afghánistánu do rukou Tálibánu. Šéfka komise vyzvala, aby si EU ustavila skutečnou "obrannou unii" - Francie kvůli tomu hodlá příští rok během svého předsednictví uspořádat speciální summit. Tato věc se vrací na evropský stůl opakovaně a bez výsledku, protože většina zemí EU posílá peníze do NATO a na další obranný projekt nemá kapacity.

Z pohledu Čechů von der Leyenová ke konci projevu zajímavě citovala Václava Havla, když jeho úvahu o základních evropských hodnotách, jako je svoboda slova, použila ke kritice Polska a Maďarska. Obě země podle Bruselu potlačují nezávislost justice, Maďarsko také kritická média. Právě těmto dvěma zemím, aniž by je šéfka komise jmenovala, patřila věta "naše hodnoty musíme a budeme bránit".

Podobně se narážkou otřela i o českou vládu, která vede spor s komisí kvůli neoprávněně vyplaceným evropským dotacím v souvislosti se střetem zájmů premiéra Andreje Babiše. "Každý eurocent musí být utracen v souladu s pravidly. Každý případ jejich porušení budeme vyšetřovat všemi prostředky," vyslala Ursula von der Leyenová nenápadný vzkaz do Prahy.

Pravá duše Evropy

A zmíněné emoce? Němka nezvykle pozvala poslouchat řeč přímo na plénum europarlamentu zvláštního hosta, italskou paralympioničku Beatrici Viovou. Ta v dospívání dramaticky onemocněla zánětem mozkových blan a lékaři jí museli amputovat obě končetiny pod kolenem i obě ruce. Čtyřiadvacetiletá Italka to ale nevzdala a s pomocí speciálních protéz to dotáhla až k paralympijskému zlatu v milovaném šermu. Právě Beatrice Viová měla šéfku komise nejvíc inspirovat k celkově optimistickému projevu.

"Bebe je příkladem přesvědčení, že pokud se něco zdá nemožné, pak se to dá zvládnout," zmínila zátopkovské heslo von der Leyenová. "Toto je pravá duše Evropy. Toto je její budoucnost," dodala na závěr. Zjevně dojatá mladá sportovkyně se dočkala ovací vestoje od celého parlamentu.

Video: Evropa chce bezpilotní letectvo

Nejde jen o letoun, ale o celý systém. Jsem docela optimistický. Do ambiciózního záměru se zapojilo i Česko, popisuje šéf Evropské obranné agentury. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

O funkci rektora Univerzity Karlovy se uchází současná prorektorka a bývalý děkan Filozofické fakulty

O funkci rektora Univerzity Karlovy v dalších letech se ucházejí dva lidé. Současnou hlavu školy Tomáše Zimu, který na začátku příštího roku ve funkci skončí, by mohla vystřídat prorektorka pro studijní záležitosti Milena Králíčková či bývalý děkan Filozofické fakulty Univerity Karlovy Michal Stehlík. Ve středu v 18:00 vypršel termín pro podání návrhů na pozici. Sdělil to předseda Akademického senátu univerzity František Zahálka. Zima řídí univerzitu druhé volební období. Volba nové hlavy školy bude 22. října.

"Můžu konstatovat, že do standardní doby byly podány pouze dva návrhy (na rektora), a to paní profesorka Králíčková a pan profesor Stehlík,“ uvedl Zahálka. I když teoreticky se ještě někdo mohl přihlásit třeba datovou schránkou na poslední chvíli, další kandidáty Zahálka neočekává. "Na podatelně, ve spisové službě a na sekretariát (akademického) senátu nikdo nic dalšího nedoručil," řekl. Kandidáti se představí akademickému senátu 15. října.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Černošický úřad rozhodl v řízení s Babišem. Závěry ale zatím zveřejnit nechce

Černošický městský úřad rozhodl v řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Obsah rozhodnutí nezveřejní, informoval dnes na svém webu. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž Babiš porušuje zákon tím, že ovládá média. Premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Černošický úřad na webu uvedl, že dnes odeslal Babišovu zmocněnci dokument, kterým rozhodl v projednávané věci možného přestupku. "Vlastní obsah rozhodnutí Městský úřad Černošice není oprávněn zveřejnit," dodal. Na rozhodnutí upozornil Seznam Zprávy.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Babiš nařčení z porušování zákona odmítá. Tvrdí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti do něj začleněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy