Polský premiér Mateusz Morawiecki (PiS) začátkem října vetoval unijní migrační balíček na neformálním summitu EU ve Španělsku. Zároveň obvinil svého největšího rivala, šéfa polské opozice Donalda Tuska, a předsedu Evropské lidové strany Manfreda Webera, že chtějí Polsko přinutit k přijímání nelegálních migrantů.
Členem Evropské lidové strany je také Tuskova Občanská platforma, která v polských volbách skončila druhá. S největší pravděpodobností ale bude skládat vládu, protože PiS nedosáhlo na nadpoloviční většinu mandátů. Pro Tuska nepůjde o novou zkušenost, zemi vedl jako premiér už v letech 2007 až 2014, následně působil jako předseda Evropské rady. Jeho vláda by podle očekávání měla mít mnohem lepší vztahy s Bruselem než ta současná.
Vláda Práva a spravedlnosti se z migrace snažila udělat jedno z klíčových témat voleb. Poláci v neděli kromě volby nových poslanců hlasovali také v referendu, kde mimo jiné odpovídali na otázku, zda jsou ochotni přijímat nelegální migranty z Blízkého východu a Afriky, nebo zda podporují zeď, kterou polská vláda postavila na hranici s Běloruskem. Tamní region už dva roky zažívá migrační krizi, protože běloruský režim přes hranici posílá tisíce migrantů.
V referendu, jehož konání prosadilo PiS, nicméně navzdory rekordní účasti v parlamentních volbách hlasovala méně než polovina voličů. Jeho výsledky tedy nejsou platné. Ti, kteří se ho zúčastnili, navíc v naprosté většině podpořili současnou vládní politiku.
"Když se podíváme na předvolební kampaň, je viditelné, že Právo a spravedlnost operovalo i s tématem Ukrajiny a jejími uprchlíky. Prostě se chce zalíbit krajní pravici, která je jasně protiukrajinská a protimigrační," uvedl pro Aktuálně.cz pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
"Šílené referendum"
Polsko od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijalo více než 1,5 milionu uprchlíků. Krajně pravicová strana Konfederace, která by po volbách jako jediná byla s Právem a spravedlností ochotná spolupracovat, si nicméně přála pomoc omezit.
"Proto také to šílené referendum s naprosto zavádějícími otázkami, které nejsou ničím jiným než nechutnou kampaní. Jaroslawu Kaczynskému a spol. jde jen o jedno - zůstat u moci," dodal Peksa. Za účelovou předvolební kampaň to označila i europoslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL.
Polsko bylo spolu s Maďarskem jako jediné proti nové reformě evropské migrační politiky, dvojice zemí ale vetovala pouze závěry Evropské rady obsahující zmínky o migraci, nikoliv legislativní balíček, který prošel. Česko se hlasování zdrželo.
Nová migrační politika
Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá návrh s povinnou solidaritou. Země si ale mohou vybrat, zda přijmou běžence, nebo zasaženým státům pomohou jinak. Jednou z variant je přímý finanční příspěvek 20 tisíc eur (asi 487 tisíc korun) za jednoho migranta, dále materiální podpora nebo vyslání expertů, které mají úřadům v dané zemi pomoct s migrační krizí.
"Nový migrační balíček by měl být odpovědí na výzvu migrace, měl by zajistit ochranu vnější hranice EU a zároveň důstojné podmínky pro uprchlíky. Tak o tom naposledy hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v září ve své zprávě o stavu unie," vysvětluje Šojdrová.
Nesouhlasný postoj Varšavy je nicméně podle europoslankyně také reakcí na to, že Polsko stále hostí skoro milion uprchlíků z Ukrajiny. "Polsko nikdo nemůže podezírat z nedostatku solidarity," domnívá se Šojdrová.
Europoslanec Ondřej Kovařík za ANO polské výhrady chápe. "Považuji v praxi navržený systém za velmi těžkopádný. Bude vytvářet další neshody mezi zeměmi EU a nepřinese očekávané výsledky z hlediska kontroly nelegální migrace," obává se.
Balíček nicméně ještě musí projít Evropským parlamentem, na čemž nyní Španělsko jako předsednická země Rady EU začalo pracovat. Měl by se projednat ještě v současném složení Evropského parlamentu, tedy do voleb příští rok v červnu.
