Lepší život v Evropské unii hledají stovky tisíc lidí. Kdo se o ně postará?
Foto: Shutterstock
Europoslanci letos na jaře schválili reformu evropské migrační a azylové politiky, o které se diskutovalo celé jejich volební období. Balíček tvoří deset legislativních návrhů, které mají začít platit za dva roky.
Nová legislativa počítá například s efektivnějšími kontrolami migrantů a s rychlejším navracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí jejich původu. Zavádí také větší princip solidarity. Zemím, které přijímají největší počet migrantů, budou ostatní unijní státy pomáhat buď tím, že si část migrantů převezmou, nebo je podpoří jinak, finančně nebo materiálně.
Politické reakce
Andrej Babiš (ANO) novou dohodu označil za „šílenou a obludnou“.
Podle šéfa kandidátky Spolu Alexandra Vondry migrační balíček neřeší vracení neúspěšných uchazečů o azyl.
Z českých europoslanců všech deset návrhů podpořila pouze Radka Maxová (nezávislá za sociální demokraty). Naopak celý migrační balíček odmítli europoslanci za ANO Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček. Ostatní čeští europoslanci podpořili vždy jen část balíčku. Nyní se z něj snaží vytvořit jedno z hlavních volebních témat, které ale doprovází celá řada mýtů.
Migrace do Evropské unie
Do Evropské unie každý rok míří statisíce lidí z mimounijních zemí. V roce 2021 jich podle statistik Bruselu bylo 2,3 milionu. Někteří přijedou za prací a lepšími podmínkami k životu, další proto, že utíkají před válkou v domovině. Evropská komise upozorňuje na to, že členské státy potřebují asi milion migrantů ročně, aby zastavily trend stárnoucí populace a klesajícího počtu obyvatel a aby „nakrmily“ ekonomiky dostatečnou pracovní silou.
V EU žije podle loňských dat Evropské komise 23,7 milionu lidí, kteří nemají evropské občanství. To představuje okolo šesti procent obyvatel celého bloku. Tři čtvrtiny imigrantů žijí v Německu, Španělsku, Francii a Itálii. Pokud započítáme i osoby, které v EU získaly občanství, žije zde 38 milionů lidí narozených mimo EU. To představuje 8,5 % všech obyvatel.
Naprostá většina přistěhovalců se do unie dostala legálně, přijeli hlavně za prací, rodinou nebo studiem. Pokud chtějí zůstat, musí získat povolení k pobytu. V roce 2022 vydaly země EU podle dat Evropské komise dohromady téměř 3,5 milionu prvních povolení k pobytu občanům ze zemí mimo EU. Nejvíce jich vydalo Polsko, Německo a Španělsko. V roce 2021 i 2022 do unie mířili hlavně Ukrajinci. Stále více ale přijíždějí i lidé z Indie, kteří často pracují například v IT odvětví.
Pomoc Ukrajincům
Česko leží uprostřed EU, a tak k nám většina migrantů nepřichází přímo a jen málokteří se sem chtějí obvykle přestěhovat. Změnil to až rok 2022 a válka na Ukrajině, kdy Česko v přepočtu na obyvatele přijalo vůbec nejvíce ukrajinských uprchlíků z evropských zemí.
Uprchlíci
Lidé, kterým byla žádost o azyl uznána, protože se v zemi původu podle přijímajícího státu oprávněně obávají pronásledování na základě rasy, náboženství, národnosti, politického přesvědčení nebo příslušnosti k určité
sociální skupině.
Jen do konce roku 2022 získalo status dočasné ochrany v EU přibližně 3,8 milionu Ukrajinců. Dočasná ochrana představuje výjimečné opatření, které poskytuje okamžitou a dočasnou ochranu vysídleným osobám ze zemí mimo EU a osobám, které se nemohou vrátit do země původu.
Kromě povolení k pobytu existují různé typy „stipendií“ či povolení, která lidem ze zemí mimo EU umožňují studovat a pracovat v unii. V roce 2022 země EU podle statistik vydaly 82 tisíc modrých karet, 421 tisíc povolení ke studiu a výzkumu a 11 tisíc povolení k vnitropodnikovým přesunům občanů zemí mimo EU. Modré karty jsou vstupenkou pro vysoce kvalifikované pracovníky s vysokým platem. Skoro čtvrtinu všech modrých karet v roce 2022 získali Indové.
Žadatelé o azyl
Po pandemii koronaviru, která migraci výrazně utlumila, začali znovu přijíždět také lidé z Asie a Afriky. Ti v EU často žádají o azyl. Loni se jednalo hlavně o migranty ze Sýrie, Afghánistánu nebo Turecka.
Žadatelé o azyl
Lidé přicházející do jiné země, kde formálně podají žádost o mezinárodní ochranu z důvodu pronásledování v zemi původu. Odůvodněnost žádosti musí prokázat. Lidé prchající ze třetích zemí musí v tuto chvíli požádat o azyl v první zemi EU, do které vstoupí.
Data z Bruselu ukazují, že v roce 2022 požádalo o mezinárodní ochranu, tedy o azyl, 875 tisíc osob. To je nejvyšší počet od uprchlické krize v letech 2015 a 2016, kterou spustila válka v Sýrii.
Čtvrtinu všech žádostí o azyl v roce 2022 obdrželo Německo (218 tisíc), 16 % jich obdržela Francie (138 tisíc) a po 13 % Španělsko (116 tisíc) a Rakousko (110 tisíc).
Nerovnoměrné zatížení států EU
O azyl musí přicházející migranti žádat v první zemi EU, do které vstoupí. Zátěž tak v současnosti disproporčně dopadá na země jako Itálie nebo Řecko, které leží na geografickém okraji sedmadvacítky. Přijíždějí do nich lidé z Afriky nebo Blízkého východu, přičemž se do nich dostávají snadněji i nelegálně, například na lodi.
Ačkoliv tyto cesty nejsou bezpečné a každý rok tímto způsobem zemřou stovky lidí, je to stále častější způsob, jak se běženci snaží do Evropy dostat. Od ledna do dubna 2024 se nelegálně do Evropy snažilo dostat téměř 60 tisíc lidí.
Mapa migračních cest do Evropy
Mapa evropské pohraniční stráže Frontex, ukazuje všechny zachycené pokusy o nelegální překročení hranice. Neukazují se na ní lidé, kteří do EU přišli legálně, nebo které se na hranicích nepovede zadržet. Například Ukrajinců v posledních čtyřech letech do Evropské unii přišly stovky tisíc, protože ale chodí přes vyznačené hraniční přechody, naprostá většina z nich se sem dostala legálně.
Kliknutím na jednotlivé trasy si zobrazíte údaje o počtu uprchlíků za vybraný rok.
2024*: Data za leden až březen 2024 | Zdroj dat: Frontex
Nová evropská pravidla
Co tedy s lidmi, kteří v EU hledají lepší život, od roku 2026 bude? Evropská pravidla by se měla sjednotit a žádost o azyl by měla být rychlejší a srozumitelnější. Už na evropských hranicích zvládnou úřady během 12 týdnů posoudit, zda je žádost oprávněná a člověk potřebuje mezinárodní ochranu.
Foto: Shutterstock/Aktálně.cz
Jednotlivé země mezi sebou budou také lépe sdílet údaje o nelegálních migrantech i žadatelích o azyl, včetně otisků prstů nebo fotografií. Tím se zabrání tomu, že někdo o azyl požádá hned v několika státech.
Díky novému systému solidarity už nebude veškerá zátěž spadat jen na hraniční státy EU. Na ochraně hranic schengenského prostoru by se měly nově podílet všechny státy, včetně Česka.
Je ale na každé zemi, jak konkrétně bude chtít pomoct. Zda pošle peníze, pohraniční stráž nebo pomůže založit centra pro přijímání cizinců. Česku navíc momentálně nehrozí, že by muselo do Řecka vyslat například pohraniční stráž, protože se stále stará o mnoho uprchlíků z Ukrajiny.
Právě se děje
Itálie vyhrála 1:0 v Belgii a je ve čtvrtfinále Ligy národů, dál jde i Francie
Další rána pro Spartu. Preciado má natržený meniskus, čeká ho operace
V semifinále Turnaje mistrů jsou Sinner a Fritz, Medveděv v Turíně skončil
Dukla zaplatí 200 tisíc korun za ovlivnění ligy, tresty pro Bílka a Mynáře neplatí
