Západní Afrika - Pobřeží slonoviny a Ghana patří k největším producentům kakaa na světě. Zemědělství je zde obživou pro více než polovinu pracujících obyvatel. Mnozí hospodaří nelegálně, za malou odměnu a s pomocí dětské práce. Zároveň pěstování kakaa nenapravitelně likviduje místní lesy a chráněné rezervace.
Podle agentury Reuters byla skoro polovina národního parku Mont Péko v Pobřeží slonoviny přeměněna v kakao. V této zemi mizí stromy rychleji než kdekoliv jinde v Africe. Pokud se v kakaovém průmyslu nic nezmění, v roce 2030 v zemi nezbude žádný les, varovala už loni mezinárodní nezisková organizace Mighty Earth.
V posledních dnech však africkým lesům svitla naděje. Známé čokoládovny oznámily změny v nakupování kakaa. A v Evropské unii se zvažuje zákaz dovozu kakaa z oblastí, kde se k práci využívají děti a kácí se pralesy.
"My Evropané jsme coby hlavní konzumenti čokolády zodpovědní za to, odkud kakao pochází," uvedla podle britského listu The Guardian europoslankyně Linda McAvanová, která se této oblasti věnuje.
Evropané patří mezi největší konzumenty čokolády. Průměrný Čech spořádá za rok asi čtyři kilogramy čokolády, ukazují poslední data Českého statistického úřadu za rok 2015.
Zákaz v Evropě, omezení firem
Evropští zákonodárci nyní řeší, jak kakao na evropském trhu regulovat. Podle McAvanové se europoslanci "velmi zajímají o problémy spojené s dětskou prací, ale také o dopady odlesňování na životní prostředí".
Inspirovat by se mohli v podobném omezení dovozu dřeva do EU z oblastí nelegální těžby. Podle akčního plánu, který byl podepsán v roce 2003, druhé země slíbily, že budou s kácením bojovat. Na oplátku získaly snazší vstup na evropský trh.
Další kroky dělají i samy firmy, které vyrábějí tabulky čokolády nebo třeba bonbony. Slavná belgická čokoládovna Godiva a francouzská společnost Cémoi minulý měsíc představily své plány, jak čelit odlesňování. A nejen kvůli pěstování kakaa, ale i dalších surovin, které se při výrobě pralinek využívají.
Další francouzská firma Valrhona nebo známé italské Ferrero mají v plánu udělat to samé.
A konkrétní kroky chystají i zmíněné západoafrické země. Do roku 2020 Ghana plánuje kompletně zastavit odlesňování a vytvořit transparentní a udržitelný systém pěstování kakaa. Vznikne například zčásti vládní a zčásti soukromý fond na ochranu lesů a země také zavede kontroly.
Pobřeží slonoviny, kde se podle odhadů 40 procent kakaa pěstuje nelegálně na chráněné půdě, zase přišlo se speciálním zalesňovacím plánem. V květnu vláda požádala dárce a velké firmy zpracovávající kakao o 1,1 miliardy dolarů (zhruba 24 miliard korun).
A pozadu nezůstává ani Kolumbie. Je první latinskoamerickou zemí, která se zavázala, že do roku 2020 bude pěstovat pouze takové kakaové boby, které nevyrostou díky odlesňování.
Místo lesů i avokádo
Kakao ale zdaleka není jedinou populární plodinou, jejíž pěstování není šetrné k životnímu prostředí. Vedle často zmiňovaného palmového oleje je to i avokádo. Jeho pěstování v Jihoafrické republice vynáší ročně okolo 137 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), více než polovina z této úrody se přitom vyváží do Evropy.
Situace je podobná jako v případě kakaa. Poptávka je tak vysoká, že na mnoha místech JAR lidé kácejí lesy a místo nich sázejí avokádo.
"Jsou místa, kde byly buše nebo pastviny a na jejich místě je nyní avokádo," řekl pro agenturu Reuters Derek Donkin, generální ředitel Jihoafrického subtropického pěstitelského sdružení. Není podle něj vyloučené, že jednoho dne tato superpotravina nahradí i vinice se slavným jihoafrickým vínem.
