"Dokud se bude Viktor Orbán chovat tak, jak se chová, a bude si ostatní státy brát jako rukojmí - a vystupovat jejich jménem - tak já osobně říkám, že nemám důvod se s touto frakcí vůbec bavit. Oni nám hází klacky pod nohy, s prominutím nám čůrají na záda, tak to se prostě nedělá," řekl redakci europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář z frakce Evropské lidové strany (EPP).
Celkem bylo nominováno 17 kandidátů, mezi nimi kromě Dostálové také slovenský europoslanec Martin Hojsík (Progresivní Slovensko/Renew).
V prvním kole hlasování bylo obsazeno celkem jedenáct ze čtrnácti křesel místopředsedů. Na prvním místě se mezi novými místopředsedy s největší podporou, celkem 604 hlasů, umístila německá europoslankyně Sabine Verheyen (EPP). V předchozím volebním období byla viditelná jako zpravodajka Evropského aktu o svobodě médií.
Za ní se následně umístili polská europoslankyně za Občanskou platformu Ewa Kopacz (EPP) a španělský europoslanec Esteban González Pons (Lidová strana). Uspěl také Martin Hojsík, který získal celkem 393 hlasů.
Klíčová dohoda na tom, komu hlavní posty v Evropském parlamentu připadnou, proběhla už s předstihem. Včetně domluvy, že z postů místopředsedů budou vynecháni členové Patriotů a Evropy suverénních národů (ESN).
Počet místopředsednických křesel by měl sice odpovídat silovému rozložení frakcí v europarlamentu, některé z nich ale bez ohledu na sílu svého zastoupení ostrouhaly. Do politické izolace je ostatní frakce uvrhly zejména kvůli jejich radikální rétorice.
Poslanci z frakcí Patrioti pro Evropu (84 poslanců) nebo Evropa suverénních národů (25 poslanců) tak mezi místopředsedy nezasedli. A pravděpodobně neobsadí ani posty kvestorů nebo klíčové pozice ve výborech.
Neuspěla ani Klára Dostálová z Patriotů, která v druhém a posledním kole hlasování získala pouze 116 hlasů, ani její kolega z frakce Fabrice Leggeri (Národní sdružení).
Kdo s čím zachází, s tím taky schází, reaguje Kolář
Jestli se to ale dá považovat za důkaz, že izolace Patriotů - a europoslanců ANO do ní patřících - funguje, odmítl oslovený europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO/Patrioti) komentovat.
"Podle všeho funguje," reagoval na stejný dotaz nový europoslanec za TOP 09 Ondřej Kolář (EPP). "Kdo s čím zachází, s tím taky schází. Oni si o to řekli," uvedl. Hlasování je podle něj odrazem toho, že se ANO rozhodlo spolupracovat se stranami, které mají v Evropě vyloženě špatné renomé. Nemohou se tak podle něj divit, že s nimi ostatní "nebudou chtít hrát karty".
Volba se uskutečnila prostřednictvím jediného hlasovacího lístku. Na tom europoslanci měli možnost zaškrtnout až čtrnáct kandidátů, kteří by se podle nich měli na dalších 2,5 roku ujmout funkcí místopředsedů Evropského parlamentu.
Místopředsedové jsou odpovědní za rozpočtové, správní, organizační a personální záležitosti europarlamentu. Doplňuje je ještě pětičlenný tým kvestorů. Ti dohlížejí na administrativní a finanční záležitosti, které se týkají přímo europoslanců. Kvestoři budou vybráni během středečního dopoledne.
Znovuzvolenou předsedkyní europarlamentu se během úterního poledne podle očekávání stala maltská politička a reprezentantka Evropské lidové strany (EPP) Roberta Metsolaová s 562 hlasy.
Vlivová funkce nula. Anebo ne?
Post místopředsedy Evropského parlamentu budí rozporuplné emoce i různý zájem ze strany europoslanců. Zatímco například funkce předsedy výboru je politicky i legislativně vlivná, členství v předsednictvu europarlamentu je spíše věcí administrativní.
"Nechci stát ve funkcích, chci něco prosadit. A jestli ta cesta vede přes nějaké pozice, tak asi to není přes místopředsedu Evropského parlamentu," okomentoval na konto postu místopředsedů v rozhovoru pro Euractiv.cz nový europoslanec za STAN Jan Farský (EPP).
"Možná není náhodou, že jeden z nich už nepokračuje vůbec (Dita Charanzová, pozn. red.) a druhý neuspěl, byť byl lídr kandidátky (Marcel Kolaja, pozn. red.)," dodal.
Zatímco v minulém volebním období mělo Česko dva jmenované místopředsedy, v nadcházejících 2,5 letech bude české zastoupení chybět.
Jestli je ztráta českého zastoupení v této funkci na škodu, hodnotí vedle Farského kriticky také další europoslanec lidovecké frakce Alexandr Vondra. "(Pro Česko) to není žádný sešup. To jsou reprezentativní funkce, které jsou - a to teď řeknu natvrdo - úplně k ničemu," prohlásil v rozhovoru pro ČT24. "Vlivová funkce nula," shrnul.
Funkce otevírá dveře
Jak vlivní místopředsedové Evropského parlamentu tedy ve skutečnosti jsou?
"Osobně jsem pozici, a tedy po 30 měsíců i svoji pozici místopředsedy Evropského parlamentu, nepřeceňoval. Zní to lépe ve veřejném prostoru ve vlastní zemi, než jakou váhu reálně má," popsal pro redakci bývalý místopředseda Evropského parlamentu za hnutí ANO a krátce také eurokomisař Pavel Telička.
"Na druhou stranu ji rozhodně nepovažuji za zbytečnou a její význam je přece jen vyšší než symbolický," dodal.
Podle Teličky záleží na tom, jakou působnost místopředseda má a jak k výkonu funkce daný europoslanec přistupuje. "Jako místopředseda řídíte jednání pléna a hlasování na něm, což reálně vás spíše zviditelňuje, než že by to představovalo nějaký vliv," podotkl.
Významným plusem, který s sebou post přináší, je blízká spolupráce s dalšími frakcemi. "Práce v předsednictvu pochopitelně také přináší dobré kontakty v nejvyšších patrech evropské politiky," komentoval končící kvestor europarlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Greens/EFA).
Stejný faktor připomíná také místopředsedkyně Evropského parlamentu a podle platformy EUmatrix.eu šestá nejvlivnější osobnost parlamentu Dita Charanzová. Místopředsedové se mohou podílet na vedení své politické frakce, jednat pravidelně s premiéry své politické skupiny anebo zastupovat parlament na vrcholných jednáních s partnery mimo EU namísto předsedy nebo předsedkyně.
"Je to jedna z klíčových funkcí v celém parlamentu, která vám dává vliv jak v rámci parlamentu, tak ve vztahu k ostatním institucím a státům. Máte otevřené dveře ke komisařům, ministrům, a to jak z evropských, tak ze třetích zemí," popsal.
Vliv, který funkce přináší, tak je spíše mimo půdu Evropského parlamentu, navazuje Telička. "Obecně vám funkce nepřináší výraznější politický vliv uvnitř instituce. Pokud jste jiným než jen řadovým místopředsedou vlastní frakce, tak máte reálně větší politický vliv, uvnitř frakce a občas i navenek," uzavřel.
Zajímavější ale podle Teličky je spíše práce v pracovních skupinách než ve vedení instituce. "Polovinu období jsem byl druhým místopředsedou frakce a řídil jednání pracovních skupin, kde se připravovaly pozice frakce k legislativě. Dá se říct, že jsem byl třetím nejvlivnějším ve frakci - a rozhodně pak máte větší vliv než jaký má) spíše reprezentativní funkce místopředsedy EP. Je zajímavější být koordinátorem vlastní frakce v některém významnějším výboru než místopředsedou Evropského parlamentu," připustil Telička.
