Jde o takzvané "ženské" otázky. Na Čechy časově vychází vyjednat povinnost zaměstnavatelů v EU zveřejňovat, kolik platí v průměru mužům a kolik ženám. Návrh směrnice proti platové nerovnosti představila loni Evropská komise, instituce EU na ní už pracují a Češi by měli dosáhnout jejího znění přijatelného pro všechny. Ženy v Evropě berou v průměru o desetinu méně než muži na stejné pozici, v tuzemsku je to ale dvacet procent, což je jeden z největších rozdílů v unii.
Od českých zástupců se také očekává, že pokročí v debatě, jak by evropské státy měly nejlépe potírat domácí a sexuálně motivované násilí. Česká vláda se přitom drží od tohoto tématu stranou. Stejnou věc, tedy násilí na ženách, řeší Istanbulská úmluva a Česko je jedním ze šesti států EU, které ji dosud neratifikovaly. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) krátce po nástupu do funkce prohlásil, že ani k tomu ani nechystá. Ratifikaci úmluvy dal v lednu odložit na příští rok.
Do třetice se Češi budou muset popasovat i s kontroverzní otázkou, jestli možnost jít na interrupci má patřit mezi závazná ženská práva v unijních členských zemích. Na chartě, která by to zakotvila, už začali pracovat evropští poslanci, a debatu v tomto smyslu rozjelo také končící francouzské předsednictví, které nechalo Česku dokument s názvem Pakt Simon Veilové, jenž obsahuje katalog ženských práv a je mezi nimi právo na potrat. Simon Veilová byla francouzská právnička a politička, autorka zákona z roku 1975 zcela legalizujícího interrupci ve Francii a první předsedkyně Evropského parlamentu.
"Budeme chtít, aby české předsednictví pokročilo v těchto tématech. Na slyšení českých zástupců v našem výboru druhý červencový týden se budeme ptát, jak chtějí dosáhnout shody v platové rovnosti a jak chtějí pokračovat v debatě o právu na interrupci. Také nás bude velmi zajímat, kdy Česko plánuje ratifikovat Istanbulskou úmluvu," říká deníku Aktuálně.cz polský europoslanec za levici Robert Biedroň, předseda výboru pro ženská práva a genderovou rovnost.
Fialova vláda bude v těchto věcech těžko hledat společný postoj, který by pak hájila v debatě s partnery v EU. Pětikoalice se tříští už na otázce, jak definovat manželství. Zatímco Piráti, STAN a jednotliví členové dalších vládních stran se podepsali pod manželství i pro stejnopohlavní páry, lidovci plánují navrhnout ústavní novelu, která by manželství definovala výlučně jako svazek muže a ženy.
Podle polského poslance Evropského parlamentu Biedroně je důležité, aby Česko věnovalo "ženským" otázkám pozornost a zařadilo je během předsednictví mezi své priority. "Svoboda žen se za posledních deset let zmenšila na pozadí ultra konzervativní vlny v USA a části Evropy. EU stojí mimo jiné na obraně žen, musíme proto tlačit opačným směrem," tvrdí. Připomíná také, že po zákazech potratů v jeho zemi tamní vláda schválila povinnou registraci každého těhotenství ve speciálním celonárodním registru.
Biedroňova kolegyně, rakouská europoslankyně Evelyn Regnerová, poukazuje na to, že bez zásahu z EU často věci v této oblasti zůstávají nehybné. Uvádí příklad směrnice o obsazování alespoň 40 procent vedení firem obchodovaných na burze ženami, na které se minulý týden po deseti letech dohodla EU. Součástí předpisu, který začne platit v roce 2026 a týká se firem nad 250 zaměstnanců, budou i postihy pro společnosti, které kvótu nedodrží. V Česku by se nové opatření mělo dotknout zhruba dvacítky firem.
"Předcházející dobrovolná výzva směřovaná byznysu, aby zapojili do rozhodování o svých firmách ženy, nevedla k ničemu," konstatuje Regnerová, jedna ze stínových zpravodajek návrhu o ženách v obchodních společnostech. Jen ty země, které představily jasná závazná pravidla, zaznamenaly podle ní změnu.
"Francie má téměř 50 procent žen v čele firem. Proč? Protože přijala zákon, že členové vedení přijdou o bonusy a nebudou si moct vyplatit odměny, pokud v nich nebudou rovně zastoupeny ženy a muži. Proto jsme chtěli podobně motivující a efektivní opatření na úrovni EU - abychom dosáhli nějaké změny," dodává Evelyn Regnerová.
