Brusel - Jednání o vstupu Turecka do Evropské unie by měla být pozastavena, prohlásila tento týden Kati Piriová. Holandská poslankyně Evropského parlamentu, která v něm má na starosti vztahy s Tureckem.
Evropský parlament přitom už loni v listopadu vyzval ke zmražení přístupových jednání s Ankarou. Nyní debatuje o tom, zda je nezastavit úplně.
"Nalijme si čistého vína, Turecko nemá za daných podmínek v EU místo," uvedla česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
Turecko zažádalo o vstup do EU už v roce 1987, kandidátskou zemí se stalo o 12 let později. O vstupu Turecka do unie ale začala Ankara s Bruselem oficiálně vyjednávat až v roce 2005.
Evropský parlament nemá při jednáních rozhodující slovo. Podobný názor jako evropští poslanci ale zastávají i představitelé dalších unijních orgánů a zejména politici v jednotlivých členských zemích - i když to někdy neříkají nahlas.
Puč, referendum i trest smrti
Vztahy s Tureckem se výrazně zhoršily po červencovém neúspěšném pokusu o vojenský puč proti tamní vládě a následném vyhlášení výjimečného stavu a rozsáhlých represích.
Ve vězení skončilo zhruba 48 tisíc lidí, 110 tisíc dalších přišlo o práci. Byly prý napojeni na islamistickou organizaci, která podle Ankary stála za pučem, nebo na různé teroristické organizace.
Další zhoršení vztahů následovalo po nedávném tureckém referendu o posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i představitelé EU upozornili na nesrovnalosti při sčítání hlasů a nerovné podmínky v kampani před referendem pro odpůrce změn ústavy.
Podle tureckých kritiků prezidenta Erdogana povede posílení prezidentských pravomocí k tomu, že země bude směřovat k "diktatuře" či dokonce k "fašismu."
Erdogan navíc po odsouhlasení změn ústavy oznámil, že chce uspořádat další dvě referenda. Jedno o zavedení trestu smrti, druhé o ukončení jednání s Evropou.
Politoložka Lucie Tungul žijící v největším tureckém městě Istanbulu upozornila, že zavedení trestu smrti je proti evropským pravidlům a znamenalo by ukončení jednání o vstupu země do EU. Navíc turecký prezident již dříve naznačil, že trest smrti by měl být zaveden retroaktivně, aby se vztahoval i na červencové pučisty.
Turci cítí zradu
Referendem o ukončení jednání s Evropskou unií se Erdogan zřejmě snaží získat podporu mezi svými voliči, kteří jsou, jak poznamenává turecká profesorka Gözde Yilmazová z ankarské university Atilim, protievropsky naladěni nebo se cítí Evropou zrazeni.
"Vstup do EU už delší dobu není na pořadu jednání ani pro turecké politiky, ani pro veřejnost," tvrdí Yilmazová. "Turecká veřejnost se cítí zrazena."
Turci nechápou, jak mohla do unie v roce 2004 vstoupit řecká část Kypru a proč ohledně toho Brusel vážně nejednal s Tureckem. Kypr je rozdělen na řeckou a tureckou část. Turci na ostrově se vyslovili pro sjednocení Kypru a své členství v EU. Řekové to ale odmítli.
"Ve všech členských zemích se teď debatuje o privilegovaném partnerství Turecka s EU a to vede u Turků k pocitu, že nikdy nebudou členy unie, ať bude země dělat cokoliv," vysvětluje Yilmazová.
Prezident Erdogan navíc před referendem obvinil evropské země z nacismu a fašismu, protože nedovolili jeho ministrům vést kampaň za změnu turecké ústavy mezi Turky usazenými v unijních státech.
Nedávno také prohlásil, že mu na Evropě až tak nezáleží a že se bez ní Turecko obejde. Někteří turečtí ministři navíc unii vyhrožují, že do ní pošlou tři miliony syrských uprchlíků, kteří nyní žijí v Turecku.
"Myslím si, že napětí mezi EU a Tureckem bude ještě nějakou dobu pokračovat," dodává Yilmazová.
Zdechovský: Spolupráce ano, do EU ne
"Turci mají trochu pravdu, Evropská unie při jednání o vstupu Turecka nehrála fér. Unie věděla, že Turci nebudou schopni splnit požadované parametry pro členství, a bála se to říct," říká Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL.
Unie se obávala, že se Ankara odvrátí od unie směrem k muslimskému světu a že tak ztratí důležitého spojence. Podle Zdechovského byly v Turecku vždy autoritářské tendence, které nezmizí.
To ale není slučitelné s členstvím v EU. Část Turků se bojí, že kdyby tento autoritářský způsob zmizel a například menšiny získaly větší práva obvyklá v Evropě, země se rozpadne.
"Sleduji debatu o EU a Turecku už jedenáct let a v současné době bych raději než o členství Turecka v EU usiloval o privilegované partnerství, maximální spolupráci například v oblasti bezpečnosti a obchodu," říká Zdechovský.
Turecko je totiž důležitým spojencem Západu v boji proti islamistickému terorismu a organizaci Islámský stát v Iráku a v Sýrii, a navíc na základě dohody z loňského jara brání přílivu uprchlíků z těchto zemí do Evropy.
