Například francouzský prezident Emmanuel Macron trvá na tom, že je potřeba vytvořit evropskou armádu. Důvodem je podle něj rostoucí ruská hrozba a vojenská závislost na Spojených státech.
Na české politické scéně se ale objevily i názory, že jeho skutečné cíle jsou jiné.
"Jde o pokus postavit v Evropě žoldnéřskou armádu, která by prosazovala zájmy EU proti členským státům," tvrdí místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura. "V současné době probíhá otevřená politická agrese Evropské unie proti Itálii, Maďarsku a Polsku. Prezident Macron se snaží doplnit možnosti evropských byrokratů o přímou vojenskou agresi a okupaci prostřednictvím jednotek Evropské unie."
To ale řada europoslanců odmítá, včetně těch českých. "Tomio Okamura loví přízeň svých voličů v antievropských, nenávistných vodách," tvrdí například místopředseda parlamentního podvýboru pro bezpečnost a obranu Jaromír Štětina (TOP 09). "Cílevědomě ničí myšlenku společné Evropy," dodává.
K evropské armádě se ovšem skepticky staví nejen Okamurova SPD, ale i občanští demokraté. Poslankyně českého parlamentu Jana Černochová třeba upozornila, že vznik celoevropské armády by oslabil spolupráci v rámci Severoatlantické aliance.
"Nálepkovat profesionální vojáky jako žoldnéře nebo si myslet, že jakákoliv podoba společných evropských vojenských sil by byla použita vůči některému z členských států, je projev nevzdělanosti," říká pak Miroslav Poche z ČSSD. Slova podobná těm Okamurovým jsou podle něj hrubě neuctivá k vojákům i armádám členských zemí EU.
Brusel s žoldnéřskými armádami nemá žádné zkušenosti. V Sýrii nebo na Ukrajině naopak působí ruská Vagnerova skupina.
Co vlastně je "evropská armáda"?
V cizině má zatím Macronův návrh podporu Německa. "Měli bychom pracovat na plánu, který jednoho dne povede ke skutečné evropské armádě," prohlásila v listopadu kancléřka Angela Merkelová.
Aktuální debaty o společné evropské obraně se však točí hlavně kolem investic do výzkumu a vývoje nebo okolo užší spolupráce mezi armádami členských zemí. Návrh na vytvoření jedné evropské armády, její podoba a pravomoci nejsou ani na papíře.
"Ten pojem vyvolává tolik odlišných představ, že je těžké se k němu vyjádřit, když neznáme detaily. V tuto chvíli je to spíše metafora pro užší a efektivnější evropskou obrannou spolupráci," míní Poche, podle kterého je potřeba spíš zefektivnit a sjednotit výdaje na evropskou obranu.
Štětina se vznikem společné armády souhlasí. "Evropa čelí a bude čelit mnoha bezpečnostním rizikům," dodal. Nápad má ale v současnosti mnoho odpůrců. Vytvoření armády je tak v nejbližší době prakticky nemožné. I proto EU prozatím zůstává "pouze" u užší spolupráce.
"To, co vlastně společná evropská armáda bude, a jestli bude, musí stále být definováno na nejvyšší politické úrovni," upozornil pak Poche. Navíc souhlas evropských států se vznikem armády by byl v budoucnu určitě nezbytný.
Intervenční jednotky na místo armády
K čemu má ale unie už teď nakročeno, je vznik společných intervenčních jednotek. Ty by mohly nějakým způsobem zasáhnout nebo evakuovat civilisty z válečných oblastí v případě přírodních katastrof.
Za myšlenkou takzvané evropské intervenční iniciativy přitom stál právě Macron, který už na svou stranu získal dalších devět států včetně Německa nebo Velké Británie. Česko se zatím nezapojilo.
Evropská unie se také angažuje v zahraničních misích. V současnosti vede šest vojenských operací, ve kterých vojáci z členských států EU nebojují, ale pomáhají s udržením stability a míru. Jde o dvě mise v Somálsku a dále misi v Mali, Středoafrické republice, Bosně a Hercegovině a také ve Středozemním moři.
Dalším evropským obranným projektem je stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), které se účastní i Česko. Jejím cílem je usnadnit spolupráci mezi členskými zeměmi při nákupu výbavy nebo vývoji nových obranných technologií. S financováním výzkumu ve vojenství má pomoci také Evropský obranný fond, který vznikl v létě loňského roku.
Žádná z nových evropských iniciativ by ale neměla nahradit Severoatlantickou alianci. Zdůraznili to v minulosti nejen evropští lídři, ale i generální sekretář NATO Jens Stoltenberg, který se na konci listopadu sešel s ministry obrany evropských zemí. Vznik PESCO i Evropského obranného fondu však přivítal.
