Průzkumy veřejného mínění před eurovolbami dlouhodobě ukazovaly na vzestup krajní pravice napříč členskými státy. Její vítězství se čeká ve Francii, Rakousku nebo Belgii. Celkově by tři z deseti hlasů v těchto eurovolbách měly připadnout právě krajněpravicovým uskupením.
Zisk u uren ale ještě neznamená podíl na moci. V europarlamentu už je ustavená krajně pravicová frakce Identita a demokracie (ID, členem je také česká SPD), ostatní politické skupiny s ní ale odmítají spolupracovat. Neberou ji do koalic a europoslanci z této frakce nemají žádný vliv - nestávají se zpravodaji žádných evropských zákonů, nesedí ve vedení výborů.
Krajní pravice neumí svůj zisk ve volbách proměnit v reálnou sílu také proto, že se často štěpí a rozpadá. Z frakce ID byla aktuálně vyloučena Alternativa pro Německo (AfD) kvůli skandálům jejich volebního lídra.
Do tohoto rozhodnutí, za nímž stála klíčová síla ID - francouzské Národní sdružení Marine Le Penové -, se frakci odhadoval zisk i třetí pozice v europarlamentu hned za hlavními lidovci a druhými socialisty. Teď patrně krajní pravice spadne na pátou příčku.
Dá se předpokládat, že politická blokáda okolo ní a vzájemné nevraživosti jejích členů přetrvají i v dalším období. Vliv krajní pravice na rozhodnutí europarlamentu proto zůstane minimální až nulový.
Čtvrtý do party
Z obav voličů ze zhoršující se životní situace, z války na Ukrajině a také z toho, co jim přinesou opatření v rámci Green Dealu, které přijal právě končící europarlament, těží i pravice blíže politickému středu. Konkrétně skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejímiž členy jsou kromě české ODS také tvrdě euroskeptické a národovecké strany jako polská PiS či uskupení italské premiérky Giorgie Meloniové Bratři Itálie.
Zejména kvůli očekávanému drtivému vítězství Meloniové v Itálii by měla ECR poskočit ze současného pátého místa mezi frakcemi na čtvrté, nebo dokonce třetí. Tuto příčku dosud zaujímali evropští liberálové. Těm se naopak předpovídá oslabení, a to zejména kvůli očekávané prohře Macronovců ve Francii.
Pokud se to potvrdí, ECR bude mít poprvé od svého vzniku v roce 2009 šanci podílet na moci v europarlamentu. Že je italská premiérka u řady lídrů oblíbená pro svůj pragmatismus a nečekaně jasnou podporu Ukrajiny, je přitom to méně důležité. Podstatnější je, že koalice lidovců, socialistů a liberálů, která dosud měla většinu v parlamentu, bude pro některá rozhodnutí potřebovat čtvrtého do party.
Prvním testem bude krátce po volbách schválení nového předsedy či předsedkyně Evropské komise. Její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová opět kandiduje, musí však na svoji stranu získat 361 ze 720 europoslanců. Početně to má velmi nejisté, pokud by se měla spolehnout jen na "svoje" lidovce spolu se socialisty a liberály.
Von der Leyenová už proto neoficiálně nabídla spolupráci Meloniové. A stejnou věc udělala Marine Le Penová. Šéfka francouzské krajní pravice vyzvala italskou premiérku, aby spojily síly a vytvořily "novou vlasteneckou alianci" v europarlamentu. Meloniová na to odpověděla neutrálním "uvidíme".
Pravicovější parlament
I z tohoto je patrné, že frakce v europarlamentu se můžou po volbách výrazněji přeskupit. Jednou z neznámých je, kam půjde zatím nezařazený maďarský Fidesz, který by měl získat okolo patnácti poslanců. Premiér a šéf této strany Viktor Orbán by chtěl k Meloniové do ECR, ta se ani v tomto jasně nevyjádřila.
Nicméně je jisté, že pravicovější europarlament v příštích pěti letech ovlivní politiku celé EU. Noví europoslanci budou spolurozhodovat o rozpočtu EU na příštích sedm let, o pokračování pomoci Ukrajině, možné úpravě Green Dealu nebo otázce, jestli se unie ještě do konce tohoto desetiletí začne opět rozšiřovat.
Pokud ve volbách zvítězí lidovci, čemuž vše nasvědčuje, a výrazně posílí ECR, politická rozhodnutí europarlamentu a podoba nových zákonů ponese výraznější pravicovou stopu. Ukrajina nebo byznys - kvůli tlaku pravice na deregulaci - by na tom měly vydělat. Green Deal, liberální přístup k migraci a další integrace států unie naopak prodělat.
V českém kontextu výsledky eurovoleb napoví, která strana si bude moci nárokovat nominaci nového českého komisaře či komisařky. Zatím s tím počítají Starostové. Pokud by ale získali jen jednociferný výsledek, takřka jistě o tuto možnost přijdou.
Výsledky eurovoleb rovněž napoví, kde bude příštích pět let hnutí ANO. Jestli zůstane k nelibosti řady západních kolegů mezi liberály, nebo vstoupí - například po boku Orbána a dalších - do jiného uskupení. To by mohlo více rozhýbat česká škatulata. K liberálům by totiž rádi přešli Piráti, nyní v evropské frakci Zelených, přítomnost Babišovy strany jim v tom ale brání.
