Brusel, od naší zpravodajky - Evropský parlament před rokem přesídlil do virtuálního prostředí, kde - s krátkou pauzou okolo letních prázdnin - běží hlasování dodnes.
Dojem instituce po morové ráně ještě umocňuje fakt, že v Belgii momentálně platí částečný lockdown, děti mají velikonoční prázdniny, takže i pro ty nejdivočejší triky na skatu je tu dostatek prostoru.
S teplejším počasím a postupem vakcinace v Evropě ale i europarlament začal řešit otázku, jak dál fungovat. Vedení přímo voleného sboru už ostatně poptává provozovatele parlamentní kantýny od září, což je neklamným důkazem toho, že instituce počítá s postupným návratem života do normálu.
Jenže jakého normálu? Zatímco na začátku pandemie europoslanci často zápasili s technickými náležitostmi a hledal se způsob bezpečného hlasování po síti, dnes je situace jiná. Řada poslanců objevila přitažlivost virtuálního provozu a chce jej alespoň částečně zachovat.
"V mém případě vidím jako pozitivum omezení téměř každotýdenního cestování z Ostravy do Bruselu nebo do Štrasburku. Po čase už takové 'dojíždění do práce' opravdu nemá kouzlo," říká dlouholetý europoslanec a bývalý primátor Ostravy Evžen Tošenovský (ODS). "Myslím si, že hybridní režim by byl do budoucna rozumný. Některá jednání by mohla být řešena on-line, šetří to čas a peníze," dodává Tošenovský.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) to vidí obdobně. Vyzkoušel si, že nejrychlejší letecký přesun mezi Prahou a Bruselem mu zabral čtyři hodiny od dveří ke dveřím. "Se zpáteční cestou to bylo osm hodin, což znamená jeden celý den na cestování. Ten jsme teď získali k dobru," říká.
Jeho kolegyně Martina Dlabajová (nestr. za ANO) pak přidává zkušenost, že pomocí Zoomu, Webbexu a dalších platforem "snáz sežene k jednání lidi, kteří žijí na opačných koncích Evropy a kteří by se jinak v jeden čas na stejném místě nesešli".
Úplný on-line nechceme, říkají europoslanci
Všichni oslovení europoslanci se zároveň shodují, že úplný on-line by nechtěli. Tvrdí, že bez osobního kontaktu se politika nedá dělat.
"Neformálně něco vyjednat přes počítač není možné. Ztrácí se v tom ta nutná důvěrnost prostředí," říká Niedermayer.
Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) dodává, že absence fyzických zasedání nutně nepřináší větší efektivitu, protože on-line "znemožňuje chytit třeba eurokomisaře na plénu a v rychlosti s ním rovnou probrat určité téma, než se složitě domlouvat na termínu".
Osobní kontakt vyzdvihuje i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, který si jinak on-line chválí a rád by zachoval možnost "vzdáleného připojení do všech schůzek a jednání parlamentu". "Pivo s kolegy večer v Bruselu žádný on-line nenahradí," říká.
Zároveň ale dodává, že se potřebuje setkávat i s voliči doma v Česku. "V poslední době zjišťuji, že v citlivých věcech, jako je ochrana osobních údajů, je i pro voliče Pirátů efektivnější osobní rozhovor než ťukání odpovědi do klávesnice. Tváří v tvář víc naslouchají mým argumentům," dodává Peksa.
Lidovec Tomáš Zdechovský pak upozorňuje, že europoslance, kteří nejsou schopni pracovat v angličtině, současný režim vyřadil ze hry. "Kvůli pandemii máme omezený počet tlumočníků v kabinkách, takže ne všechna jednání se tlumočí a ne do všech jazyků. Já jsem některé kolegy takhle neviděl už rok," tvrdí Zdechovský.
Svou roli hrají i finance
Absence europoslanců ale není vždycky daná jejich chabou jazykovou výbavou. Jak upozorňuje jeden nejmenovaný matador kuloárů, dlouholetý poradce italských socialistů v EP, evropští poslanci dostávají příplatek za přítomnost na schůzích v Bruselu a ve Štrasburku ve výši 300 eur na den a tato částka s pandemií odpadla. "Mnozí si proto řekli, proč se namáhat," zmiňuje Ital, který si přál zůstat v anonymitě.
Finance budou podle něj hrát roli i v tom, jaký režim bude daný europoslanec do budoucna upřednostňovat.
"Někdo z jihu Itálie si může říct, proč se každý měsíc handrkovat do Bruselu nebo do Štrasburku, když může hlasovat on-line. Pak ale přijde o denní příplatky, které mohou europoslanecký plat (7000 eur - cca 180 tisíc korun - čistého, pozn. red.) o třetinu nebo i o víc zvednout," dodává italský poradce.
Štrasburská radnice protestuje
Jaký pracovní režim EP zvítězí, má vzejít mimo jiné z debaty, ke které vyzval předseda europarlamentu David Sassoli minulý měsíc. Podněty mu mají poslanci poslat do 12. dubna a první závěry budou známy v řádu týdnů.
Mezi těmi, kdo debatovat nepotřebují a mají jasno, že se chtějí plně vrátit k čistě fyzickému provozu, je štrasburská radnice, která absencí poslanců na každoměsíčním zasedání ve městě přichází o stovky tisíc eur. Starosta Štrasburku opakovaně pohrozil Evropskému parlamentu žalobou za neplnění smlouvy a ve stejném duchu píše Davidu Sassolimu i francouzský ministr pro evropské záležitosti.
Prozatím dosáhl toho, že předseda Sassoli zahájil schůzi parlamentu před Vánocemi v liduprázdném štrasburském sídle kvůli špatné pandemické situaci a pak se zase vrátil do Bruselu.
