Už od začátku války na Ukrajině se Západ snaží najít způsoby, jak odříznout ruskou válečnou mašinerii od financí. Režim Vladimira Putina chce zasáhnout tam, kde to bolí nejvíce - v energetice.
Po dekády se ruský export zaměřoval hlavně na suroviny jako ropa a plyn a hlavními odběrateli byly právě evropské země. Jejich peníze znamenaly pro státní kasu v Moskvě významný příjem.
Vedle různých opatření zaměřených na plynovody tak Evropská unie na konci loňského roku zakázala dovoz ruské ropy po moři. Spolu se skupinou G7 ještě předtím stanovila cenový strop ve výši 60 dolarů za barel. Pokud je tedy cena vyšší, západní společnosti mají zakázané ruskou komoditu přepravovat, financovat nebo dokonce pojišťovat její dopravu tankery, a to ani do třetích zemí.
Záměrem bylo, aby restrikce zasáhly celosvětový obchod Ruska. Evropské firmy totiž vlastní největší flotilu tankerů a většina lodí se pojišťuje ve Velké Británii.
Flotila ve stínu
Moskva se s tím ale smířit nechce, po ruských surovinách je ve světě stále velká poptávka, například v Asii.
"Stejně jako jsou zločinci při vymýšlení různých kriminálních fíglů vždy o krok před policií, tak Rusko vymýšlí stále nové cesty, jak obcházet sankce," připomněla v Evropském parlamentu česká europoslankyně z ODS a frakce ECR Veronika Vrecionová.
Platí to i pro export fosilních paliv. Ruský režim se na sankce adaptoval nákupem a čím dál častějším využíváním masivní "stínové flotily" starších tankerů, díky kterým nemusí spoléhat na služby západních rejdařů a pojišťoven.
"Flotila více než 600 starých, nepojištěných ropných tankerů proplouvá našimi evropskými vodami a převáží sankcionovanou ruskou ropu. Tato takzvaná stínová flotila přepravuje ropu v hodnotě více než 80 miliard eur, čímž nelegálně pumpuje peníze do ruské válečné pokladny," popsal současný stav Gerben-Jan Gerbrandy, nizozemský europoslanec z řad liberálů.
Dvacetileté tankery ve velmi špatném technickém stavu často mívají nejasné majitele a vyplouvají pod vlajkami jiných zemí, například Panamy, Barbadosu nebo Gabonu. Plavidla také vypínají povinné vysílače na sledování pohybu, falšují dokumenty nebo mění jména, aby nebylo tak jednoduché je identifikovat. Odhady mluví o tom, že celosvětově by takových lodí mohlo být zhruba 1500.
Nejde ale jen o ropu, ruská stínová flotila v rostoucí míře převáží také zkapalněný zemní plyn (LNG). Tankerů tohoto typu je ale na celém světě podstatně méně a je tím pádem jednodušší je monitorovat, například díky satelitům. Rusové a jejich "pomocníci" tak vymýšlí různé kreativní způsoby, jak svou aktivitu v přístavech a na mořích utajit. Náklad překládají z tankeru na tanker nebo naopak přečerpávání z jednoho plavidla na druhé jen fingují.
Špatný stav lodí s sebou navíc nese jedno velké riziko. "Tankery představují velké nebezpečí pro životní prostředí. Není otázkou jestli, ale kdy dojde ke katastrofě. A co hůř, tyto lodě nejsou pojištěné, takže náklady, které nakonec vzniknou, ponesou evropští daňoví poplatníci," varoval europoslanec Gerbrandy.
Nejde jen o evropské vody, stínová flotila často proplouvá i Rudým mořem nebo Panamským průplavem. Větší únik ropy by tak kromě ekologické pohromy mohl také narušit mezinárodní obchodní trasy.
Co s tím?
Poslanci Evropského parlamentu upozorňují na to, že existence stínové flotily znamená vážnou mezeru v unijních sankcích, kterou je nutné co nejdříve "zalepit".
"Co bychom tedy měli udělat teď hned? Především zjistit, které země prodávají tyto nepojištěné lodě Rusku. Myslím, že si to Evropané zaslouží vědět, zejména pokud se jedná o členský stát EU," řekl lotyšský zástupce frakce Renew Ivars Ijabs. Odkázal tak na podezření, že značnou část lodí prodali Rusům rejdaři z Řecka.
"Za druhé bychom měli využít veškerý arzenál mezinárodního námořního práva, abychom těmto lodím zabránili v průjezdu našimi teritoriálními vodami. (…) Mnohé z těchto kroků již učinily Velká Británie a USA. Myslím, že Evropa by je měla co nejdříve následovat," dodal Ijabs.
Také české hlasy, jmenovitě Vrecionová a Ondřej Kolář (TOP 09, EPP) volali na plénu Evropského parlamentu po tom, aby se unie vydala britskou cestou a například rychleji sankcionovala konkrétní plavidla.
Celý Evropský parlament pak v usnesení z tohoto týdne vyzývá k tomu, aby EU byla ve svých příštích sankčních balíčcích cílenější a více se věnovala právě identifikaci všech plavidel stínové flotily a jejich "vlastníků, provozovatelů, správců, účtů, bank a pojišťovacích společností". Systematicky by se podle nich měla postihovat plavidla, která evropskými vodami proplouvají bez známého pojištění.
Europoslanci také vyzvali EU, aby posílila své kapacity v oblasti dohledu, a to hlavně pokud jde o sledování pomocí dronů a satelitů, a aby prováděla cílené kontroly na moři. "Poslanci vyzývají členské státy, aby identifikovaly přístavy, které by byly schopny odbavovat sankcionovaná plavidla převážející ropu a zkapalněný zemní plyn, a aby nelegální náklad zabavovaly bez náhrady," píše europarlament.
Cenový strop by se pak měl podle europoslanců nejen účinněji vymáhat, ale také ještě "podstatně snížit". EU by prý zároveň měla přehodnotit spolupráci se zeměmi, které Rusku pomáhají sankce obcházet.
Evropský parlament má jasno i ohledně importu z Ruska. "Dokud bude EU i nadále dovážet ruská fosilní paliva, dopad stávajících sankcí i finanční a vojenské podpory poskytované Ukrajině bude dál slábnout. Parlament proto požaduje, aby EU a její členské státy zakázaly veškerý dovoz fosilních paliv z Ruska, včetně zkapalněného zemního plynu," píše europarlament.
Plány nového vedení EU
Otázka je, jak bude v této záležitosti postupovat nová Evropská komise, která by měla začít fungovat 1. prosince.
Na evropské obchodní vztahy by v ní měl dohlížet slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič. Ten během slyšení v Evropském parlamentu pouze zdůraznil, že jakékoliv obcházení sankcí je "absolutně nepřijatelné" a pro Evropskou komisi se jedná o prioritu.
Pravděpodobná budoucí šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová byla ve svých odpovědích v průběhu europoslaneckého "grilování" konkrétnější. Estonka uvedla, že v případě stínové flotily musí EU jednat prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace.
"Je to velmi obtížná otázka. Členské státy plavidlům mohou zabránit v tom, aby se nacházela na jejich území, ale my musíme pracovat v rámci Mezinárodní námořní organizace, abychom tento problém skutečně adresovali a zavedli více sankcí, aby plavidla vůbec nemohla opouštět přístavy a být na moři, kde představují potenciální riziko pro klima, životní prostředí a pro nás všechny," řekla Kallasová. Na úrovni Mezinárodní námořní organizace se dá například vyjednávat se zeměmi, které ruským lodím poskytují "falešné vlajky".
Pokud jde konkrétně o patnáctý balíček sankcí, Evropská komise s jeho návrhem čeká na leden, kdy se předsednictví Rady EU po Maďarsku, jehož premiér Viktor Orbán je nakloněn Moskvě, ujme Polsko. Vláda ve Varšavě už dává signály, že se chce zaměřit právě na import ruských paliv do Evropy.
Video: Evropa neférově tlačí Ukrajinu do kompromisů, říká bezpečnostní analytik (6. 11. 2024)
