Summit s Afrikou: Brusel slibuje přístup k vakcínám i investice jako protiváhu Číně

Jana Václavíková, Kateřina Vítková, Štefan Novák

16. 2. 2022 16:39

Ve dnech 17. až 18. února se v Bruselu uskuteční už šesté setkání mezi zástupci Evropské a Africké unie. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona summit přepracuje současné příliš byrokratické a unavené vztahy mezi oběma kontinenty. Nahradit je mají nové ekonomické, bezpečnostní a migrační dohody. Podívejte se do krátké grafiky, jaká jsou klíčová témata vzájemných vztahů mezi EU a Afrikou.

Evropská unie vs. Africká unie v číslech:

Zdroje: Worldometers, Evropská komise, DW

Klíčová témata ve vzájemných vztazích:

Cílem summitu je dohodnout se na investičním balíčku mezi Evropou a Afrikou. K dalším oblastem, kterým by se měli vrcholní představitelé obou kontinentů společně věnovat, patří migrace a bezpečnost, zdravotnictví a vakcíny, klimatická změna a infrastruktura, zemědělství a udržitelný rozvoj, vzdělání a konečně i podpora soukromého sektoru.

„Afrika je klíčový partner pro budoucnost našeho kontinentu, protože jde o geopolitický, ekonomický a demografický prostor, který bude zásadní pro budoucnost.“ - Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

"Od začátku mého funkčního období coby prezidenta Francie jsem považoval vztahy s Afrikou za prioritní. Hluboce věřím, že vztah mezi našimi dvěma kontinenty, které hraničí s oběma stranami Středozemního moře, představuje významný politický a geopolitický projekt na desítky budoucích let.“ - Emmanuel Macron, prezident Francie

Investiční balíček

Jedním z důležitých témat vztahů mezi EU a AU je pro Brusel iniciativa Globální brána, kterou představil loni v prosinci. Jejím prostřednictvím chce EU do roku 2027 investovat 300 miliard eur (asi 7,3 bilionu korun) na projekty spojené s udržitelným rozvojem, zdravotnictvím, klimatem, energiemi, digitální transformací, vzděláním a výzkumem. První konkrétní spolupráci chce nabídnout africkým zemím právě na summitu.

Globální brána má představovat alternativu k čínské iniciativě Pás a stezka, která financuje výstavbu infrastruktury v zemích Afriky, Evropy, Jižní Ameriky i Asie. V Africe je součástí iniciativy Pás a stezka 40 zemí. Státy se však jejím prostřednictvím dostávají do dluhových pastí a za čínské peníze vznikají projekty ničící životní prostředí. Afričtí odborníci se obávají, že i EU jde zejména o upevnění politické moci než o snahu skutečně pomoct. Zároveň upozorňují, že Evropa nabízí výrazně nižší finance než Čína.

Vybrané čínské investice v Africe

„Nabízíme alternativu čínských peněz. Chceme ukázat, že jiný přístup, založený na transparentnosti a demokratických hodnotách, může přinést výsledky.“ - Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise

„EU si nyní uvědomila, že Afrika si chce skutečně vybudovat infrastrukturu. To, že EU přichází s touto iniciativou, ukazuje, že Čína pochopila africký vývoj správně.“ - Ovigwe Eguegu, nigerijský konzultant ze společnosti Development Reimagined

Zdroje: Reuters, Evropská komise, Euractive, African Business

Covid-19 a vakcíny

Jedním z ožehavých témat evropsko-afrických vztahů se v uplynulých dvou letech staly vakcíny proti covidu-19, které byly zemím Afriky přislíbeny skrze mezinárodní program COVAX. Přestože je Evropská unie největším dárcem vakcín a do programu darovala už 28,7 milionu dávek, africké země dostaly jen zlomek z původního příslibu. Únorový summit by měl africkým zemím k vakcínám usnadnit přístup.

Příslib vs. skutečnost:

40 % populace měly africké státy naočkovat do konce roku 2021

9 % Afričanů mělo dokončené očkování koncem ledna 2022

70 % plně naočkovaných (tolik, jako je dnes plně naočkovaných v EU) mělo být v Africe do poloviny roku 2022

70 % proočkovanosti Afrika podle nových odhadů dosáhne až na konci roku 2024

„Je to součást vakcínového apartheidu, který musí skončit. Nashromáždili si mnoho vakcín, víc, než kolik jejich populace vyžaduje. A když chceme vakcíny my, dávají nám jenom drobky ze stolu.“ - Cyril Ramaphosa, prezident Jihoafrické republiky, prosinec 2021

Jak pomohla EU Africe?

100 milionů eur (asi 2,4 miliardy korun) darovala africkým státům EU na vybudování podpůrného systému a očkovací kampaně.

12 zemí potýkajících se s humanitární krizí má díky EU možnost očkovat proti koronaviru: Burkina Faso, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Svazijsko, Etiopie, Lesotho, Madagaskar, Mali, Nigérie, Jižní Súdán, Uganda a Zimbabwe.

3 miliardy eur (72,8 miliardy korun) investovala EU do výroby vakcín, aby se zvýšilo množství dávek pro Afriku.

„Každý den dostane ve světě posilující dávku vakcíny šestkrát víc lidí, než kolik základních dávek vakcíny dostanou lidé v rozvojových státech. Je to skandál, který musí hned přestat.“ - Tedros Adhanom Ghebreyesus, předseda Světové zdravotnické organizace

„Musíme ukázat naprostou solidaritu s Afričany. Musíme se podívat na hodnoty Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Mezi lety 2020 a 2025 budou africké ekonomiky potřebovat 300 miliard eur, protože budou trpět následky covidu-19 a budou se potýkat s demografickou explozí.“ - Emmanuel Macron, francouzský prezident

Zdroje: Euractiv, Evropská komise, BBC, WHO, DW, Relief Web

Klimatická změna

Dalším tématem únorového summitu bude přizpůsobování se klimatické změně. Přestože se EU i Africká unie shodují na tom, že je potřeba emise skleníkových plynů snížit, a chtějí společně usilovat o zelenou transformaci, na jednotném postupu se dosud nedohodly.

18 % světových emisí produkuje EU (3. největší producent na světě)

3 % světových emisí pochází z Afriky

Zatímco EU chce postupně snižovat svou závislost na fosilních palivech, africké země stejný krok v plánu nemají a nadále počítají s využíváním fosilních paliv pro vlastní rozvoj. Na summitu tak budou africké státy usilovat o to, aby se na ně nevztahoval mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, kterým chce EU zajistit, že dodavatelé do unie vykompenzují vzniklé emise.

Uhlíková neutralita:

Do roku 2050 chce být uhlíkově neutrální EU

Do roku 2050 chce stejného cíle dosáhnout i Jihoafrická republika

Nigérie chce být uhlíkově neutrální do roku 2060

4 africké země tvrdí, že uhlíkové neutrality již dosáhly:
Madagaskar, Benin, Libérie, Guinea-Bissau

„Afrika produkuje nejméně uhlíkových emisí, ale nese hlavní tíhu následků klimatické změny. Neměli bychom přidávat nespravedlnost na ramena Afriky tím, že už nebudou dotována fosilní paliva, protože to africkým zemím přináší skutečné problémy. Není to spravedlivé.“ - Macky Sall, prezident Senegalu a prezident Africké unie

„Budeme investovat s Afrikou, abychom vytvořili trh zeleného vodíku, který spojuje oba břehy Středozemního moře.“ - Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Zdroj: Euractiv, Zero Tracker, Evropská komise

Migrace a bezpečnost

Dalším tématem summitu bude nelegální migrace z Afriky, která po zmírnění pandemie i kontrol s ní spojených opět v loňském roce stoupla. Na tématu nepanuje v členských státech EU shoda a odborníci se domnívají, že afričtí politici nebudou souhlasit se snahou o opětovné přijetí uprchlíků.

Afričtí vůdci se naopak budou snažit o vytvoření legálních cest, jak se do Evropy dostat, a budou podporovat výměnné programy mezi Afrikou a Evropou. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že EU má stejný cíl – chce bojovat proti pašerákům lidí, kteří zneužívají těžké situace Afričanů, a nahradit je organizovanou migrací. Ta by se měla týkat hlavně odborníků ve vědě a kultuře nebo také akademiků mířících oběma směry. EU bude chtít pravděpodobně pokračovat ve finanční podpoře pracovních příležitostí a lepších sociálních podmínek přímo v zemích, odkud migranti přichází.

Počet žadatelů o azyl ze subsaharské Afriky do Evropy:

„Migrační vlny z Afriky by měly být zastaveny, ne podporovány. Bezpečnost v oblasti se musí zlepšit, abychom toho dosáhli.“ - Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničních věcí

„Pomůžeme organizovat migraci, která bude vědecká, kulturní nebo akademická, ať už v rámci Afriky, nebo mezi Afrikou a Evropou.“ - Emmanuel Macron, francouzský prezident

Zdroj: DW, ČTK, Frontex, Euractiv, Francouzské předsednictví, Pew Research