Haag/Stockholm/Berlín - Stylizují se do role toho, kdo se nebojí říct, co se většina říci neodvažuje. Tvrdí, že Evropu ohrožuje islám. A že je proto potřeba proti němu bojovat.
Právě hlasitá kritika "plíživé islamizace" starého kontinentu letos krajní pravici dopomohla k zisku cenných - a mnohdy nečekaných - volebních bodů. Pravicovým populistům se nebývale dařilo.
Evropané, hlavně ti západní, se totiž islámu bojí. Dokonce víc než před devíti lety, krátce po útocích teroristů z radikální islamistické Al-Káidy na věže Světového obchodního centra v New Yorku.
Populisté z pravého okraje politického spektra "díru na trhu" našli a strach z čím dál viditelnější přítomnosti muslimů v EU přetavili ve vlastní vítězství.
"To, co je skutečně nové, není pravicový populismus jako takový; ten je v některých zemích pevně zakotven už třicet let," upozornil německý týdeník Der Spiegel. "To opravdu nové je, že pravicoví populisté našli téma, které táhne mnohem víc než prostá zlost na cizince a politický establishment."
Temný obraz islámu
"Islám je největší hrozbou pro Evropu od dob Druhé světové války," hřímal před volbami ve Švédsku jedenatřicetiletý Jimmie Äkesson, šéf pravicově-populistických Švédských demokratů.
V zářijových volbách v zemi, kde tradičně vládnou hlavně sociální demokraté, mu to vyneslo tolik hlasů, že se dostal do parlamentu.
Většina Evropanů totiž o islámu nemá zrovna valné mínění.
Podle výsledků nového, zatím největšího evropského průzkumu veřejného mínění na téma náboženská rozmanitost v EU, si 80 procent občanů unie pod pojmem "islám" okamžitě představí útlak a znevýhodňování žen.
Zhruba 70 procent respondentů, které agentura TNS Emnid zpovídala ve Francii, Německu, Dánsku, Portugalsku a Nizozemsku, s islámem spojuje fanatismus a 60 procent ochotu sáhnout k násilí.
Ostatně: Negativně se na muslimy dívají i Češi. Podle v prosinci zveřejněného šetření agentury STEM s nimi většina obyvatel Česka nechce žít v jedné zemi. Stejně jako s Romy.
Netolerantní Německo
Největší "islamofobii" zaznamenali výzkumníci z TNS Emnid překvapivě v Německu. Přitom: v Německu je sice hodně muslimů (jen Turků tu žije asi 1,7 milionu), k žádným otevřeným střetům mezi většinovou populací a muslimskou menšinou tu ale nedochází.
Němečtí Turci často žijí v uzavřených společenstvích, třeba v berlínských čtvrtích Kreuzberg či Neukölln. Asi milion z nich se vůbec nedomluví německy.
I po letech snah o integraci zůstává turecká komunita pro Němce velkou neznámou. A právě to je podle expertů důvod, proč mají z ní a jejího náboženství takové obavy.
Mlčení o muslimech
"Čím jsou kontakty s muslimy častější, tím více lidé inklinují k tomu vidět je pozitivně," vysvětlil vedoucí studie, sociolog Detlef Pollack.
Na předměstích Paříže sice muslimští imigranti zapalují automobily a rozbíjejí výlohy, většina Francouzů (56 procent) má na muslimy přesto spíš kladný názor. Kvůli častým konfliktům se tu o problémech nahlas mluví.
"Důvodem německé intolerance k muslimům je vedle nedostatku kontaktu i fakt, že se v této zemi dosud nevedla žádná upřímná a intenzivní debata o islámu a integraci," píše se v Pollackově zprávě.
Diskuse o islámu a muslimských přistěhovalcích, kteří v zemi často žijí už ve druhé či třetí generaci, v Německu de facto začala až letos v září. To když sociálně-demokratický politik a bankéř Thilo Sarrazin napsal provokativní knihu, v níž tvrdí, že muslimští imigranti představují pro Spolkovou republiku existenciální hrozbu.
Průkopník islamofobie
To, co je v Německu teprve v plenkách, v Nizozemsku začalo před více než pěti lety. Populista Geert Wilders tam už tehdy nahlas říkal, že nemá nic proti muslimům, jen nenávidí islám.
Po letošních volbách, v nichž v květnu získal 15,5 procenta hlasů, jeho Strana pro svobodu (PVV) toleruje pravicovou vládu. Vládní koalice bez něj neprosadí téměř nic.
Wildersova hvězda coby prominentího kritika islámu stoupá od doby, kdy radikální islamista zavraždil nizozemského filmaře Thea Van Gogha. To se psal rok 2004.
Od té doby žádá zákaz Koránu a tvrdí, že islám není náboženství, ale fašistická ideologie.
Od slov k činům
Evropané ale nezůstali jen u slov. Protimuslimské nálady se promítly i do konkrétních činů, politických návrhů a opatření.
V Malmö, městě s největší koncentrací imigrantů ve Švédsku, řádí záhadný střelec, který už rok pálí výhradně po přistěhovalcích. Lidé původem z Bosny, Kosova, Iráku či Libanonu se bojí rozsvítit v bytě či jezdit do školy autobusem.
Vládní politici v Dánsku, kde v roce 2005 otiskli hanlivé karikatury proroka Mohameda, zase v červenci navrhli, aby imigranti za práci dostávali jen polovinu dánské minimální mzdy.
Navíc - i tady vyšla "výbušná" kniha. Jmenuje se Islamisté a naivisté a islamismus srovnává s nacismem.
Burky a minarety
A dál?
Belgie přijala v dubnu zákon, který zakazuje nosit na veřejnosti oděvy zahalující celou postavu. Tedy burky a nikáby, tradiční oděv muslimských žen. Ty, co neuposlechnou, mohou jít až na sedm dní do vězení.
Francouzi Belgičany následovali v červenci. Kdo se proti zákazu proviní, dostane pokutu a bude muset navštěvovat kurz, v němž se poučí o "hodnotách Francouzské republiky".
Švýcarsko, které kdysi poskytlo azyl desetitisícům politických uprchlíků, pro změnu zakázalo stavbu dalších minaretů a v referendu odhlasovalo deportaci cizinců usvědčených z trestného činu. I za neoprávněné pobírání sociálních dávek.
"Atmosféra v Evropě je velmi špatná. Mnozí lidé se cítí ohroženi nejen přílivem imigrantů z muslimských zemí, ale i jejich vysokou porodností," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz francouzský sociolog a orientalista Gilles Kepel.
"Mezi oběma stranami je řada nedorozumění," uvedl. "Tento problém, toto napětí by se ale mělo řešit rychle, protože jinak Evropa dost riskuje."
